Summit NATO 2026: proč se Babiš a Pavel přetahují o Ankaru

Petr Pavel byl předsedou Vojenského výboru NATO — nejvyšší vojenský představitel aliance v historii Česka. Na červencový summit NATO v Ankaře ale možná nepojede. Premiér Andrej Babiš 18. března 2026 oznámil České televizi, že chce jet s ministrem zahraničí Petrem Macinkou místo prezidenta. Pavel se o změně dozvěděl z médií.

„Myslím, že bude nejlepší, když tam pojedu s Macinkou. Protože my to budeme vysvětlovat lépe než pan prezident, který nás kvůli tomu kritizuje," řekl Babiš. Pavel reagoval: „Předpokládám, že k takové změně by měl být nějaký pádný důvod, ale já žádný takový zatím nevidím." Formálně vláda rozhodne až v květnu nebo červnu 2026 — Babišovo vyjádření je zatím politický signál, ne oficiální rozhodnutí.

Co říká Ústava — a co NATO

Česká ústava svěřuje prezidentovi zastupování státu navenek, ale vyžaduje kontrasignaci premiéra. NATO nepředepisuje, zda má přijet hlava státu, nebo předseda vlády — formát summitů je „hlavy států a předsedové vlád" a obě funkce jsou rovnocenné.

Článek 63 odst. 1 Ústavy ČR říká, že prezident „zastupuje stát navenek". Háček je v tom, že tato pravomoc vyžaduje kontrasignaci předsedy vlády — a za kontrasignovaná rozhodnutí odpovídá vláda, ne prezident. Prezident zastupuje, ale vláda kontroluje, jestli a jak to může dělat.

V Česku se ustálila nepsaná dělba: prezident jezdí na summity NATO, premiér na summity EU. Platila za Havla, Klause, Zemana i Pavla. Exministr Tomáš Petříček potvrdil: „Je nepsaným pravidlem, že na summitu NATO zastupuje Česko prezident." Diplomat Michael Žantovský mluví o „tradiční dělbě moci". Jenže tradice není zákon — a vláda kontroluje i rozpočet Kanceláře prezidenta včetně letecké přepravy. Pokud vláda rozhodne jinak, prezident nemá nástroj, jak si účast vynutit.

Jak Česko vysílalo delegace na summity NATO

Od vstupu do NATO v roce 1999 tradičně jezdil na summity prezident. Jedinou výjimkou byl Madrid 2022, kde Zemana zastoupil Fiala — ale po vzájemné dohodě a ze zdravotních důvodů. Tentokrát Pavel o změně předem nevěděl.

Rok	Město	Vedoucí delegace	Poznámka
1999	Washington	Prezident Havel	První summit ČR jako člena NATO
2002	Praha	Prezident Havel + premiér Špidla	Oba přítomni
2014	Wales	Prezident Zeman
2016	Varšava	Prezident Zeman
2017	Brusel	Prezident Zeman + premiér Babiš	Babiš dorazil později
2022	Madrid	Premiér Fiala	Zeman nemohl ze zdrav. důvodů — po dohodě
2023	Vilnius	Prezident Pavel
2025	Haag	Prezident Pavel

Klíčový detail: v lednu 2026 Babiš sám říkal, že na summity NATO jezdí prezident. O dva měsíce později změnil postoj.

Jak to řeší ostatní členské státy

Kdo jede na summit NATO, závisí na ústavním uspořádání země. V prezidentských systémech prezident, v parlamentních premiér. Česko je výjimka — parlamentní republika, kde tradičně jezdil prezident.

Země	Systém vlády	Na summit jezdí	Haag 2025
USA	Prezidentský	Prezident	Donald Trump
Francie	Poloprezidentský	Prezident	Emmanuel Macron
Německo	Parlamentní	Kancléř	Friedrich Merz
Velká Británie	Parlamentní	Premiér	Keir Starmer
Itálie	Parlamentní	Premiér/ka	Giorgia Meloni
Polsko	Poloprezidentský	Premiér	Donald Tusk
Česko	Parlamentní (poloprez. prvky)	Tradičně prezident	Petr Pavel

Exministr zahraničí Cyril Svoboda to zasazuje do kontextu: „Z hlediska vnějších vztahů je všem úplně ukradené, kdo za Česko přijede. Bude-li tam prezident, premiér či ministr zahraničí, bude ČR dle Vídeňské úmluvy zastoupena řádně." Z právního pohledu má pravdu. Z politického nikoliv.

Proč nejde o protokol, ale o moc

Spor o summit NATO je součástí širšího konfliktu vlády s prezidentem Pavlem, který v lednu 2026 odmítl jmenovat Filipa Turka ministrem. Macinka tehdy hrozil „extrémní kohabitací" — vyloučení Pavla ze summitu je jejím naplněním.

Časová osa pomáhá pochopit dynamiku. V lednu 2026 Pavel odmítl jmenovat Filipa Turka ministrem životního prostředí. Macinka to označil za vydírání a v SMS poradci Petru Kolářovi hrozil: „Může získat klid, když já budu mít Turka na MŽP. Pokud ne, spálím mosty způsobem, který vejde do učebnic politologie jako extrémní případ kohabitace." Od té doby spor eskaloval přes velvyslance, stíhačky L-159 a sundání ukrajinské vlajky až k vyloučení Pavla ze summitu.

Macinka je přitom klíčovou postavou ještě dalšího konfliktu s Hradem — z Bruselu oznámil, že vláda prosadí zákon o neziskovkách inspirovaný americkým zákonem FARA (Foreign Agents Registration Act). Pavel 18. března 2026 zákon označil za „jeden z významných kroků k omezení demokracie". Český návrh je přitom přísnější než ruský zákon — zahrnuje i humanitární a vzdělávací organizace, které americká FARA vyjímá. Oba spory — summit i neziskovky — jsou součástí téhož střetu vlády s prezidentem.

Summit v Ankaře (7.–8. července 2026) bude o implementaci haagských závazků z roku 2025, kdy se členské státy dohodly na 3,5 % HDP na obranu do roku 2035. Česko s rozpočtem ministerstva obrany 154,8 miliard Kč je v citlivé pozici. Americký velvyslanec při NATO Matthew Whitaker už Česko veřejně kritizoval: „Pokud Česko nesplní své závazky, dopadá to na celou alianci."

Analytik Hospodářských novin Martin Ehl nabízí protiargument: premiér má legitimní důvod jet — Česko pojede do Ankary „jako nejhorší žák Donalda Trumpa" a premiér nese přímou odpovědnost za rozpočet. Politolog Ladislav Cabada je ostřejší: „Macinka ukazuje, že je mimořádně nekompetentní pro politiku v demokracii." Předseda ODS Martin Kupka dodává: „Slabý premiér jde pěkně Motoristům na ruku."

Pavel — v letech 2015–2018 předseda Vojenského výboru NATO a tedy nejvyšší vojenský představitel aliance v historii Česka — má v NATO nejhlubší osobní vazby ze všech českých politiků. Macinka tvrdí, že Babiš má „skvělé vztahy s Trumpem". Co z toho bude pro Česko užitečnější v Ankaře, se ukáže.

Zajímá vás, jak vlastně funguje česká zahraniční politika — kde končí pravomoci prezidenta a začínají pravomoci vlády a kdo o čem rozhoduje?