Ptačí chřipka v ČR 2026: Jak chránit chov a hlásit nákazu

Ptačí chřipka v Česku: rekordní rok 2026

Ptačí chřipka H5N1 zasáhla v roce 2026 český chov drůbeže s nebývalou intenzitou — k březnu bylo potvrzeno 6 ohnisek v komerčních chovech a přes 15 ohnisek v malochovech. SVS reagovala celostátním zákazem chovu drůbeže pod širým nebem.

V roce 2025 Státní veterinární správa (SVS) evidovala 10 ohnisek v komerčních chovech, 27 v nekomerčních malochovech a 16 nálezů u volně žijících ptáků. Likvidováno bylo více než 80 000 kusů drůbeže. A rok 2026 začal ještě hůř — jen velkochov nosnic v Kosičkách na Královéhradecku znamenal utracení 236 000 slepic najednou.

Ústřední ředitel SVS Zbyněk Semerád situaci komentoval nezvykle otevřeně: „Někteří chovatelé neberou ptačí chřipku vážně. V malochovech je biobezpečnost na mnohem menší úrovni, než by z hlediska té nákazy bylo potřeba." Právě malí chovatelé přitom tvoří většinu ohnisek — v roce 2025 jich bylo 27 oproti 10 komerčním.

Epidemiolog Roman Prymula označil riziko ptačí chřipky za „číslo jedna" a připomněl, že smrtnost u lidí nakažených přímo od zvířete dosahuje 47 %. Přímý přenos mezi lidmi zatím prokázán nebyl, ale Prymula upozornil, že viru v tom brání „snad jediný gen".

Proč se to týká i malých chovatelů

Malochovy tvoří většinu ohnisek ptačí chřipky v ČR — v roce 2025 jich bylo 27 z celkových 37 ohnisek v chovech. Nižší biosecurity a kontakt s volně žijícími ptáky dělají z dvorků s desítkou slepic vstupní bránu nákazy.

Čísla mluví jasně: na každé komerční ohnisko připadají v průměru téměř tři malochovy. Důvod není překvapivý. Velké farmy mají uzavřené haly, dezinfekční komory a veterinární protokoly. Chovatel s dvaceti slepicemi na dvorku má otevřený výběh, krmítko pod širým nebem a vodu z nádrže, ke které přilétají divoké kachny.

A právě vodní ptactvo je hlavní přenašeč. Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA) zaznamenal v období září–listopad 2025 celkem 1 443 nálezů vysoce patogenní ptačí chřipky u volně žijících ptáků v Evropě — čtyřikrát více než ve stejném období roku 2024. Jarní tah ptáků v březnu a dubnu riziko dále zvyšuje.

EFSA v lednu 2026 zveřejnila komunikační toolkit #NoBirdFlu zaměřený právě na drobnochovatele — skupinu, která má podle průzkumů nejnižší povědomí o biosecurity opatřeních.

Jak zabezpečit výběh: 6 konkrétních kroků

Praktická biosecurity pro malochovy zahrnuje zasíťování výběhu shora, krmení pod střechou, oddělení vodní a hrabavé drůbeže a dezinfekční rohože u vstupu. Cílem je zabránit kontaktu domácí drůbeže s volně žijícími ptáky.

1. Zasíťujte výběh i shora. Textilní síť nad výběhem brání přeletu divokých ptáků a zabraňuje kontaminaci trusem. Stačí běžná zahradnická síť s oky do 5 cm — v hobby marketech stojí kolem 200 Kč za 10 m².
2. Krmivo a vodu podávejte pod střechou nebo uvnitř budovy. Otevřené krmítko na dvoře přitahuje volně žijící ptáky. Přesuňte napáječky a krmítka do kurníku nebo pod zastřešenou voliéru.
3. Nepoužívejte povrchovou vodu z nádrží přístupných volným ptákům. Voda z rybníčku, otevřené bečky nebo příkopu může obsahovat virus. Používejte vodovodní vodu nebo vodu ze studny.
4. Oddělte vodní a hrabavou drůbež. Kachny a husy jsou přirození přenašeči — mohou být infikované bez viditelných příznaků. Pokud chováte kachny i slepice, umístěte je do oddělených prostor.
5. Položte dezinfekční rohož u vstupu do chovu. Stačí plochá nádoba s dezinfekčním roztokem (Virkon S, chloramin), do které šlápnete při každém vstupu. Měňte roztok každé 2–3 dny.
6. Převlékejte se a myjte ruce. Před vstupem do chovu použijte vyhrazené oblečení a obuv. Po kontaktu s drůbeží si umyjte ruce mýdlem — virus H5N1 na povrchu přežívá hodiny.

SVS navíc od roku 2026 celostátně zakázala chov drůbeže pod širým nebem (s výjimkou běžců a holubů). Ptáci musí být umístěni v budovách nebo pod zastřešenými voliérami. Porušení zákazu je správní delikt.

Ohniska ptačí chřipky podle krajů ČR v roce 2026

Nejvíce zasaženým krajem je Královéhradecký s 5 komerčními ohnisky — všechna patří firmě Perena, což vyvolává otázky o systémové zranitelnosti velkochovů kachen. Malochovy se objevily v sedmi dalších krajích.

Kraj	Komerční chovy	Malochovy
Královéhradecký	5	1+
Kraj Vysočina	1	—
Jihomoravský	—	1+
Plzeňský	—	1+
Středočeský	—	1+
Pardubický	—	1+
Jihočeský	—	1+
Praha (Zoo)	—	1

Pět ze šesti komerčních ohnisek v roce 2026 zasáhlo firmu Perena — největšího českého producenta kachního masa. I přes vysokou biosecurity komerčních farem může být infekční tlak z okolí tak velký, že nákaza pronikne dovnitř, jak přiznal sám ředitel SVS Semerád.

Co dělat při podezření na ptačí chřipku

Při nálezu 5 a více uhynulých volně žijících ptáků (u vodního ptactva stačí 1 kus) volejte tísňovou linku 150 nebo krajskou veterinární správu. Ptáků se nedotýkejte. Chovatelé mají ohlašovací povinnost podle § 11 veterinárního zákona.

Nález uhynulých volně žijících ptáků:

• 5 a více uhynulých ptáků na jednom místě → volejte 150 (hasiči) nebo kontaktujte krajskou veterinární správu (KVS)
• U vodního ptactva (kachny, labutě, husy) stačí 1 uhynulý kus
• Ptáků se nedotýkejte — virus se přenáší kontaktem i vdechnutím
• Zapamatujte si přesné místo nálezu a počet ptáků

Podezření u vlastní drůbeže (náhlý úhyn, pokles snášky, dušnost, otoky hlavy):

• Podle § 11 veterinárního zákona (č. 166/1999 Sb.) musíte neprodleně kontaktovat krajskou veterinární správu
• Izolujte postižené ptáky od ostatních
• Zabraňte přístupu cizích osob do chovu
• Nevyvážejte drůbež, vejce ani hnůj z areálu

Po potvrzení nákazy SVS vyhlásí ochranné pásmo v okruhu 3 km od ohniska a pásmo dozoru v okruhu 10 km. V těchto pásmech platí zákaz přesunů drůbeže, povinné soupisy chovů a zákaz svodů a výstav. Riziková oblast vyhlášená SVS v roce 2026 pokrývá 12 400 km² ve třech krajích (Jihočeský, Středočeský, Plzeňský).

Na jaké peníze má chovatel nárok

Podle § 67 veterinárního zákona (č. 166/1999 Sb.) mají chovatelé nárok na náhradu nákladů a ztrát vzniklých v důsledku mimořádných veterinárních opatření. Žádost se podává do 8 týdnů od likvidace chovu. Ministr zemědělství Výborný oznámil připravených 75 milionů Kč na kompenzace.

Odškodnění se počítá podle sazeb stanovených Ministerstvem zemědělství. Pro drobnochovatele to v praxi znamená:

Kategorie drůbeže	Sazba za kus	Příplatek za vejce
Kur domácí — nosnice	120 Kč	2,50 Kč/ks
Kachny na chov	500 Kč	20 Kč/ks
Husy na chov	1 200 Kč	50 Kč/ks
Krůty na chov	1 100 Kč	50 Kč/ks

V praxi: chovatel s 20 nosnicemi a zásobou 200 vajec dostane 120 × 20 + 2,50 × 200 = 2 900 Kč. To zdaleka nepokryje roky šlechtění a budování chovu — ale jde o zákonný nárok, který mnoho drobnochovatelů nevyužívá, protože o něm neví.

Žádost o náhradu se podává u příslušné krajské veterinární správy. Lhůta je 8 týdnů od likvidace chovu — kdo ji zmešká, nárok ztrácí. Podrobnosti najdete na portálu Ministerstva zemědělství.

Ministr zemědělství Marek Výborný oznámil, že na kompenzace farmářům je připraveno 75 milionů Kč s možností navýšení: „Pokud alokace nestačí, máme prostředky k navýšení."

Evropský kontext: funguje vakcinace jako alternativa?

Francie jako první země EU zavedla preventivní vakcinaci drůbeže proti ptačí chřipce a dosáhla poklesu ohnisek i 12% nárůstu produkce. EU vakcinaci povoluje od roku 2023 (nařízení EU 2023/361), Česko ji zatím nevyužívá.

Opakované likvidace desítek tisíc ptáků nejsou jen etický problém — jsou i ekonomický. V roce 2025 bylo v ČR utraceno přes 80 000 kusů, v roce 2026 jen v Kosičkách 230 000. Na kompenzace jdou desítky milionů z veřejných rozpočtů.

Francie zvolila jinou cestu. V říjnu 2023 zahájila roční vakcinační kampaň proti vysoce patogenní ptačí chřipce — a výsledky jsou výmluvné: snížení počtu ohnisek a nárůst produkce drůbeže o 12,1 % v roce 2024, čímž překonala úroveň z roku 2019.

EU povolila vakcinaci drůbeže nařízením EU 2023/361 od března 2023. Většina členských států včetně Česka ji ale dosud nevyužívá. Otázka zní: jsou opakované likvidace a kompenzace levnější než systematická prevence? Francouzský příklad naznačuje, že ne.