Ptačí chřipka v Česku: rekordní rok 2026
Ptačí chřipka H5N1 zasáhla v roce 2026 český chov drůbeže s nebývalou intenzitou — k březnu bylo potvrzeno 9 ohnisek v komerčních chovech a přes 15 ohnisek v malochovech. SVS reagovala celostátním zákazem chovu drůbeže pod širým nebem a novým monitoringem viru u volně žijících lišek.
Aktualizováno 13. dubna 2026 — článek doplněn o nejnovější data SVS, nová ohniska z března 2026, informace o zdražení vajec a britských vakcinačních testech.
V roce 2025 Státní veterinární správa (SVS) evidovala 10 ohnisek v komerčních chovech, 27 v nekomerčních malochovech a 16 nálezů u volně žijících ptáků. Likvidováno bylo více než 80 000 kusů drůbeže. A rok 2026 začal ještě hůř — jen velkochov nosnic v Kosičkách na Královéhradecku znamenal utracení 236 000 slepic najednou.
K březnu 2026 SVS evidovala celkem 9 ohnisek v komerčních chovech — tři z nich přibyly po polovině března, kdy se nákaza rozšířila i za hranice Královéhradeckého kraje. Komerční chovy kachen na Nymbursku ve Středočeském kraji (Slibovice, Opolánky) a v Starém Bydžově na Královéhradecku přidaly k bilanci dalších téměř 30 000 utracených ptáků.
Ústřední ředitel SVS Zbyněk Semerád situaci komentoval nezvykle otevřeně: „Někteří chovatelé neberou ptačí chřipku vážně. V malochovech je biobezpečnost na mnohem menší úrovni, než by z hlediska té nákazy bylo potřeba." Právě malí chovatelé přitom tvoří většinu ohnisek — v roce 2025 jich bylo 27 oproti 10 komerčním.
Epidemiolog Roman Prymula označil riziko ptačí chřipky za „číslo jedna" a připomněl, že smrtnost u lidí nakažených přímo od zvířete dosahuje 47 %. Přímý přenos mezi lidmi zatím prokázán nebyl, ale Prymula upozornil, že viru v tom brání „snad jediný gen".
Proč se to týká i malých chovatelů
Malochovy tvoří většinu ohnisek ptačí chřipky v ČR — v roce 2025 jich bylo 27 z celkových 37 ohnisek v chovech. Nižší biosecurity a kontakt s volně žijícími ptáky dělají z dvorků s desítkou slepic vstupní bránu nákazy.
Čísla mluví jasně: na každé komerční ohnisko připadají v průměru téměř tři malochovy. Důvod není překvapivý. Velké farmy mají uzavřené haly, dezinfekční komory a veterinární protokoly. Chovatel s dvaceti slepicemi na dvorku má otevřený výběh, krmítko pod širým nebem a vodu z nádrže, ke které přilétají divoké kachny.
A právě vodní ptactvo je hlavní přenašeč. Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA) zaznamenal v období září–listopad 2025 celkem 1 443 nálezů vysoce patogenní ptačí chřipky u volně žijících ptáků v Evropě — čtyřikrát více než ve stejném období roku 2024. Jarní tah ptáků v březnu a dubnu riziko dále zvyšuje.
EFSA v lednu 2026 zveřejnila komunikační toolkit #NoBirdFlu zaměřený právě na drobnochovatele — skupinu, která má podle průzkumů nejnižší povědomí o biosecurity opatřeních.
SVS proto v Metodice kontroly zdraví zvířat pro rok 2026 nově zavedla monitoring ptačí chřipky u volně žijících lišek. Uhynulé lišky zasílané na vyšetření vztekliny budou současně testovány na aviární influenzu. Důvodem je, že se virus H5N1 u lišek již objevil v několika evropských zemích — lišky se nakazí konzumací uhynulých ptáků a mohou virus šířit dál v prostředí.
Ekonomický dopad: vejce za 8 korun
Ptačí chřipka spolu s povinnou přestavbou klecových chovů tlačí ceny vajec v Česku nahoru. V březnu 2026 stálo jedno vejce v obchodech přibližně 8 Kč — desítka kolem 80 Kč. Chovatelé ani obchodníci nepředpokládají brzké zlevnění.
Likvidace stovek tisíc nosnic se okamžitě promítá do nabídky vajec na trhu. Jen utracení 236 000 slepic v Kosičkách představuje výpadek přibližně 200 000 vajec denně. K tomu přispívá celoevropský nedostatek vajec a povinná přestavba klecových chovů na alternativní systémy, kterou EU vyžaduje do roku 2027.
Pro spotřebitele to znamená zdražení o desítky procent oproti roku 2024. Zatímco velká vejce velikosti L stála v roce 2024 kolem 4–5 Kč za kus, v březnu 2026 se cena vyšplhala na 7–8 Kč. Analytici upozorňují, že ani po odeznění aktuální vlny ptačí chřipky se ceny pravděpodobně nevrátí na předchozí úroveň — přestavba chovů trvale zvyšuje výrobní náklady.
Jak zabezpečit výběh: 6 konkrétních kroků
Praktická biosecurity pro malochovy zahrnuje zasíťování výběhu shora, krmení pod střechou, oddělení vodní a hrabavé drůbeže a dezinfekční rohože u vstupu. Cílem je zabránit kontaktu domácí drůbeže s volně žijícími ptáky.
- Zasíťujte výběh i shora. Textilní síť nad výběhem brání přeletu divokých ptáků a zabraňuje kontaminaci trusem. Stačí běžná zahradnická síť s oky do 5 cm — v hobby marketech stojí kolem 200 Kč za 10 m².
- Krmivo a vodu podávejte pod střechou nebo uvnitř budovy. Otevřené krmítko na dvoře přitahuje volně žijící ptáky. Přesuňte napáječky a krmítka do kurníku nebo pod zastřešenou voliéru.
- Nepoužívejte povrchovou vodu z nádrží přístupných volným ptákům. Voda z rybníčku, otevřené bečky nebo příkopu může obsahovat virus. Používejte vodovodní vodu nebo vodu ze studny.
- Oddělte vodní a hrabavou drůbež. Kachny a husy jsou přirození přenašeči — mohou být infikované bez viditelných příznaků. Pokud chováte kachny i slepice, umístěte je do oddělených prostor.
- Položte dezinfekční rohož u vstupu do chovu. Stačí plochá nádoba s dezinfekčním roztokem (Virkon S, chloramin), do které šlápnete při každém vstupu. Měňte roztok každé 2–3 dny.
- Převlékejte se a myjte ruce. Před vstupem do chovu použijte vyhrazené oblečení a obuv. Po kontaktu s drůbeží si umyjte ruce mýdlem — virus H5N1 na povrchu přežívá hodiny.
SVS navíc od roku 2026 celostátně zakázala chov drůbeže pod širým nebem (s výjimkou běžců a holubů). Ptáci musí být umístěni v budovách nebo pod zastřešenými voliérami. Porušení zákazu je správní delikt.
Ohniska ptačí chřipky podle krajů ČR v roce 2026
Nejvíce zasaženým krajem zůstává Královéhradecký s 6 komerčními ohnisky. Nově se nákaza rozšířila do Středočeského kraje, kde byly potvrzeny 2 komerční ohniska v chovech kachen na Nymbursku. Malochovy se objevily v sedmi dalších krajích.
| Kraj | Komerční chovy | Malochovy |
|---|---|---|
| Královéhradecký | 6 | 1+ |
| Středočeský | 2 | 1+ |
| Kraj Vysočina | 1 | — |
| Jihomoravský | — | 1+ |
| Plzeňský | — | 1+ |
| Pardubický | — | 1+ |
| Jihočeský | — | 1+ |
| Praha (Zoo) | — | 1 |
Osm z devíti komerčních ohnisek v roce 2026 zasáhlo firmu Perena — největšího českého producenta kachního masa. Koncentrace nákazy u jednoho chovatele vyvolává otázky o systémové zranitelnosti velkochovů kachen. I přes vysokou biosecurity komerčních farem může být infekční tlak z okolí tak velký, že nákaza pronikne dovnitř, jak přiznal sám ředitel SVS Semerád.
Co dělat při podezření na ptačí chřipku
Při nálezu 5 a více uhynulých volně žijících ptáků (u vodního ptactva stačí 1 kus) volejte tísňovou linku 150 nebo krajskou veterinární správu. Ptáků se nedotýkejte. Chovatelé mají ohlašovací povinnost podle § 11 veterinárního zákona.
Nález uhynulých volně žijících ptáků:
- 5 a více uhynulých ptáků na jednom místě → volejte 150 (hasiči) nebo kontaktujte krajskou veterinární správu (KVS)
- U vodního ptactva (kachny, labutě, husy) stačí 1 uhynulý kus
- Ptáků se nedotýkejte — virus se přenáší kontaktem i vdechnutím
- Zapamatujte si přesné místo nálezu a počet ptáků
Podezření u vlastní drůbeže (náhlý úhyn, pokles snášky, dušnost, otoky hlavy):
- Podle § 11 veterinárního zákona (č. 166/1999 Sb.) musíte neprodleně kontaktovat krajskou veterinární správu
- Izolujte postižené ptáky od ostatních
- Zabraňte přístupu cizích osob do chovu
- Nevyvážejte drůbež, vejce ani hnůj z areálu
Po potvrzení nákazy SVS vyhlásí ochranné pásmo v okruhu 3 km od ohniska a pásmo dozoru v okruhu 10 km. V těchto pásmech platí zákaz přesunů drůbeže, povinné soupisy chovů a zákaz svodů a výstav. Riziková oblast vyhlášená SVS v roce 2026 pokrývá 12 400 km² ve třech krajích (Jihočeský, Středočeský, Plzeňský).
Na jaké peníze má chovatel nárok
Podle § 67 veterinárního zákona (č. 166/1999 Sb.) mají chovatelé nárok na náhradu nákladů a ztrát vzniklých v důsledku mimořádných veterinárních opatření. Žádost se podává do 8 týdnů od likvidace chovu. Ministr zemědělství Výborný oznámil připravených 75 milionů Kč na kompenzace.
Odškodnění se počítá podle sazeb stanovených Ministerstvem zemědělství. Pro drobnochovatele to v praxi znamená:
| Kategorie drůbeže | Sazba za kus | Příplatek za vejce |
|---|---|---|
| Kur domácí — nosnice | 120 Kč | 2,50 Kč/ks |
| Kachny na chov | 500 Kč | 20 Kč/ks |
| Husy na chov | 1 200 Kč | 50 Kč/ks |
| Krůty na chov | 1 100 Kč | 50 Kč/ks |
V praxi: chovatel s 20 nosnicemi a zásobou 200 vajec dostane 120 × 20 + 2,50 × 200 = 2 900 Kč. To zdaleka nepokryje roky šlechtění a budování chovu — ale jde o zákonný nárok, který mnoho drobnochovatelů nevyužívá, protože o něm neví.
Žádost o náhradu se podává u příslušné krajské veterinární správy. Lhůta je 8 týdnů od likvidace chovu — kdo ji zmešká, nárok ztrácí. Podrobnosti najdete na portálu Ministerstva zemědělství.
Ministr zemědělství Marek Výborný oznámil, že na kompenzace farmářům je připraveno 75 milionů Kč s možností navýšení: „Pokud alokace nestačí, máme prostředky k navýšení."
Evropský kontext: vakcinace jako alternativa k likvidaci
Francie jako první země EU zavedla preventivní vakcinaci drůbeže proti ptačí chřipce a dosáhla poklesu ohnisek i 12% nárůstu produkce. Velká Británie v březnu 2026 zahájila vlastní vakcinační testy u krocanů. Česko vakcinaci zatím nevyužívá.
Opakované likvidace desítek tisíc ptáků nejsou jen etický problém — jsou i ekonomický. V roce 2025 bylo v ČR utraceno přes 80 000 kusů, v roce 2026 jen v Kosičkách 236 000. Na kompenzace jdou desítky milionů z veřejných rozpočtů.
Francie zvolila jinou cestu. V říjnu 2023 zahájila roční vakcinační kampaň proti vysoce patogenní ptačí chřipce — a výsledky jsou výmluvné: snížení počtu ohnisek a nárůst produkce drůbeže o 12,1 % v roce 2024, čímž překonala úroveň z roku 2019.
Velká Británie se vydala podobným směrem. Britská agentura DEFRA zahájila 5. března 2026 první klinické testy vakcíny proti ptačí chřipce u krocanů — druhu obzvlášť citlivého na H5N1. Zkouška potrvá 24 týdnů a má posoudit, zda je vakcinace bezpečnou alternativou k plošné likvidaci. Ptačí chřipka stojí britskou vládu a průmysl až 174 milionů liber (přes 5 miliard Kč) ročně. ~Podobné studie probíhají i v Itálii a Nizozemsku (WATTPoultry.com).
EU povolila vakcinaci drůbeže nařízením EU 2023/361 od března 2023. Většina členských států včetně Česka ji ale dosud nevyužívá. Otázka zní: jsou opakované likvidace a kompenzace levnější než systematická prevence? Francouzský příklad a rozšiřující se britské testy naznačují, že ne.
Zajímá vás, proč některé evropské země už drůbež očkují, zatímco Česko stále spoléhá na likvidaci nakažených chovů? Nebo jak vlastně funguje systém náhrad pro chovatele, kterým veterináři utratí celé hejno?
Často kladené otázky
Je ptačí chřipka nebezpečná pro člověka?
Přímý přenos H5N1 ze zvířete na člověka je vzácný, ale možný — Světová zdravotnická organizace (WHO) eviduje od roku 2003 celkem 990 případů ve 25 zemích se smrtností 48 %. Přenos mezi lidmi nebyl dosud prokázán. Riziko hrozí hlavně chovatelům při přímém kontaktu s nakaženou drůbeží bez ochranných pomůcek.
Jak poznám, že moje drůbež má ptačí chřipku?
Typické příznaky zahrnují náhlý úhyn bez předchozích příznaků, prudký pokles snášky, dušnost, otoky hlavy a krku, namodralé zabarvení hřebínků a lalůčků. U vysoce patogenní formy H5N1 může dojít k úhynu celého hejna během 24–48 hodin. Při jakémkoli podezření kontaktujte krajskou veterinární správu.
Můžu jíst vejce a drůbeží maso, když je v okolí ptačí chřipka?
Ano. Virus H5N1 je spolehlivě zničen tepelnou úpravou při teplotě nad 70 °C. Vejce a drůbeží maso z legálního prodeje v ČR procházejí veterinární kontrolou a jsou bezpečné. Nekonzumujte produkty z neověřených zdrojů, zejména v oblastech s vyhlášeným ochranným pásmem.
Musím registrovat svůj malochov?
Ano. Každý chovatel drůbeže — i s jedinou slepicí — je podle veterinárního zákona povinen evidovat svůj chov v ústřední evidenci hospodářství (registr IZR). Registrace je bezplatná a probíhá na obecním úřadu obce s rozšířenou působností. SVS při vyhlášení ochranných pásem kontaktuje registrované chovatele — neregistrovaní se o opatřeních nemusí včas dozvědět.
Jak dlouho trvá zákaz chovu pod širým nebem?
Zákaz vyhlašuje SVS mimořádným veterinárním opatřením a platí do odvolání — závisí na aktuální epidemiologické situaci. V roce 2026 byl vyhlášen v březnu a SVS ho zruší, až riziko poklesne. Sledujte aktuální stav na webu SVS (svscr.cz) v sekci „Ptačí chřipka".
Komu přesně mám volat, když najdu mrtvého ptáka?
Při nálezu 5 a více uhynulých ptáků (u vodního ptactva stačí 1 kus) volejte tísňovou linku 150 (hasiči) nebo přímo krajskou veterinární správu — kontakty najdete na svscr.cz. Zapamatujte si místo nálezu, počet a druh ptáků. Ptáků se nedotýkejte, nedávejte je do pytlů a neodnášejte je.
Proč v Česku drůbež neočkují jako ve Francii?
EU povolila vakcinaci drůbeže nařízením EU 2023/361 od března 2023, ale většina členských států včetně Česka ji zatím nevyužívá. Důvodem jsou obavy z komplikací při exportu — někteří obchodní partneři nemusí přijímat vakcinovanou drůbež. Francie ukázala, že vakcinace funguje (pokles ohnisek, nárůst produkce o 12 % v roce 2024), a Velká Británie v březnu 2026 zahájila vlastní testy.
Komentáře
Sdílejte svůj pohled na toto téma.