Polsko obchází veto: miliardy na zbraně půjdou přes banku

Prezident vetoval, vláda obchází — Polsko řeší bezprecedentní zbrojní krizi

Polský prezident Karol Nawrocki 12. března 2026 vetoval zákon umožňující čerpání 43,7 miliard EUR z programu EU SAFE na modernizaci armády. Premiér Tusk do 24 hodin aktivoval plán B přes státní rozvojovou banku BGK. Pro Česko je to varovný signál — vlastní žádost o 2 miliardy EUR na tanky Leopard 2A8 stále čeká na schválení Evropskou komisí.

Ještě v úterý polský Sejm zákon schválil poměrem 236 ku 199. O den později ho prezident odmítl podepsat. A dalších 24 hodin nato vláda oznámila, že peníze získá jinou cestou. Rychlost celé sekvence prozrazuje, jak moc je pro obě strany zbrojení klíčové téma — a jak hluboký je příkop mezi prezidentským palácem a premiérovou kanceláří.

Co je program SAFE a proč je tak žádaný

SAFE (Security Action for Europe) je program EU schválený v květnu 2025, který nabízí členským státům až 150 miliard EUR ve zvýhodněných půjčkách na obranu se splatností 45 let a úrokovou sazbou kolem 3 %. Polsko je největším žadatelem.

Program vznikl jako první pilíř plánu ReArm Europe po summitu Evropské rady v březnu 2025, v přímé reakci na ruskou agresi na Ukrajině. Poptávka 19 členských států přesáhla celkový rozpočet 150 miliard EUR — program může být vyčerpán už počátkem roku 2026. Evropská komise proto připravuje nástupnický program, jehož návrhy mají být představeny do jara 2026.

Němci, Nizozemci a Švédové o půjčky nežádali — financují se levněji na trhu. Ale pro země jako Polsko, Rumunsko nebo Česko je SAFE nejdostupnější cestou k rychlé modernizaci armády.

Proč Nawrocki blokuje — zadlužení, nebo politika?

Prezident Nawrocki přirovnal půjčku SAFE ke švýcarskofrankovým hypotékám, které v Polsku postihly přes 700 000 domácností. Kritici i analytici však tvrdí, že skutečným motivem je politický boj s Tuskovou vládou před volbami v roce 2027.

„Toto je obrovská zahraniční půjčka, která zatíží naše děti a vnuky na mnoho let. Dnešní osmnáctiletí ji budou splácet po celou svou profesní kariéru," prohlásil Nawrocki v televizním vystoupení. Navrhl alternativu „Polish SAFE 0 %" financovanou ze zisků centrální banky ze zlatých rezerv v hodnotě 185 miliard PLN.

Ministr zahraničí Radosław Sikorski Nawrockého plán označil za „lež" a tvrdí, že se prezident bál znepřátelit si stranu PiS. Analytik Wojciech Przybylski z think-tanku Visegrad Insight jde ještě dál: „Primárním cílem prezidenta je svrhnout Tuskovu vládu a připravit se na změnu moci v roce 2027."

Nawrocki — historik a bývalý boxer bez předchozí politické zkušenosti — je v úřadu od srpna 2025 a za pět měsíců vetoval více zákonů než jeho předchůdce za dekádu. Je spojencem strany PiS (Právo a spravedlnost) a udržuje blízký vztah s Trumpem. Kritici poukazují, že veto brání nákupu evropských zbraní — podmínka SAFE vyžaduje maximálně 35 % komponentů mimo EU — ve prospěch amerických dodavatelů.

Plán B: banka místo parlamentu

Tuskova vláda 13. března 2026 přijala usnesení o čerpání prostředků SAFE přes státní rozvojovou banku BGK (Bank Gospodarstwa Krajowego) a Fond podpory ozbrojených sil. Prvních 15 % — asi 6,6 miliardy EUR — má být uvolněno ihned po podpisu smlouvy s Evropskou komisí.

„Prezident ztratil šanci zachovat se jako patriot. Ostuda!" napsal Tusk na síti X bezprostředně po vetu. Ministr obrany Władysław Kosiniak-Kamysz doplnil: „Veto není proti vládě, ale proti bezpečnosti Polska. Prostředky SAFE garantují dřívější dokončení klíčových etap transformace naší armády."

Obejití veta ale má svou cenu. Vláda přijde o 7,1 miliardy PLN určených pro policii, pohraniční stráž a bezpečnostní služby a ohrožena je i částka 9,2 miliardy PLN na bezpečnostní infrastrukturu. Nawrockého kancelář označila plán B za „faktické obcházení zákona" a naznačila možný přezkum Ústavním tribunálem.

Ekonom Piotr Arak, bývalý šéf Polského ekonomického institutu, nicméně potvrdil, že Polsko může právně čerpat prostředky SAFE i bez vetovaného zákona. Průzkum polského Centra pro výzkum veřejného mínění ukazuje, že vládní plán SAFE podporuje 52 % Poláků, proti je 35 %.

Oreshnik u hranic — proč Polsko zbrojí tak horečně

Rusko v prosinci 2025 rozmístilo hypersonické rakety Oreshnik v Bělorusku, 80 km od polských hranic. V lednu 2026 Oreshnik poprvé zasáhl Lvov — analytici to interpretují jako signalizaci směrem k NATO, ne jako destruktivní úder.

Oreshnik má dolet 700 až 5 500 km, rychlost až Mach 10 a může nést konvenční i jaderné hlavice. Ruská státní média tvrdí, že z Běloruska doletí na polskou základnu za 11 minut, do Bruselu za 17 minut. Satelitní snímky Planet Labs odhalily přípravu odpalovací rampy asi 60 km jižně od Minsku.

Běloruský prezident Alexandr Lukašenko v březnu 2026 varoval Polsko, Litvu a Lotyšsko: „Držte se dál od Běloruska, jinak ten Oreshnik odpálíme." Západní analytici jsou k raketě skeptičtí — považují ji za modernizaci sovětské RS-26 Rubež. Analytik Pavel Podvig z projektu Russian Nuclear Forces upozorňuje: „Rusko používá Oreshnik k signalizaci, destrukce není primární cíl."

Paradoxní detail: minimální dolet Oreshnika je 700 km, ale vzdálenost z Běloruska do Kyjeva je jen 660 km. Z Běloruska tedy na většinu Ukrajiny nedosáhne — rozmístění je primárně politický signál směrem k NATO, ne vojenská nutnost. A právě tento signál pohání polskou snahu zbrojit za každou cenu.

Co to znamená pro Česko — 50 miliard na tanky visí ve vzduchu

Česko může z programu SAFE získat 2,06 miliardy EUR (50,1 miliardy Kč), primárně na nákup tanků Leopard 2A8. Český plán ale dosud nebyl Evropskou komisí schválen — patří mezi tři zbývající spolu s Francií a Maďarskem.

Zatímco Polsko dává na obranu rekordních 4,8 % HDP (200 miliard PLN) a míří na 5 %, Babišova vláda snížila rozpočet obrany pro rok 2026 o 21 miliard Kč oproti návrhu Fialova kabinetu. Národní rozpočtová rada zpochybňuje, zda Česko skutečně dosáhne deklarovaných 2 % HDP na obranu — podle metodiky ministerstva obrany jde jen o 1,73 %. Babiš prohlásil, že Česko „určitě nenastupuje cestu k 3,5 % HDP na obranu" — cíl, který NATO schválilo na summitu v Haagu.

Americký velvyslanec Merrick přitom kritizoval Česko za nesplnění závazků. A prostředky SAFE, které měly primárně financovat tanky Leopard 2A8, vláda přesunula z priorit na dálnici.

Země	Alokace SAFE	Stav schválení
Polsko	43,7 mld. EUR	Schváleno EK, ale vetováno prezidentem
Rumunsko	16,7 mld. EUR	Schváleno, 1. vlna
Francie	16,2 mld. EUR	Čeká na schválení EK
Maďarsko	16,2 mld. EUR	Čeká na schválení EK
Itálie	14,9 mld. EUR	Schváleno
Česko	2,06 mld. EUR	Čeká na schválení EK
Nežádaly	Německo, Nizozemsko, Švédsko	Financují se levněji na trhu

Země/skupina	% HDP na obranu	Kontext
Polsko	4,8 %	Nejvyšší v NATO, cíl 5 %
USA	3,2 %	Druhé nejvyšší mezi velkými členy
Průměr NATO	2,76 %	Všech 32 členů poprvé nad 2 %
Česko	2,07 % (sporné)	NRR zpochybňuje metodiku, MO rozpočet = 1,73 %
Cíl NATO do 2035	3,5 %	Schváleno na summitu v Haagu