Pavlovi věří 62 % Čechů, polovina ho má za příliš aktivního

Prezident Petr Pavel čelí paradoxu, který nemá v české politice obdobu. Podle průzkumu STEM z ledna 2026 téměř polovina občanů soudí, že do politiky zasahuje příliš aktivně. Tatáž data ale ukazují, že mu důvěřuje 57 % Čechů — a souběžný průzkum CVVM z téhož měsíce dokonce 62 %. Čím víc ho lidé kritizují za aktivitu, tím víc mu věří.

Dva průzkumy, jeden paradox

Ještě v květnu 2024 si téměř dvě třetiny občanů (65 %) myslely, že se Pavel spíše nevměšuje do vnitropolitického dění. O necelé dva roky později se situace obrátila. „Necelá polovina lidí soudí, že do systému vstupuje až příliš aktivně," shrnul analytik STEM Martin Kratochvíl.

Přesto čísla důvěry vyprávějí jiný příběh. Podle CVVM (1 725 respondentů, 23. ledna – 3. února 2026) je Pavel nejdůvěryhodnějším politikem v zemi s indexem důvěra-nedůvěra +28. Pro srovnání: Miloš Zeman měl v lednu 2022 důvěru 29 %. Pavel dosahuje více než dvojnásobku. A 72 % občanů mu dává mandát hlídat, zda vláda respektuje demokracii — jenže 90 % zároveň chce nadstranického prezidenta. Pavel balancuje na hraně mezi oběma očekáváními.

Vývoj důvěry v prezidenta Pavla (2023–2026)

Pavlova důvěra klesala od inaugurace v březnu 2023 až do jara 2025, kdy dosáhla minima 51 %. Po povolební krizi a sporu o Turka však znovu vzrostla na hodnoty z počátku mandátu.

Období	Důvěra (%)	Zdroj
Jaro 2023 (nástup)	~60	STEM
Léto 2023	58	CVVM
Podzim 2023	52	CVVM
Jaro 2024	54	CVVM
Léto 2024	53	CVVM
Duben 2025	51	STEM
Leden 2026	57 / 62	STEM / CVVM

Spor o Turka a Macinkovy SMS

Katalyzátorem celého paradoxu se stal 7. leden 2026. Prezident Pavel definitivně odmítl jmenovat Filipa Turka ministrem životního prostředí. V dopise uvedl, že Turek „opakovaně prokazoval nedostatek respektu vůči českému právnímu řádu". Turek — čestný prezident Motoristů sobě, který čelí kritice za kontroverzní příspěvky na sociálních sítích — se místo ministerské funkce stal vládním zmocněncem pro klimatickou politiku. Novým ministrem se 23. února 2026 stal kompromisní kandidát Igor Červený, informační analytik a podnikatel, který při jmenování deklaroval „zlatou střední cestu" v ochraně životního prostředí.

Spor ale eskaloval dál. Dne 27. ledna 2026 Pavel na mimořádné tiskové konferenci zveřejnil SMS zprávy od ministra zahraničí Petra Macinky. „Jsem plně odhodlán, neustoupí-li, učiním maximalistické kroky," psal Macinka prezidentovi. Diplomat Michael Žantovský to označil za „jazyk, který se v diplomacii používá jenom výjimečně — a to většinou krátce předtím, než si dvě země vyhlásí válku." Věc prošetřuje Národní centrála proti organizovanému zločinu (NCOZ).

Premiér Andrej Babiš Macinkovy SMS označil za „nešťastné", ale za vydírání je nepovažuje. Nakonec přijal Pavlovu pozici a prohlásil Turka za „uzavřenou kapitolu".

Komu Pavel vadí — a komu ne

Důvěra v prezidenta se dramaticky liší podle politické příslušnosti. Voliči Pirátů se Zelenými mu důvěřují z 97 %, voliči SPOLU z 96 %. Na opačném konci spektra stojí voliči SPD s pouhými 15 %. Překvapivý je postoj voličů Motoristů — strany, jejíž kandidát celý spor vyvolal — kde Pavlovi důvěřuje 48 %, tedy téměř polovina.

Voličská skupina	Důvěra (%)
Piráti se Zelenými	97
SPOLU (ODS, TOP 09, KDU-ČSL)	96
STAN	95
Nevoliči	61
Motoristé sobě	48
ANO	30
SPD	15

Důvěra a nedůvěra v české politiky (leden 2026)

Pavel dominuje žebříčku důvěry s výrazným odstupem. Druhý Adam Vojtěch dosahuje 50 %, zatímco nejvyšší nedůvěru mezi politiky má Filip Turek s indexem −50.

Politik	Důvěra (%)	Index důvěra-nedůvěra
Petr Pavel (prezident)	62	+28
Adam Vojtěch (ministr zdravotnictví)	50	—
Karel Havlíček (ministr průmyslu)	44	—
Tomio Okamura (předseda Sněmovny)	~40	—
Petr Macinka (ministr zahraničí)	~40	—
Filip Turek (poslanec Motoristů)	~30	−50

Ústavní bramboračka

Za čísly průzkumů se skrývá zásadnější otázka — kam až sahají pravomoci přímo voleného prezidenta v parlamentním systému? Ústavní právník Jan Kudrna upozornil, že „Česko zvolna ustupuje od klasického parlamentního systému. Ústava nedává hlavě státu pravomoce k systému poloprezidentskému, výsledkem je zvláštní bramboračka."

Část právníků a politiků argumentuje, že Pavel překračuje své ústavní pravomoci. Ondřej Preuss hodnotí jeho jednání jako „na hraně" ústavní role. Senátorka Vildumetzová (ANO) interpretovala Pavlovo prohlášení z Olomouce — kde přiznal, že kandidoval proto, „aby celé vedení země nebylo v rukou hnutí ANO" — jako pasování se do role vůdce opozice. Motoristé považují odmítnutí Turka za porušení Ústavy.

Bývalý předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský se ale postavil proti jakýmkoli změnám: „Jakékoliv pokusy, které by vedly k zásahům do ústavy, nejsou na místě. Ani by nebyly moudré, protože ústava se osvědčila." Podle CVVM 65 % občanů souhlasí, že prezident by měl odmítat navržené ministry jen výjimečně — a 82 % podporuje přímou volbu prezidenta.

Demonstrace a historický vzorec

Reakce veřejnosti na spor přišla rychle. Demonstrace „Stojíme za prezidentem", kterou svolal Milion chvilek, přivedla 1. února 2026 na Staroměstské a Václavské náměstí odhadem 80–90 tisíc lidí. Petice přesáhla 620 tisíc podpisů. Navazující shromáždění 15. února proběhla ve stovkách měst a obcí. Pavel sám řekl: „Jednou z velmi pozitivních předností naší země je síla a kvalita občanské společnosti."

Kratochvíl ale varuje před historickým vzorcem: „Když se prezident dostane do dlouhodobého sporu s premiérem nebo vládou, tak mu to spíš uškodí jak v důvěře, tak i v jiných hodnoceních." Stejný scénář potkal Havla, Klause i Zemana. Zda Pavel tuto past dokáže obejít, ukáže čas. Zatím data mluví v jeho prospěch — ale 3. března 2026 vystoupil ve Sněmovně poprvé v tomto volebním období, kritizoval škrty v neziskovém sektoru a stagnaci výdajů na obranu. Macinka a Turek si během projevu demonstrativně listovali výtiskem Rudého práva. Spor zjevně nekončí.