Na Dvořákově nábřeží u Čechova mostu stojí občas až tři řady lodí nebo kanceláří na pontonech. Pražský radní Adam Zábranský (Piráti) v březnu 2026 předložil návrh, který chce tento stav změnit — redukci kotvících míst v centru Prahy. „Naší vizí je smysluplná redukce počtu lodí, zejména na Rašínově nábřeží před kobkami a na Dvořákově nábřeží v okolí Čechova mostu," říká Zábranský. Provozovatelé, kteří investovali stovky milionů do remotorizace svých plavidel, ale varují před likvidací svého podnikání.
Kdo vlastně rozhoduje o lodích na Vltavě
O lodním provozu na Vltavě rozhoduje Státní plavební správa — státní orgán, do kterého Praha nemá co mluvit. Město ale kontroluje kotviště u náplavek prostřednictvím nájemních smluv, které uzavírá městská společnost Trade Centre Praha. Právě přes tyto smlouvy může nepřímo ovlivnit, kolik lodí v centru stojí.
Vltava je státní vodní cesta a pravidla plavby stanoví Státní plavební správa. Ředitel její pražské pobočky Hynek Beneš konstatoval, že „plavební provoz osobních lodí na dopravně významné vodní cestě Vltavě v Praze je poměrně intenzivní, nejde však o přetížení". Z pohledu státu tedy problém neexistuje.
Praha ale drží v rukou jiný nástroj — břehovou hranu. Městská společnost Trade Centre Praha spravuje pražské náplavky a uzavírá nájemní smlouvy s provozovateli lodí na konkrétní kotviště. Kdo nemá smlouvu, nemá kde stát. A právě o podmínkách těchto smluv se teď vede spor.
Strategický rámec definuje Koncepce pražských břehů (Institut plánování a rozvoje hl. m. Prahy, schválena v roce 2013). Dokument požaduje vyvážený poměr mezi kotvišti a volnými plochami pro relaxaci, kulturu a sport. Právně závazný není, ale určuje směr, kterým se město chce vydat.
Kolik stojí místo u náplavky
Roční nájem za kotviště v Praze 1 začíná na 61 200 Kč pro lodě do 40 metrů a šplhá až na 300 000 Kč za hotelová plavidla nad 40 metrů. V Praze 2 a 5 jsou sazby přibližně poloviční.
Ceník schválený Radou hlavního města Prahy ukazuje výrazné rozdíly podle lokality a typu plavidla:
| Kategorie | Praha 1 | Praha 2 a 5 |
|---|---|---|
| Loď do 40 m | min. 61 200 Kč | 30 600 Kč |
| Loď nad 40 m | min. 91 800 Kč | 45 900 Kč |
| Hotelové plavidlo do 40 m | 150 000 Kč | 75 000 Kč |
| Hotelové plavidlo nad 40 m | min. 300 000 Kč | 150 000 Kč |
Samotný nájem ale není hlavní náklad. Od roku 2021 musí lodě kotvící u pražských náplavek splňovat emisní normu Euro 5. Město v roce 2019 dalo provozovatelům ultimátum: remotorizace do konce roku 2020, jinak ztráta kotviště. Výměna motorů u jedné lodi stála 8 až 15 milionů korun — a v roce 2019 pravidla nesplňovala asi polovina ze 43 velkých plavidel pravidelně proplouvajících Prahou. Některé lodě s dieselovými motory z obstárožních nákladáků znečišťovaly ovzduší jako 1 500 moderních aut.
Proč se právě teď bojuje o náplavky
Většina stávajících nájemních smluv na kotvící místa vyprší v roce 2028. Praha proto připravuje nová výběrová řízení a podmínky — a radní Zábranský chce využít příležitost k redukci počtu lodí v centru.
Načasování není náhodné. Zábranského návrh — zatím pracovní verze o dvou stranách textu a dvou mapkách — prochází připomínkováním městských částí. Po zapracování připomínek půjde materiál do rady. Cílem je navázat na nové období smluv s platností od roku 2028, kdy se všichni stávající nájemci budou moci zapojit do výběrového řízení.
Piráti argumentují veřejným prostorem. „Chceme, aby náplavky vypadaly skutečně jako náplavky s výhledem na řeku a ne jako ulice z obou stran lemované provozovnami," vysvětluje Zábranský. První náměstek primátora Jaromír Beránek (Piráti) potvrdil, že „interně se nyní diskutuje o novém rozmístění kotvících míst, aby to dávalo větší smysl, hrany náplavek byly využity ve své plné šíři a ulevilo se tak panoramatickým výhledům na historickou část města zapsanou v UNESCO".
Co říkají odpůrci návrhu
Provozovatelé a radní Prahy 1 varují před ekonomickými škodami v řádu stovek milionů korun a poukazují na chybějící dopadové studie. Asociace lodního průmyslu hovoří o poškození dobrého jména Prahy.
Nejostřejší kritika přichází od radního pro dopravu Prahy 1 Vojtěcha Ryvoly: „Bavíme se o zásahu do majetku v řádech stovek milionů korun a o stovkách pracovních míst. Bez dopadových studií, bez ekonomické analýzy, bez srovnání současného a budoucího stavu." Provozovatelé investovali miliony do remotorizace na přímý příkaz města — a nyní se město chystá pravidla opět změnit.
Místopředseda Asociace lodního průmyslu Vladimír Toman, sám podnikatel v lodní dopravě, varoval, že „jakékoli návrhy na omezování by znamenaly poškození dobrého jména hlavního města Prahy". Petr Běhounek, ředitel lodní společnosti SP Praha, připomíná tradici: „Lodě k Praze a řece Vltavě neodmyslitelně patří již od 19. století." Pražská paroplavební společnost byla založena v roce 1865" a dva její historické kolesové parníky Vltava a Vyšehrad byly v roce 2013 prohlášeny za kulturní památky.
Na druhé straně stojí modernizace flotily: Prague Boats dnes provozuje plně elektrické katamarány — označované za největší flotilu elektrických katamaránů na světě. Marketingová ředitelka Lucie Nedvědová zdůrazňuje, že debata by měla směřovat k udržitelné říční turistice, nikoli k pouhému omezování.
Co to znamená pro budoucnost náplavek
Do roku 2028 bude Praha rozhodovat o novém rozmístění kotvišť. Výsledek ovlivní podobu náplavek na příští desetiletí — od panoramatu UNESCO po dostupnost říční turistiky v centru města.
Náplavky původně sloužily pro přistávání lodí a přístup k řece. Zásadní proměna nastala v druhé polovině 19. století se stavbou pražských nábřeží a nových mostů. Dnes jsou oblíbeným veřejným prostorem — a zároveň místem, kde podnikají desítky firem. U pražských náplavek kotvení přibližně 50 lodí, v letech 2023–2025 došlo v Praze průměrně ke dvěma menším plavebním nehodám ročně — vždy bez vážnějších následků.
Klíčové bude, zda město dokáže předložit ekonomickou analýzu, kterou kritici postrádají. Státní plavební správa současný stav jako problém nevnímá, mluvčí Povodí Vltavy Pavlína Mertl potvrdila, že z pohledu správce vodního toku je vše v souladu se zajištěním ochrany. Piráti ale mají v rukou nájemní smlouvy — a rok 2028 se blíží.
Říkali jste si někdy, proč u pražských náplavek stojí tolik lodí — a kdo vlastně rozhoduje o tom, která tam smí být?
Často kladené otázky
Může Praha zakázat lodě na Vltavě?
Ne. Vltava je státní vodní cesta a lodní provoz řídí Státní plavební správa. Praha ale kontroluje kotviště u náplavek prostřednictvím nájemních smluv — a může rozhodovat o tom, kolik lodí u břehu stojí.
Kolik stojí kotvení lodi v Praze?
Roční nájem za kotviště v Praze 1 se pohybuje od 61 200 Kč za menší loď po 300 000 Kč za hotelové plavidlo nad 40 metrů. K tomu je třeba připočítat náklady na remotorizaci (8–15 milionů Kč na loď), kterou město vyžaduje od roku 2021.
Kdy se rozhodne o budoucnosti kotvišť?
Většina nájemních smluv na kotvící místa vyprší v roce 2028. Praha nyní připravuje nová výběrová řízení a podmínky. Návrh radního Zábranského na redukci kotvišť je zatím v pracovní verzi a prochází připomínkováním městských částí.
Komentáře
Sdílejte svůj pohled na toto téma.