Artemis II: po 53 letech se lidé vrátili k Měsíci a co dál

Artemis II se vrátila — první lidé u Měsíce po 53 letech

Mise Artemis II úspěšně obletěla Měsíc a 10. dubna 2026 bezpečně přistála v Tichém oceánu u pobřeží San Diega. Čtyřčlenná posádka na palubě lodi Orion, pojmenované Integrity, strávila deset dní ve vesmíru a přiblížila se na přibližně 8 000 km od povrchu Měsíce — poprvé od Apolla 17 v prosinci 1972 se lidé dostali za nízkou oběžnou dráhu Země.

Poslední člověk, který viděl Měsíc zblízka, byl Gene Cernan v roce 1972. Od té doby uběhlo 53 let a čtyři měsíce. 1. dubna 2026 v 18:35 EDT se to změnilo — raketa SLS odstartovala z Kennedy Space Center a vynesla čtyři astronauty na trajektorii volného návratu kolem Měsíce. Po deseti dnech a téměř 1,12 milionu najetých kilometrů přistál Orion v Tichém oceánu.

Mise přinesla hned tři historická „poprvé": první ženu, prvního člověka tmavé pleti a prvního neameričana za hranicí nízké oběžné dráhy. A k tomu rekord — posádka se dostala dál od Země než kdokoli od dob programu Apollo.

Co je program Artemis a proč vznikl

Program Artemis vznikl v roce 2017 podpisem Space Policy Directive-1 prezidentem Trumpem. Cílem je trvalá lidská přítomnost na Měsíci a příprava cesty na Mars. NASA název Artemis oficiálně použila poprvé v roce 2019 — program přežil dvě administrativy a je jedinou americkou lunární iniciativou od Apolla.

Po Apollu 17 se na Měsíc nikdo nevrátil. Důvody byly prozaické: astronomické náklady, ztráta veřejného zájmu po vítězství ve vesmírném závodě se SSSR a přesun NASA na program raketoplánů. Půl století se lidstvo spokojilo s nízkou oběžnou dráhou — Mezinárodní vesmírnou stanicí ve výšce pouhých 400 km.

Artemis to mění. Raketa SLS (Space Launch System) produkuje o 15 % více tahu než legendární Saturn V z éry Apollo. Loď Orion pojme čtyři astronauty místo tří. A celý program stojí v přepočtu asi 105 miliard dolarů do plánovaného přistání v roce 2028 — ve srovnání s Apollem (290 miliard v dnešních dolarech) je to třetinová cena za ambicióznější cíl.

Tři důvody, proč jsme se po 50 letech vrátili

Návrat na Měsíc pohání geopolitická soutěž s Čínou, příprava technologií pro Mars a měsíční suroviny — především vodní led na jižním pólu, který lze přeměnit na kyslík, pitnou vodu a raketové palivo.

Geopolitika. Čína plánuje vlastní pilotované přistání na Měsíci do roku 2030 a v únoru 2026 úspěšně otestovala raketu Long March 10. Čína a Rusko budují alternativní Mezinárodní lunární výzkumnou stanici (ILRS). Administrátor NASA Jared Isaacman to řekl přímo: „S rostoucí věrohodnou konkurencí ze strany našeho největšího geopolitického soupeře musíme jednat rychleji."

Scott Pace z Space Policy Institute přirovnává Měsíc k Antarktidě: „Spojené státy mají vliv nad Antarktidou částečně proto, že tam každé léto posílají 3 000 lidí." Logika je jasná — kdo tam je, ten má co říct.

Příprava na Mars. Měsíc slouží jako testovací polygon pro technologie dlouhodobého pobytu — od habitatů po systémy recyklace vody a kyslíku. Co selže na Měsíci (tři dny od Země), je levnější poučení než selhání na Marsu (devět měsíců od Země). Artemis II právě tuto roli splnila — posádka otestovala systémy životní podpory, manuální řízení Orionu i nový optický laserový komunikační systém pro přenos dat mezi lodí a Zemí.

Suroviny. Obě mocnosti — USA i Čína — cílí na jižní pól Měsíce kvůli zásobám vodního ledu. PwC odhaduje „měsíční ekonomiku" až na 127 miliard dolarů kumulativně do roku 2050.

Posádka: čtyři astronauti, tři historická poprvé

Posádku Artemis II tvořili velitel Reid Wiseman, pilot Victor Glover, specialistka Christina Koch a kanadský specialista Jeremy Hansen. Glover se stal prvním člověkem tmavé pleti, Koch první ženou a Hansen prvním neameričanem za nízkou oběžnou dráhou.

Reid Wiseman (50 let) je bývalý námořní pilot stíhaček F/A-18 a testovací letec. V roce 2020 mu zemřela manželka Carroll na rakovinu — k Měsíci letěl jako svobodný otec dvou dětí. Stal se nejstarším člověkem za nízkou oběžnou dráhou a prvním velitelem lunární mise od Gene Cernana.

Victor Glover (49 let), přezdívaný „Ike" (I Know Everything — přezdívku mu dal první velitel), je veterán námořnictva s 3 000 letových hodin a 24 bojovými misemi. Otec čtyř dětí. „Svou roli v misi vidím jako sílu pro dobro — jako šanci inspirovat ostatní, aby se vydali do vesmíru," řekl pro CBS News.

Christina Koch (47 let) drží rekord nejdelšího pobytu ženy ve vesmíru — 328 dní. Dvakrát přezimovala na Antarktidě při teplotách až −79 °C. V roce 2019 se účastnila prvního čistě ženského spacewalku.

Jeremy Hansen (50 let) z Kanadské vesmírné agentury vyrostl na farmě v Ontariu, v 16 letech měl licenci kluzákového pilota. Artemis II byl jeho první let do vesmíru vůbec — a rovnou k Měsíci.

Jak mise probíhala: deset dní kolem Měsíce

Artemis II odstartovala 1. dubna 2026 z Kennedy Space Center. Loď Orion, pojmenovaná posádkou Integrity, urazila za deset dní téměř 1,12 milionu kilometrů a přistála v Tichém oceánu u San Diega 10. dubna 2026 v 20:07 EDT.

Cesta k Měsíci nebyla přímočará. Původně měla mise startovat v únoru 2026, ale test 2. února odhalil únik kapalného vodíku. Tři týdny poté se přidal problém s průtokem hélia a raketa se vrátila do montážní haly. Start se posunul na 1. dubna.

Šestého dne mise Orion obletěl Měsíc a posádka překonala rekord největší vzdálenosti lidí od Země od dob programu Apollo. NASA poprvé nasadila optický laserový komunikační systém — data proudila mezi Orionem a Zemí laserovými paprsky místo tradičních rádiových vln.

Nechyběly ani komplikace. Čtvrtý den mise se porouchala toaleta na palubě — posádka musela improvizovat s náhradním řešením. Přesto astronauti splnili program testů: manuální řízení lodi, ověření systémů životní podpory, cvičení nouzových postupů i testy skafandrů.

NASA po návratu zveřejnila více než 12 000 fotografií z mise, včetně záběrů, které lidské oči dosud nikdy neviděly zblízka.

Kontroverze: 93 miliard dolarů a prasklý štít

Program Artemis stál od roku 2012 přibližně 93 miliard dolarů. Jeden start mise stojí 4,1 miliardy — generální inspektor NASA to označil za „neudržitelné". Tepelný štít lodi Orion přežil návrat, ale otázky kolem bezpečnosti zůstávají.

Pro srovnání: SpaceX odhaduje náklady startu Starshipu na 10–100 milionů dolarů. Trumpova administrativa proto navrhuje vyřazení SLS po třetím letu a přechod na komerční systémy. Kongres to ale odmítá — SLS zajišťuje tisíce pracovních míst v klíčových státech.

Tepelný štít byl před startem největší otázkou mise. Bezpilotní Artemis I v roce 2022 odhalila nečekané poškození — materiál Avcoat praskal a odlupoval se. NASA se rozhodla letět s původním štítem, ale změnila trajektorii návratu: místo odrazového průletu atmosférou zvolila strmější přímý sestup. Bývalý astronaut Charlie Camarda před startem varoval, že NASA „nezodpovědně riskuje životy posádky".

Štít návrat přežil. Posádka bezpečně přistála v Tichém oceánu 10. dubna 2026. NASA po misi oznámila, že počáteční hodnocení štítu potvrdilo správnost zvoleného přístupu — podrobnější analýza ale stále probíhá. Otázka, zda stejný přístup vydrží i při návratech z přistávacích misí na povrch Měsíce, zatím nemá definitivní odpověď.

Co bude dál: od Artemis III k měsíční základně

Po úspěšné Artemis II NASA pokračuje v přípravách dalších misí. Artemis III v roce 2027 otestuje setkání s komerčním lunárním landerem na nízké oběžné dráze. První přistání na Měsíci — Artemis IV — NASA plánuje na začátek roku 2028.

Isaacman v březnu 2026 oznámil plán vybudovat měsíční základnu za 20 miliard dolarů na jižním pólu Měsíce místo původně plánované orbitální stanice Gateway. „Tentokrát nejde o vlajky a stopy. Tentokrát je cílem zůstat. Amerika už nikdy Měsíc nevzdá," prohlásil. Základna „Artemis Base Camp" má zahrnovat obytné moduly, energetické systémy a přetlakový rover.

Po třetím letu by měl SLS nahradit komerční systém. Harmonogram: Artemis III (test setkání s landerem na LEO, 2027) → Artemis IV (první přistání na jižním pólu Měsíce, začátek 2028). Program je oproti původnímu plánu zpožděn o osm let — ale úspěch Artemis II ukázal, že Orion dokáže bezpečně dopravit posádku k Měsíci a zpět.

Co to znamená pro Česko

Česko podepsalo Dohody Artemis v květnu 2023 jako 24. země. Český příspěvek do Evropské vesmírné agentury činí 62 milionů eur (1,6 miliardy Kč) ročně a v Praze sídlí EUSPA se stovkami zaměstnanců.

Český vesmírný průmysl zahrnuje přibližně 60 firem — vyrábějí komponenty pro družice, dispenzery a vyvíjejí vlastní družice AMBIC a dalekohled QUVIK (rozpočet 30 milionů eur každý). Dohody Artemis, které podepsal ministr Lipavský za přítomnosti ředitele NASA, stanoví pravidla pro mírové využití Měsíce, transparentnost a koordinaci mezi 61 signatářskými zeměmi. Čína a Rusko se nepřipojily a budují alternativní projekt ILRS.

Zajímá vás, jak dopadl tepelný štít Orionu při návratu, nebo co přesně astronauti testovali během deseti dnů u Měsíce? A co bude dál — podaří se NASA přistát na jižním pólu do roku 2028?