Artemis II: proč se po 50 letech vracíme k Měsíci a co dál

Zítra startuje Artemis II — první let lidí k Měsíci po 53 letech

NASA 1. dubna 2026 v 18:24 EDT (půlnoc středoevropského letního času) vypouští misi Artemis II z Kennedy Space Center. Čtyřčlenná posádka na palubě lodi Orion obletí Měsíc na desetidenní misi — poprvé od Apolla 17 v prosinci 1972 se lidé dostanou za nízkou oběžnou dráhu Země. Odpočítávání začalo 30. března 2026 a počasí dává 80% šanci příznivých podmínek.

Poslední člověk, který viděl Měsíc zblízka, byl Gene Cernan v roce 1972. Od té doby uběhlo 53 let a čtyři měsíce. Zítra se to změní — čtyři astronauti na palubě lodi Orion zamíří na trajektorii volného návratu kolem Měsíce, přiblíží se na 8 000 km od jeho povrchu a po deseti dnech přistanou v Tichém oceánu.

Mise přinese hned tři historická „poprvé": první ženu, prvního člověka tmavé pleti a prvního neameričana za hranicí nízké oběžné dráhy.

Co je program Artemis a proč vznikl

Program Artemis vznikl v roce 2017 podpisem Space Policy Directive-1 prezidentem Trumpem. Cílem je trvalá lidská přítomnost na Měsíci a příprava cesty na Mars. NASA název Artemis oficiálně použila poprvé v roce 2019 — program přežil dvě administrativy a je jedinou americkou lunární iniciativou od Apolla.

Po Apollu 17 se na Měsíc nikdo nevrátil. Důvody byly prozaické: astronomické náklady, ztráta veřejného zájmu po vítězství ve vesmírném závodě se SSSR a přesun NASA na program raketoplánů. Půl století se lidstvo spokojilo s nízkou oběžnou dráhou — Mezinárodní vesmírnou stanicí ve výšce pouhých 400 km.

Artemis to mění. Raketa SLS (Space Launch System) produkuje o 15 % více tahu než legendární Saturn V z éry Apollo. Loď Orion pojme čtyři astronauty místo tří. A celý program stojí v přepočtu asi 105 miliard dolarů do plánovaného přistání v roce 2028 — ve srovnání s Apollem (290 miliard v dnešních dolarech) je to třetinová cena za ambicióznější cíl.

Tři důvody, proč se po 50 letech vracíme

Návrat na Měsíc pohání geopolitická soutěž s Čínou, příprava technologií pro Mars a měsíční suroviny — především vodní led na jižním pólu, který lze přeměnit na kyslík, pitnou vodu a raketové palivo.

Geopolitika. Čína plánuje vlastní pilotované přistání na Měsíci do roku 2030 a v únoru 2026 úspěšně otestovala raketu Long March 10. Čína a Rusko budují alternativní Mezinárodní lunární výzkumnou stanici (ILRS). Administrátor NASA Jared Isaacman to řekl přímo: „S rostoucí věrohodnou konkurencí ze strany našeho největšího geopolitického soupeře musíme jednat rychleji."

Scott Pace z Space Policy Institute přirovnává Měsíc k Antarktidě: „Spojené státy mají vliv nad Antarktidou částečně proto, že tam každé léto posílají 3 000 lidí." Logika je jasná — kdo tam je, ten má co říct.

Příprava na Mars. Měsíc slouží jako testovací polygon pro technologie dlouhodobého pobytu — od habitatů po systémy recyklace vody a kyslíku. Co selže na Měsíci (tři dny od Země), je levnější poučení než selhání na Marsu (devět měsíců od Země).

Suroviny. Obě mocnosti — USA i Čína — cílí na jižní pól Měsíce kvůli zásobám vodního ledu. PwC odhaduje „měsíční ekonomiku" až na 127 miliard dolarů kumulativně do roku 2050.

Posádka: čtyři astronauti, tři historická poprvé

Posádku Artemis II tvoří velitel Reid Wiseman, pilot Victor Glover, specialistka Christina Koch a kanadský specialista Jeremy Hansen. Glover bude první člověk tmavé pleti, Koch první žena a Hansen první neameričan za nízkou oběžnou dráhou.

Reid Wiseman (50 let) je bývalý námořní pilot stíhaček F/A-18 a testovací letec. V roce 2020 mu zemřela manželka Carroll na rakovinu — k Měsíci poletí jako svobodný otec dvou dětí. Bude nejstarším člověkem za nízkou oběžnou dráhou a prvním velitelem lunární mise od Gene Cernana.

Victor Glover (49 let), přezdívaný „Ike" (I Know Everything — přezdívku mu dal první velitel), je veterán námořnictva s 3 000 letových hodin a 24 bojovými misemi. Otec čtyř dětí. „Svou roli v misi vidím jako sílu pro dobro — jako šanci inspirovat ostatní, aby se vydali do vesmíru," řekl pro CBS News.

Christina Koch (47 let) drží rekord nejdelšího pobytu ženy ve vesmíru — 328 dní. Dvakrát přezimovala na Antarktidě při teplotách až −79 °C. V roce 2019 se účastnila prvního čistě ženského spacewalku.

Jeremy Hansen (50 let) z Kanadské vesmírné agentury vyrostl na farmě v Ontariu, v 16 letech měl licenci kluzákového pilota. Bude to jeho první let do vesmíru vůbec — a rovnou k Měsíci.

Kontroverze: 93 miliard dolarů a prasklý štít

Program Artemis stál od roku 2012 přibližně 93 miliard dolarů. Jeden start mise stojí 4,1 miliardy — generální inspektor NASA to označil za „neudržitelné". K tomu přibývají otázky kolem bezpečnosti tepelného štítu lodi Orion.

Pro srovnání: SpaceX odhaduje náklady startu Starshipu na 10–100 milionů dolarů. Trumpova administrativa proto navrhuje vyřazení SLS po třetím letu a přechod na komerční systémy. Kongres to ale odmítá — SLS zajišťuje tisíce pracovních míst v klíčových státech.

Další otázkou je bezpečnost. Bezpilotní Artemis I v roce 2022 odhalila nečekané poškození tepelného štítu — materiál Avcoat praskal a odlupoval se. NASA se rozhodla letět s původním štítem, ale změnila trajektorii návratu: místo odrazového průletu atmosférou zvolila strmější přímý sestup. Bývalý astronaut Charlie Camarda varuje, že NASA „nezodpovědně riskuje životy posádky".

Co bude dál: měsíční základna místo orbitální stanice

Isaacman 24. března 2026 oznámil plán vybudovat měsíční základnu za 20 miliard dolarů na jižním pólu Měsíce místo původně plánované orbitální stanice Gateway. Artemis III (2027) bude testovací setkání na nízké dráze, první přistání (Artemis IV) je plánováno na rok 2028.

„Tentokrát nejde o vlajky a stopy. Tentokrát je cílem zůstat. Amerika už nikdy Měsíc nevzdá," prohlásil Isaacman. Základna „Artemis Base Camp" má zahrnovat obytné moduly, energetické systémy a přetlakový rover.

Po třetím letu by měl SLS nahradit komerční systém. Harmonogram: Artemis II (oblet, duben 2026) → Artemis III (test setkání na LEO, 2027) → Artemis IV (první přistání na jižním pólu Měsíce, 2028). Program je oproti původnímu plánu zpožděn o osm let — ale tentokrát je cíl ambicióznější než za éry Apollo.

Co to znamená pro Česko

Česko podepsalo Dohody Artemis v květnu 2023 jako 24. země. Český příspěvek do Evropské vesmírné agentury činí 62 milionů eur (1,6 miliardy Kč) ročně a v Praze sídlí EUSPA se stovkami zaměstnanců.

Český vesmírný průmysl zahrnuje přibližně 60 firem — vyrábějí komponenty pro družice, dispenzery a vyvíjejí vlastní družice AMBIC a dalekohled QUVIK (rozpočet 30 milionů eur každý). Dohody Artemis, které podepsal ministr Lipavský za přítomnosti ředitele NASA, stanoví pravidla pro mírové využití Měsíce, transparentnost a koordinaci mezi 61 signatářskými zeměmi. Čína a Rusko se nepřipojily a budují alternativní projekt ILRS.

Zajímá vás, co přesně na Měsíci hledáme a proč je vodní led na jižním pólu tak cenný? Nebo jak vypadá výcvik astronautů na misi, která trvá deset dní v prostoru, kde vás od smrti dělí jen stěna lodi?