Jan Mikolášek: génius, nebo šarlatán? Příběh z filmu na ČT

Léčitel, který diagnostikoval z moči a léčil prezidenty

Jan Mikolášek (1889–1973) byl nejslavnější český přírodní léčitel 20. století. Diagnostikoval nemoci protřepáním lahvičky s močí proti světlu, léčil směsmi z 27 druhů bylin a tvrdil, že za kariéru odléčil 5–6 milionů lidí. Film Šarlatán Agnieszky Hollandové, odvysílaný na ČT1 10. března 2026, znovu otevřel otázku: byl zázračný léčitel, nebo nebezpečný podvodník?

Odpověď je složitější, než obě strany připouštějí. Mikolášek přežil dva totalitní režimy — nacismus i raně komunistický — jen aby ho třetí, Novotného, definitivně zničil. Jeho příběh je zároveň fascinující historií o moci víry v léčení a varováním před tím, co se stane, když charisma nahradí medicínu.

Od zahrádkářova syna k léčiteli mocných

Mikolášek se narodil 7. dubna 1889 v Rokycanech jako sedmé ze 13 dětí zahradnické rodiny. V roce 1918 se stal učněm 85leté léčitelky Josefy Mühlbacherové z Volduch, která ho zasvětila do diagnostiky z moči a bylinářství.

Vybudoval si rozlehlou praxi — nejprve v Třebechovicích pod Orebem, později v Jenštejně a Hradečně u Kladna. V Jenštejně spotřebovali až tři tuny bylin týdně. Mezi jeho pacienty patřil prezident T. G. Masaryk, herečka Olga Scheinpflugová, malíř Max Švabinský i houslista Jaroslav Kocian.

Test v Petschkově paláci: 29 diagnóz z moči pro gestapo

Za protektorátu Mikolášek prošel zkouškou, která mohla skončit popravou. Gestapo ho předvedlo do pražského Petschkova paláce, kde musel z moči diagnostikovat 29 lidí. Test prošel — a začal léčit nacistické pohlaváry včetně Hitlerova tajemníka Martina Bormanna, který trpěl žlučovými kameny, a protektora K. H. Franka.

Schopnost přežít pod jakýmkoli režimem měla svou cenu. Po válce ho Revoluční garda zatkla a poslala do internačního tábora Sachsenhausen-Oranienburg — tentokrát za to, že léčil Němce. Zachránil ho Antonín Zápotocký, kterému v roce 1946 po návratu z koncentráku vyléčil sněť na noze a uchránil ji před amputací.

Pod ochranou prezidenta — a po jeho smrti

Zápotocký se stal Mikoláškovým ochráncem. Pod jeho patronátem si léčitel uprostřed komunistického rovnostářství mohl dovolit vlastní sanatorium, služebnictvo a americké auto s řidičem — výsady, které tehdejší režim normálním občanům odpíral.

Všechno se změnilo smrtí Zápotockého v roce 1957. Nový prezident Antonín Novotný v Mikoláškovì viděl šarlatána. Dne 23. ledna 1959 ho Okresní soud v Brandýse nad Labem odsoudil za krácení daní, korupci a předražování bylinkových balíčků na 3 roky. Po odvolání mu trest zvýšili na 5 let s propadnutím veškerého majetku. Propuštěn byl 23. ledna 1963 z věznice Ilava na Slovensku. V roce 1968, osmdesátiletý, krátce obnovil léčitelskou činnost během Pražského jara.

Génius, nebo šarlatán? Spor trvá dodnes

Profesor Miloš Velemínský (sociální pediatrie) Mikoláška hájí jako mimořádného bylináře. Český klub skeptiků Sisyfos naopak argumentuje, že uroskopie je diskreditovaná metoda stará 500 let a hlavní nebezpečí spočívalo v odkládání skutečné léčby.

„Ve své době byl mimořádným fenoménem, jemuž lidé věřili. Měl dvě přednosti: rozuměl jako málokdo bylinkám a snažil se pracovat s psychikou svých pacientů, posiloval jejich víru ve vyléčení a tím i jejich imunitu vůči nemocem," říká profesor Velemínský.

Petr Tomek ze Sisyfa v roce 2021 namítl, že Mikolášek podléhal survivorship bias — vraceli se jen spokojení pacienti, zatímco případy s fatálním odložením léčby zůstaly neviditelné. Na tuberkulózu ordinoval „likér z 80 vajec s citrónem, koňakem a islandským mechem". Homosexualita Jana Mikoláška je historicky nedoložená s jistotou, ale jeho okolí ji předpokládalo — manželství bylo bezdětné a podle Mikoláška „jen formální". Homosexualita byla v Československu trestná až do roku 1961.

Film Šarlatán: otec a syn Trojanovi v jedné roli

Film Šarlatán (2020) režisérky Agnieszky Hollandové získal 5 Českých lvů a dostal se na shortlist 15 nejlepších neanglických filmů pro Oscara 2021. V českých kinech ho vidělo přes 250 000 diváků.

Ivan Trojan, který ztvárnil dospělého Mikoláška, o roli řekl: „Nejnáročnější, co jsem kdy točil." Obsáhl tři věková období rozporuplné postavy. O scénáři dodal: „Myslím si, že je to nejlepší scénář, jaký kdy Marek Epstein napsal." Scénárista Epstein původně chtěl námět vrátit, protože o Mikoláškovi nic nevěděl — zaujala ho „podivná pozitivita" léčitelových pamětí. Název filmu našel v dobových článcích, kde bylo slovo „šarlatán" pro Mikoláška pejorativně používáno.

Mladého Mikoláška ztvárnil Josef Trojan, syn Ivana Trojana. Přihlásil se přes castingovou agenturu Kateřiny Oujezdské, aniž by otec tušil. Tvůrci museli odložit natáčení, aby Josef dorostl do požadovaného věku postavy. Slovenský herec Juraj Loj, který ztvárnil Mikoláškova asistenta a milence Františka Palka, byl „objevem filmu" — před Šarlatánem v Česku téměř neznámý.

Agnieszka Hollandová, trojnásobná nominantka na Oscara a absolventka pražské FAMU, v lednu 2026 obdržela v Praze cenu Karla IV. za celoživotní dílo — jako první žena s tímto oceněním. Prahu označila za místo, kde „se stala tím, kým je".

Kde Šarlatána vidět a co z příběhu plyne

Film Šarlatán je dostupný na iVysílání České televize. Léčitelství v Česku dodnes nemá jasný legislativní rámec — ministerstvo zdravotnictví od regulace ustoupilo.

Mikolášek zemřel 29. prosince 1973 v Praze. Na náhrobku na Olšanských hřbitovech stojí: „Vážil si a miloval byliny a s jejich pomocí dával lidem zdraví." Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) využívá alternativní medicínu přes 100 milionů z přibližně 740 milionů Evropanů. Mikoláškův příběh tak zůstává aktuální — otázka, kde končí léčitelské umění a začíná nebezpečné šarlatánství, nemá jednoznačnou odpověď ani v roce 2026.