Magnesia Litera 2026: Knihou roku je novela očima mouchy

Novela o 140 stranách porazila stovky knih

Magnesia Litera 2026 udělila hlavní cenu Kniha roku Doře Kaprálové za novelu Mariborská hypnóza — útlý příběh psaný z perspektivy mouchy, zasazený do slovinského Mariboru. Ceremoniál ve Stavovském divadle přinesl rekordní prize pool 550 000 Kč a politicky nabitou atmosféru.

Útlá novela o 140 stranách, napsaná z pohledu mouchy, porazila 630 konkurentů. Když předseda poroty Pavel Madys oznamoval vítěze 25. ročníku Magnesia Litera, popsal ji jako „něco mezi románem, novelou a cestopisem". Pro autorku Doru Kaprálovou, českou spisovatelku žijící v Berlíně, to byl dvojitý triumf — Mariborská hypnóza získala i Luxor Literu za prózu.

Rekordní ročník v číslech

Do 25. ročníku soutěže se přihlásilo rekordních 631 knih a celkový prize pool poprvé dosáhl 550 000 Kč — o 150 000 Kč více než dosavadní maximum. O hlavní cenu hlasovalo 237 literárních odborníků.

Ceremoniál se letos poprvé konal ve Stavovském divadle v Praze — Národní divadlo, tradiční místo konání, je v rekonstrukci. Přímý přenos vysílala ČT art, moderovali Daniela Písařovicová a Saša Michailidis. Nakladatelství Host ovládlo večer se čtyřmi cenami — za dětskou literaturu, publicistiku, detektivku i fantasy. Nejvíce ze všech nakladatelství.

Dora Kaprálová: knihkupkyně z Berlína s dvojitým triumfem

Dora Kaprálová se narodila v roce 1975 v Brně, vystudovala dramaturgii na Janáčkově akademii múzických umění (JAMU) a jako dítě hrála v divadle Husa na provázku. Od roku 2007 žije s rodinou v Berlíně, kde pracuje jako knihkupkyně. Je dcerou básníka a držitelkou česko-německé novinářské ceny.

Mariborská hypnóza spojuje magický realismus, cestopis a úvahy o smyslu psaní. Příběh zasazený do slovinského Mariboru je vyprávěn z perspektivy mouchy — neobvyklý narativní tah, který porotu přesvědčil. „Cítím se báječně, děkuji, že jste přišli," řekla Kaprálová při přebírání druhé ceny večera. Knihu vydalo nakladatelství Větrné mlýny.

Vítězka Knihy roku pojede na Frankfurtský knižní veletrh 2026, kde bude Česká republika čestným hostem pod mottem „Česko – země u moře" — odkazem na Shakespearovu Zimní pohádku. Pro českou literaturu jde o historickou příležitost a Kaprálová bude jednou z jejích tváří.

Děckař: pediatr, kterého čtou tisíce rodičů

Kosmas cenu čtenářů získal pediatr Cyril Matějka, známý pod pseudonymem Děckař, za knihu Děcké lékařství: 100+ triků, jak neskončit v nemocnici. V hlasování se zapojilo 8 365 čtenářů.

Matějka ordinuje v Jablonci nad Nisou a na Instagramu ho sleduje téměř 150 000 lidí. Pseudonym si zvolil, protože nemá rád slovo „pediatr". Jeho kniha řadí dětské nemoci abecedně a prokládá je příběhy z pohotovosti a praktickými radami pro rodiče. Že cenu čtenářů získal praktický průvodce dětskými nemocemi místo románu, vypovídá o tom, co čeští čtenáři aktuálně hledají — a jak silně rezonuje téma rodičovství a zdraví dětí.

Politicky nabitý ceremoniál

Během živého přenosu na ČT art účastníci kritizovali grantovou politiku Ministerstva kultury a vyjádřili podporu veřejnoprávním médiím. Státní fond kultury od roku 2026 přestal podporovat slavnostní akce spočívající v předávání cen.

Rozhodnutí Státního fondu kultury přímo ohrožuje financování podobných kulturních událostí. Magnesia Litera tak slavila jubileum ve stínu nejistoty — 25 let existence, rekordní účast i prize pool, ale otázka, kdo zaplatí 26. ročník, zůstává otevřená. Že účastníci největší české knižní ceny využili slavnostní večer k politickým prohlášením, ukazuje napjatý vztah mezi kulturní scénou a současným vedením ministerstva.

Další ocenění autoři a autorky

Litery putovaly do jedenácti kategorií — od debutu přes poezii až po nakladatelský čin. Mezi oceněnými jsou debutantka Marie Škrdlíková, básník Radovan Jursa nebo autorský tým čtyřsvazkového díla o Josefu Čapkovi.

Cenu za debut, udílenou autorskou agenturou DILIA, získala Marie Škrdlíková za povídkový soubor Jak dlouho se spí, když kvetou orchideje (Nakladatelství Lidové noviny) — porota ocenila „příběhy plné dětí překvapených nepochopitelným životem a nestandardních žen". Literu za poezii si odnesl Radovan Jursa za sbírku Koncept transparence (Galerie Věž). Za non-fiction zvítězili Petr Pokorný a Petr Šída s knihou Hinterland o archeologii severočeských pískovcových krajin.

Literu za publicistiku získaly Klára Kubíčková a Jana Srncová za knihu Roztěkané (Host), popisující vlastní zkušenosti s diagnózou ADHD po třicítce. Za překlad zvítězila Anna Štádlerová za převod knihy Slavné časy od NoViolet Bulawayo — alegorie Mugabeho diktatury. Literu za přínos české knižní kultuře obdržela Jaroslava Haladová a stanice Českého rozhlasu Vltava za „nenahraditelnou službu české literatuře". Za detektivku získal cenu Jiří Klečka (Černý kos, Host), za fantasy Jela Abasová (Tři čtvrtě na šílenství, Host), za humor Zuzana Bergrová (Podezřelý ticho, Motto). Literu za knihu pro děti a mládež dostala Kateřina Illnerová za S láskou V. (Host). Nakladatelský čin roku patří týmu vedenému teoretičkou umění Pavlou Pečinkovou za čtyřsvazkovou publikaci Josef Čapek — Pracoval jsem mnoho (8smička).

Zajímá vás, jak vlastně porota Magnesia Litera vybírá vítěze z více než šesti set knih — a kolik z přihlášených titulů porotci skutečně přečtou?