Karel Gott a Ceny Anděl 2025: odkaz žije, muzeum čeká

Ceny Anděl 2025: ceremoniál, který oživil vzpomínku na Zlatý hlas Prahy

Ceremoniál Cen Anděl 2025, konaný 11. dubna 2026 v Praze, oživil zájem o odkaz Karla Gotta — prvního člena Síně slávy Akademie populární hudby z roku 1991. Hlavní ceny získal devětasedmdesátiletý Michal Prokop s Framus Five, do Síně slávy vstoupila Lenka Filipová.

Jedenáctého dubna 2026 se v Praze udělovaly Ceny Anděl za rok 2025. Na první pohled rutinní ceremoniál české hudební akademie. Jenže letošní ročník nesl symboliku, která přesahovala jednotlivé kategorie — od prvního člena Síně slávy Karla Gotta (1991) po nejnovější členku Lenku Filipovou (2026) se uzavřel oblouk tří dekád české populární hudby.

Prokop a Filipová: osmdesátník s albem roku a Síň slávy navzdory zranění

Michal Prokop s kapelou Framus Five získal ceny za Sólového interpreta roku a Album roku za desku Ostraka. Do Síně slávy Anděl byla uvedena Lenka Filipová, která se ceremoniálu nemohla zúčastnit kvůli těžkému úrazu hlavy.

„Je úžasné, že v osmdesáti mám ještě šanci soutěžit s těmi mladými kolem nás," řekl Prokop po převzetí ceny. Jeho příběh sám o sobě vypráví o české hudební kontinuitě: kapelu Framus Five založil v roce 1963 — ve stejném roce, kdy Karel Gott poprvé vyhrál Zlatého slavíka. Po sametové revoluci odešel z hudby do politiky — nejprve jako poslanec Federálního shromáždění za Občanské fórum (1990–1992), poté Poslanecké sněmovny za ODA (1996–1998). K hudbě se vrátil v roce 2000. Rodiče přežili internaci v terezínském ghettu.

Lenka Filipová (72 let) cenu přijmout nemohla osobně. V uplynulých měsících se zotavovala z těžkého úrazu hlavy — prasknutí cévy a poranění mozku. Cenu za ni převzala dcera Lenny. Přesto Filipová ohlásila návrat na pódia a vydala novou píseň „Norský dřevo". První koncert plánuje na 1. května 2026 v divadle J. K. Tyla v Třeboni.

Karel Gott: 42 Slavíků, miliony nosičů a cesta od elektromontéra ke Zlatému hlasu

Karel Gott (1939–2019) vyhrál anketu Český slavík 42krát, prodal odhadem 50–100 milionů nosičů a v roce 1991 se stal prvním členem Síně slávy Anděl. Původně chtěl být malířem — nebyl přijat na výtvarnou školu a vyučil se elektromontérem.

Čísla mluví jasně: přes 100 studiových alb, 1 295 nahraných písní (z toho 747 ve vlastnictví Supraphonu), diamantová deska za 13 milionů prodaných nosičů v Československu. V německy mluvících zemích prodal 23 milionů nosičů — v roce 1986 za to obdržel Zlatou jehlu Polydoru, ocenění, které před ním dostali jen Leonard Bernstein a Herbert von Karajan.

Průlom přišel v roce 1967 na hudebním veletrhu MIDEM v Cannes, kde podepsal smlouvu s Polydor/Deutsche Grammophon. O rok později zastupoval Rakousko na Eurovision Song Contest a dostal půlroční angažmá v Las Vegas. Z plzeňského elektromontéra se stal mezinárodní hvězda — v roce 2000 koncertoval v newyorské Carnegie Hall.

Anticharta a státní pohřeb: odkaz, který stále rozděluje

Gott v roce 1977 podepsal Antichartu — prohlášení loajality komunistickému režimu. V posmrtně vydané autobiografii z roku 2021 přiznal, že šlo o „manipulaci". Spor o jeho vztah s režimem se vrátil i při státním pohřbu v roce 2019.

„Anticharta byla manipulace… hluboce mě trápí, že jsem se nechal tak hloupě napálit," napsal Gott v autobiografii vydané dva roky po jeho smrti. Prohlášení podepsalo přes 7 000 umělců, ale Gottovo jméno na seznamu neslo zvláštní váhu — byl nejpopulárnějším zpěvákem v zemi.

Když 1. října 2019 zemřel na akutní leukemii, pohřební ceremoniál na Žofíně navštívilo přibližně 49 000 lidí. Následovala zádušní mše ve Svatovítské katedrále se státními poctami — premiér Babiš prosazoval státní pohřeb, teolog Tomáš Halík to označil za necitlivé vůči obětem komunismu. Hudební kritik Jiří Černý nabídl protipohled: Gotta označil za „jednoho z největších antikomunistů, který byl schopen vyjádřit své názory i přímo komunistům".

Villa Gott: muzeum na Bertramce zatím nebude

Ivana Gottová v srpnu 2025 pozastavila projekt muzea Karla Gotta Villa Gott na pražské Bertramce ze zdravotních a osobních důvodů. Dům, kde Gott žil až do své smrti, tak zůstává veřejnosti nepřístupný.

Muzeum mělo přiblížit Gottův život a dílo na místě, kde skutečně žil. Pozastavení znamená, že odkaz nejúspěšnějšího českého zpěváka zatím nemá fyzické místo pro fanoušky — kromě jeho hrobu na Malvazinkách. Gottova vdova Ivana (svatba v Las Vegas v roce 2008) spravuje celý odkaz včetně práv k hudbě. Dcera Charlotte Ella s otcem nazpívala jeho poslední duet „Srdce nehasnou" v roce 2019.

Ceny Anděl 2025 nicméně ukázaly, že Gottův odkaz žije i bez muzea. Od roku 1991, kdy vstoupil do Síně slávy jako vůbec první, se k němu přidala řada jmen — naposledy Lenka Filipová. Linie české populární hudby od Gotta přes Prokopa po Filipovou spojuje šest dekád, které přežily komunismus, revoluci i éru streamingu.

Zajímá vás, jak se rozhoduje o tom, kdo vstoupí do Síně slávy české hudební akademie? A kolik dalších hudebníků by si zasloužilo podobné uznání?