Preventisté místo strážníků: jak Praha řeší krizi policie

Praha nasazuje neozbrojené preventisty od května 2026

Praha od 1. května 2026 spouští pilotní projekt preventistů — uniformovaných, ale neozbrojených pracovníků městské policie v Praze 4 a Praze 5. Nová pozice s nástupním platem 31 360 Kč má zmírnit chronický nedostatek 270 strážníků v metropoli.

Pražské městské policii chybí 270 strážníků. Průměrný věk těch stávajících je 47,7 let a přibližně 70 % jich dojíždí z mimopražských oblastí. Náborový příspěvek zvýšený na 300 000 Kč situaci nezměnil. „Náborové strategie příliš nefungují," přiznal ředitel pražské městské policie Ludvík Klema. Město proto zkouší něco nového — preventisty v uniformách bez zbraní.

Co jsou preventisté a čím se liší od strážníků

Preventisté jsou nová kategorie pracovníků městské policie Praha. Na rozdíl od strážníků nepotřebují zbrojní průkaz, stačí jim maturita, čistý trestní rejstřík a fyzické a psychologické testy nastavené na úroveň, kterou zvládne většina uchazečů.

Rozdíl v požadavcích odpovídá rozdílu v odměňování. Nástupní plat preventisty činí 31 360 Kč — garantovaný bez ohledu na praxi. Průměrný plat strážníka městské policie Praha přitom dosahuje 54 500 Kč včetně příplatků. Preventista tak vydělá zhruba 57 % toho, co jeho ozbrojený kolega.

Pilotní projekt oznámil starosta Prahy 4 Ondřej Kubín (ODS). Impulsem byly opakované stížnosti obyvatel na nepořádek, bezdomovce a kriminalitu v okolí lesa Velký háj a Kačerova — v březnu 2026 tam došlo k násilnému incidentu zahrnujícímu nezletilého. „Domluvili jsme se nejen na zvýšeném dohledu se strážníky, ale udělali jsme i noční průchod lesem, abychom ho trochu monitorovali i v noci," uvedl Kubín.

Proč Praze chybí strážníci: konkurence armády a výsluhové penze

Hlavní příčinou nedostatku strážníků městských policií v Česku je konkurence Policie ČR a armády, které nabízejí výsluhové nároky — de facto druhý důchod —, lepší kariérní postup a benefity. Městská policie tyto výhody ze zákona nemá.

Ze schváleného stavu 2 520 zaměstnanců jich pražská městská policie má reálně kolem 2 054. Problém přitom není jen pražský — v roce 2019 chybělo v Ostravě 81 a v Brně 56 strážníků. Snížení věkové hranice pro nástup z 21 na 18 let v roce 2018 přineslo minimální efekt: v Praze nastoupilo jen 6 strážníků mladších 21 let.

K tomu přidejte směnný provoz, který u strážníků způsobuje spánkovou deprivaci a zvýšené riziko dopravních nehod — psychická zátěž je srovnatelná se záchranáři. A nástupní plat, který v Praze s průměrnou cenou nájmu 20 000 Kč měsíčně stěží pokryje základní životní náklady.

Zahraniční inspirace: britští PCSO fungují od roku 2002

Praha není první, kdo zkouší neozbrojené uniformované hlídky. Ve Velké Británii fungují od roku 2002 Police Community Support Officers (PCSO) — v roce 2024 jich v Anglii a Walesu sloužilo 7 539. Výzkum ukazuje, že 64 % respondentů se cítí bezpečněji při jejich viditelné přítomnosti.

V Česku existuje podobný koncept od roku 2009 — program asistentů prevence kriminality (APK) pod Ministerstvem vnitra. K roku 2026 působí ve více než 200 městech s 500 asistenty a prokazatelně snižuje drobnou kriminalitu. Pražští preventisté ale jdou dál: na rozdíl od APK budou přímo pod městskou policií a budou nosit uniformu.

Klíčová otázka zní: přiláká pozice s platem 31 360 Kč kvalitní uchazeče? Kritici upozorňují, že veřejnost vnímá strážníky především jako vymahače pokut za parkování. Zavedení levnější neozbrojené varianty by tento dojem mohlo posílit — jde o skutečné řešení bezpečnosti, nebo o kosmetický zásah?

Co to znamená pro obyvatele Prahy 4 a Prahy 5

Obyvatelé Prahy 4 — nejlidnatější městské části Prahy — a Prahy 5 uvidí preventisty v ulicích jako první. Jejich hlavním přínosem má být dostupnost a rychlá komunikace, nikoli represivní pravomoci.

Preventisté nebudou udělovat pokuty ani zatýkat. Budou hlídkovat v parcích, u škol a na místech, kde obyvatelé opakovaně hlásí problémy. Pokud narazí na situaci vyžadující zásah, přivolají ozbrojené strážníky. V praxi jde o viditelnou přítomnost, která má odradit od drobné kriminality a zvýšit pocit bezpečí — podobně jako britští PCSO, u nichž výzkum potvrdil měřitelný efekt.

Ředitel Klema, který kariéru u městské policie začal jako pochůzkář a vypracoval se až na ředitele, přitom upozorňuje na hlubší problém: prioritou by mělo být udržení stávajících zkušených strážníků, nejen hledání nových kategorií pracovníků. Zda se preventisté osvědčí, ukáže první rok pilotního projektu.

Zajímá vás, jestli neozbrojení preventisté skutečně dokážou zlepšit bezpečnost ve čtvrtích — nebo jde spíš o způsob, jak zaplnit díry v rozpočtu levnější pracovní silou?