Přesně čtyři roky uplynuly od chvíle, kdy ruské jednotky zahájily plnohodnotnou invazi na Ukrajinu. 24. února 2022 se stalo zlomovým datem evropských moderních dějin. Výročí přichází v době, kdy v Abú Zabí právě probíhají historicky první trojstranné mírové rozhovory za účasti USA, Ruska a Ukrajiny — a Česká republika se aktivně zapojuje diplomaticky i materiálně.
Bilance čtyř let: ztráty a rozsah konfliktu
Válka na Ukrajině se proměnila v opotřebovávací souboj, kde denní zisky měří v desítkách metrů. Po čtyřech letech plnohodnotné invaze kontroluje Rusko přibližně 19,5 procenta ukrajinského území — o rok dříve to bylo 18,6 procenta. Postup je pomalý, leč soustavný.
Ztráty na životech jsou obrovské na obou stranách. Prezident Zelenskyj potvrdil 55 000 mrtvých vojáků ukrajinské armády, zatímco nezávislé analýzy BBC a serveru Mediazona odhadují nejméně 200 000 padlých na ruské straně — přičemž loňský rok byl v počtu ruských obětí nejkrvavější za celou dobu konfliktu. Civilistů zahynulo podle OSN přes 15 000, dalších více než 41 000 bylo zraněno.
Materiální škody jsou astronomické. Světová banka odhaduje přímé škody na Ukrajině na 195 miliard dolarů, celkové náklady na obnovu pak na téměř 588 miliard dolarů.
Trojstranná jednání v Abú Zabí: průlom stále čeká
Výročí se překrývá s pokračujícím diplomatickým procesem, který nemá v historii konfliktu precedent. V Abú Zabí proběhla dvě kola trojstranných rozhovorů za účasti delegací USA, Ruska a Ukrajiny — první 23.–24. ledna a druhé 4.–5. února 2026.
Výsledky jsou smíšené. Ruská strana hovoří o pokroku ve vojenských otázkách, zatímco územní spory zůstávají beze změny. Moskva trvá na tom, aby se Kyjev vzdal území, která si nárokuje, ale dosud je nezískal vojensky. Požaduje rovněž stažení ukrajinských sil z celé Doněcké oblasti a kontrolu nad Záporožskou jadernou elektrárnou.
Zelenskyj situaci označil za patovou. Kyjev odmítá jakékoli územní ústupky s tím, že Rusko tato území za čtyři roky vojensky nezískala. Přesto delegace potvrdily, že v trojstranných jednáních budou pokračovat, a poděkovaly prezidentu Trumpovi za jeho roli zprostředkovatele.
Prezident Pavel a letouny L-159 pro Ukrajinu
Česká republika se v kontextu výročí dostala do centra pozornosti kvůli prohlášení prezidenta Petra Pavla. Při návštěvě Kyjeva v lednu 2026 uvedl, že Česko může v relativně krátké době dodat Ukrajině bojové letouny L-159 ALCA — lehké jednomístné stroje z výroby Aero Vodochody, považované za účinné v boji proti ruským dronům Šáhed.
Pavlovo prohlášení spustilo výrazné domácí kontroverze. Ministerstvo obrany označilo problematiku letounů za uzavřenou, vládní mluvčí zdůraznila, že letouny darovat neplánují, a ministr zahraničí Macinka přirovnal prezidentův postup k chování slona v porcelánu — záměr prý nebyl předem projednán s vládou.
Náčelník generálního štábu Karel Řehka nicméně potvrdil, že armáda byla připravena čtyři letouny pro Ukrajinu uvolnit, aniž by to ohrozilo českou obranyschopnost. Dodání vojenské techniky je podle něj výhradně politickým rozhodnutím. Zájem Ukrajiny o letouny přitom trvá — ministr zahraničí Sybiha uvedl, že L-159 jsou pro ně cenné právě díky výkonu proti dronům.
Macinka na OSN: rakety nejsou argument
Ministr zahraničí Petr Macinka vystoupil na mimořádném zasedání Valného shromáždění OSN věnovaném výročí invaze. Rusku vzkázal, že invaze není nikdy legitimní a válku je na čase ukončit. Obrátil se přímo na svého nepřítomného ruského protějšku Lavrova se slovy, že rakety nejsou argumentem. Ruské raketové útoky označil za přiznání ruského selhání.
Souběžně podepsali nejvyšší představitelé EU prohlášení potvrzující odhodlání Unie Ukrajinu dál podporovat, posilovat sankce a usilovat o zřízení speciálního mezinárodního tribunálu pro ruské válečné zločiny.
Česká bilance: přes 32 miliard korun na pomoc uprchlíkům
Za čtyři roky od zahájení ruské invaze vyplatilo Česko ukrajinským uprchlíkům humanitární dávky v celkové výši přes 32,4 miliardy korun. V loňském roce samotném to bylo 8,82 miliardy korun — část navýšení odráží rozšíření příspěvku o složku na bydlení po ukončení humanitárního ubytování.
V Česku je k únoru 2026 evidováno přes 398 tisíc Ukrajinců s dočasnou ochranou. Čtyři pětiny z nich jsou ekonomicky aktivní a jejich odvody a daně do státního rozpočtu již přesáhly celkové výdaje na jejich podporu o zhruba osm miliard korun. Celková česká pomoc Ukrajině — zahrnující zbraně, munici a humanitární podporu — přesáhla za čtyři roky 120 miliard korun.
Čtyři roky po zahájení invaze je Ukrajina stále na nohou, mírový proces teprve nabírá kontury a Česká republika zůstává jedním z nejaktivnějších příznivců Kyjeva v regionu.
Komentáře
Sdílejte svůj pohled na toto téma.