Babiš a Fico ve Studénce: co přinese obnovená spolupráce

Dvouletá pauza končí: Babiš a Fico obnovují mezivládní konzultace

V úterý 31. března 2026 se na barokním zámku Nová Horka ve Studénce uskuteční deváté společné zasedání vlád ČR a SR — první od dubna 2023. Premiéři Babiš a Fico podepíší memorandum o prohloubené spolupráci v sedmi oblastech od zahraniční politiky po energetiku.

Přerušení konzultací proběhlo téměř přesně před dvěma roky, 6. března 2024. Od té doby se v Česku změnila vláda, skončil tranzit ruského plynu přes Ukrajinu a Visegrádská skupina přestala fungovat. Studénka tak symbolicky otevírá novou kapitolu česko-slovenských vztahů — ovšem za zcela jiných podmínek.

Proč Fialova vláda konzultace přerušila

Fialova vláda zrušila plánované zasedání 6. března 2024 kvůli rozdílným postojům k válce na Ukrajině — Česko Kyjev vojensky podporovalo, Ficova vláda zastavila dodávky ze státních zásob. Problematické bylo i setkání slovenského ministra Blanára s ruským ministrem Lavrovem.

„Na postoji slovenské vlády se nic nezměnilo. Jediné, co je teď jiné, je vláda v ČR," reagoval expremiér Petr Fiala na oznámení o obnovení konzultací. Lídr slovenské opozice Michal Šimečka šel ještě dál — přerušení označil za nejhorší moment od vzniku samostatných republik. Fico naopak tvrdil, že česká vláda ohrozila vzájemné vztahy kvůli podpoře války na Ukrajině.

Dva roky bez mezivládních konzultací nebyly jen diplomatickým gestem. Za tu dobu 1. ledna 2025 skončil tranzit ruského plynu přes Ukrajinu a Slovensko přišlo o 300–500 milionů eur ročně na tranzitních poplatcích. Česko se naopak stalo klíčovou tranzitní zemí — v roce 2025 přes ČR na Slovensko přeteklo přes 1,2 miliardy m³ plynu.

Co obsahuje memorandum o spolupráci

Česká vláda schválila 23. března 2026 memorandum o prohloubené spolupráci mezi vládami ČR a SR. Dokument pokrývá zahraniční politiku, ekonomiku, bezpečnost, obranu, energetiku, cestovní ruch a sport.

Vicepremiér Karel Havlíček odmítl, že jde o pouhou deklaraci přátelství: „Nejde o obecnou deklaraci přátelských vztahů. Na jeho základě se bude rozvíjet řada důležitých a prospěšných projektů, například v oblasti energetiky." Memorandum zároveň deklaruje strategický dialog a koordinaci postojů v rámci EU, NATO a Visegrádské skupiny.

Zajímavý je i formát setkání. Vládní mluvčí Karla Mráčková upřesnila, že akce je čistě pracovní — žádná kulturní vložka, žádné dary. Na zámku se ale bude podávat tradiční české menu se svíčkovou na smetaně. Babiš cestou na zasedání plánuje zastávky v regionu, například v Bohumíně.

Geopolitický kontext: V4 nefunguje, Česko hledá nové spojence

Obnovení česko-slovenské spolupráce probíhá v době, kdy Visegrádská skupina fakticky nefunguje kvůli napětí mezi Polskem a Maďarskem. Česká vláda proto hledá alternativní formáty spolupráce ve střední Evropě.

Havlíček to řekl přímo: „Poučili jsme se, protože v minulosti jsme sázeli hodně na V4. Dneska říkáme, že je skvělé, že máme stejný názor, ale nestačí to a potřebujeme k tomu Německo či Itálii." Sám Babiš přiznal, že V4 „nyní nefunguje" kvůli napětí mezi Polskem a Maďarskem — komplikaci přidává i fakt, že maďarský ministr zahraničí Szijjártó podle The Washington Post pravidelně informoval Rusko o průběhu jednání EU.

Opozice vidí obnovení konzultací jinak. Fiala tvrdí, že jde o důkaz posunu české zahraniční politiky směrem na východ k Ficovi a Orbánovi. Analytik Pavel Havlíček z Asociace pro mezinárodní otázky (AMO) označil Babišovo rozhodnutí na summitu EU za odklon od dosavadní linie české zahraniční politiky a solidarity s Ukrajinou. Na summitu EU v prosinci 2025 se ČR spolu se Slovenskem a Maďarskem nepřipojila ke garancím spojeným s unijní půjčkou 90 miliard eur pro Ukrajinu.

Historie společných zasedání vlád ČR a SR (2012–2026)

Tradice společných zasedání vlád vznikla v roce 2012 za premiérů Nečase a Fica jako vyjádření nadstandardních vztahů obou zemí. Dosud proběhlo osm zasedání střídavě v Česku a na Slovensku — deváté ve Studénce bude první po tříleté přestávce.

Pořadí	Rok	Místo	Premiéři ČR/SR
1.	2012	Uherské Hradiště / Trenčín	Nečas / Fico
2.	2014	Skalica	Sobotka / Fico
3.	2015	Valtice	Sobotka / Fico
4.	2016	Bratislava	Sobotka / Fico
5.	2017	Lednice	Sobotka / Fico
6.	2018	Slovensko	Babiš / Pellegrini
7.	2019	Valtice	Babiš / Pellegrini
8.	2023	Trenčín	Fiala / Heger
9.	2026	Studénka (Nová Horka)	Babiš / Fico

Z tabulky vyplývá jeden zajímavý vzorec: Robert Fico figuruje v šesti z devíti zasedání. Česko-slovenské mezivládní konzultace jsou z velké části jeho projektem — a jejich obnovení po dvou letech je i jeho osobní diplomatický úspěch.

Co to znamená pro české občany

Pro běžného Čecha má obnovení konzultací praktický dopad hlavně v oblasti energetiky a cestovního ruchu. Memorandum počítá s konkrétními projekty v energetice, kde Česko hraje klíčovou roli jako tranzitní země pro slovenský plyn.

Slovensko je po Německu druhý největší vývozní trh České republiky — podíl 11,7 % na českém exportu do EU v roce 2023. Český vývoz na Slovensko přesahuje 400 miliard korun ročně, přebytek obchodní bilance ve prospěch Česka činí 220,5 miliardy korun. Fungující diplomatické vztahy na vládní úrovni jsou předpokladem pro hladký obchod i koordinaci v EU.

Zároveň platí to, co řekl prezident Pellegrini po lednovém setkání v Bratislavě: „Velmi mě těší, že byl stanoven pevný termín mezivládních konzultací. Vnímám to jako důležitý krok k restartu našich vztahů." Zda restart přinese i konkrétní projekty za hranicí diplomatických prohlášení, ukáže až praxe.

Zajímá vás, jak vlastně funguje spolupráce dvou vlád v praxi — co se děje na společném zasedání a jak se z memoranda stávají konkrétní projekty?