Návrat Džeržinského: proč Rusko oživuje sovětské symboly

V roce 1992, krátce po pádu Sovětského svazu, Rusové odstranili jméno Felixe Džeržinského z názvu elitní bezpečnostní akademie. Byl to symbol rozchodu s minulostí — se zakladatelem Čeky, mužem, který řídil masové popravy desítek tisíc lidí a sám prohlásil: „Představujeme organizovaný teror — to je třeba říci zcela jasně." O 34 let později Putin toto jméno vrátil zpět.

Prezidentský dekret z 22. dubna 2026 přejmenoval Akademii Federální služby bezpečnosti (FSB) na jméno Felixe Džeržinského. Odůvodnění? „Mimořádný přínos k zajištění státní bezpečnosti." Nejde o náhlý zvrat — je to poslední krok v systematické rehabilitaci sovětských symbolů, která probíhá už více než deset let.

Kdo byl Felix Džeržinskij

Felix Džeržinskij (1877–1926) byl polský šlechtic a bolševický revolucionář, který na pokyn Lenina 20. prosince 1917 založil Čeku — první sovětskou tajnou policii. Pod jeho vedením bylo během občanské války a rudého teroru popraveno odhadem 50 000 až 200 000 lidí.

Přezdívali mu „Železný Felix". Narodil se do polské šlechtické rodiny, strávil jedenáct let v carských věznicích a na Sibiři, než se stal architektem sovětského teroru. Zemřel na infarkt 20. července 1926 bezprostředně po projevu, v němž odsuzoval politické oponenty. Jeho odkaz přežil v názvu bezpečnostních institucí — akademie nesla jeho jméno od roku 1962, kdy ještě fungovala jako Vyšší škola KGB.

Krok za krokem zpět k sovětským symbolům

Rehabilitace Džeržinského probíhá postupně od roku 2014. Putin nejprve přejmenoval elitní policejní jednotku, pak povolil odhalení sochy u sídla rozvědky a nyní přejmenoval samotnou akademii FSB.

Chronologie je výmluvná. V září 2014 Putin podepsal dekret o obnovení názvu „Divize Džeržinského" u elitní policejní jednotky, která nesla jeho jméno od roku 1926 do roku 1994. V únoru 2021 zahájila moskevská Občanská komora hlasování o návratu Džeržinského sochy na Lubjanské náměstí — starosta Sobjanin hlasování zastavil s tím, že téma je „příliš rozdělující". Moskevská prokuratura přesto téhož roku prohlásila odstranění sochy demonstranty v roce 1991 za nezákonné.

V září 2023 šéf Služby vnější rozvědky Sergej Naryškin odhalil repliku Džeržinského sochy v areálu SVR v Jasenovu. Při ceremoniálu citoval Džeržinského slavný výrok o „chladné hlavě, horkém srdci a čistých rukou" — slova muže, který se otevřeně hlásil k organizovanému teroru.

Proč se to děje právě teď

Přejmenování akademie přichází v kontextu bezprecedentního rozšiřování pravomocí FSB — od začátku roku 2026 byly pravomoci FSB výrazně rozšířeny — mimo jiné zákonem z července 2025, který FSB od ledna 2026 vrátil právo provozovat vlastní vazební věznice.

Ruská Státní duma schválila zákon vracející FSB pravomoc nad vazbou a vazebními věznicemi. Současně byla zlikvidována organizace Memorial, která od roku 1987 dokumentovala oběti sovětských represí. Historik Nikita Petrov z Memorialu to komentoval jednoznačně: „Džeržinskij je symbolem represe a bezpráví… řídil se nikoli zákonem, ale politickou vůlí."

Profesorka Nina Chruščovová z The New School v New Yorku — pravnučka sovětského vůdce Nikity Chruščova, který zahájil destalinizaci — analyzuje tento trend jako systémový: „Propagace idealizované verze minulosti legitimizuje represivní přítomnost i budoucnost." Podle ní nostalgie vytváří pasivitu obyvatelstva — občané připomínající si oběti předků přijímají současné útrapy bez odporu.

Nostalgie jako politický nástroj

Sovětské symboly neslouží k obnově marxistického systému, ale jako nástroj politické kontroly. Kremelské zdroje je popisují jako „jediný sjednocující rámec" pro Rusy nad 45–50 let, kteří tvoří jádro podpory režimu.

Putin systematicky obnovuje sovětské atributy: v roce 2000 vrátil sovětskou melodii hymny, v roce 2022 zavedl povinný ranní zpěv hymny ve školách a mládežnickou organizaci „Hnutí prvních" podle vzoru Komsomolu. Na moskevské přehlídce 9. května se místo plukovních praporů používají rudé vlajky, na okupovaných územích Ukrajiny se obnovují Leninovy sochy a bourají památníky holodomoru.

Zastánci rehabilitace argumentují, že Džeržinskij představuje tradici státní bezpečnosti a pořádku. Podle průzkumu Celoruského centra pro výzkum veřejného mínění (VCIOM) z prosince 2013 podporovalo 46 % Rusů návrat Džeržinského sochy na Lubjanské náměstí, proti bylo jen 17 %. Analytička Olga Lautmanová z Centra pro evropskou politickou analýzu (CEPA) však hodnotí Putinovu sovětskou nostalgii jako „ideologickou hrozbu, nikoli skutečný bezpečnostní zájem".

Organizační linie Čeka → GPU → OGPU → NKVD → KGB → FSB představuje nepřerušenou kontinuitu sovětských bezpečnostních složek. Příslušníci FSB dosud slaví profesní svátek 20. prosince — v den založení Čeky — a neformálně si říkají „čekisté". Putin sám sloužil jako agent KGB v Drážďanech ve východním Německu, než vstoupil do politiky, a jako ředitel FSB v letech 1998–1999 stál v čele instituce, která nyní nese jméno jejího zakladatele.

Evropa jde opačným směrem

Zatímco Rusko rehabilituje sovětské symboly, Ukrajina a Evropská unie je aktivně odstraňují. Ukrajinský parlament v září 2024 přejmenoval 327 sídel s názvy spojenými s Ruským impériem nebo SSSR.

Evropský parlament vyzval k zákazu sovětských komunistických symbolů. Kontrast je zřetelný: na jedné straně stát, který staví pomníky represorům, na druhé země, které se od těchto symbolů aktivně distancují. Jak to shrnul kremelský analytik Michail Svirin: „Staví se pomníky nikoli obětem, ale jejich vrahům."

Zamysleli jste se někdy nad tím, jakou roli hrají státní symboly v politice — a proč se vlády rozhodují měnit názvy institucí, ulic nebo náměstí právě v konkrétních momentech?