Cyril Höschl: Dokument ČT rok po smrti legendy psychiatrie

Smysl života je být tu pro druhé

Česká televize 21. dubna 2026, přesně rok po smrti psychiatra Cyrila Höschla, premiérově uvádí dokumentární portrét Žít pro druhé. Film režiséra Jana Mudry zachycuje poslední měsíce života zakladatele Národního ústavu duševního zdraví (NUDZ) i jeho celoživotní úsilí o destigmatizaci psychiatrických pacientů.

„Každý si asi klade otázku, jaký je smysl života. Myslím, že smysl života je být tu pro druhé lidi," říká Cyril Höschl v dokumentu, který dal filmu i název. Větu pronesl muž s více než 200 odbornými publikacemi a 13 000 citacemi — člověk, který proměnil českou psychiatrii z oboru za zdmi léčeben v respektovanou vědeckou disciplínu.

Od Liberce přes Bohnice na vrchol evropské psychiatrie

Cyril Höschl (1949–2025) prošel cestou od studenta medicíny z Liberce přes výzkumníka v pražských Bohnicích až k prezidentovi Evropské psychiatrické asociace. Na každé zastávce zanechal stopu, která přetrvala.

Narozený 12. listopadu 1949 v Praze, vyrůstal v rodině přesídlené režimem nejprve do Jevan, poté do Liberce. Jeho otec Cyril Höschl starší se stal děkanem fakulty strojní Technické univerzity v Liberci. Bratr Viktor, respektovaný geofyzik, tragicky zahynul v roce 1997 při pádu vrtulníku v Krkonoších během výkonu povolání — ztráta, která Höschla hluboce poznamenala.

Po maturitě na Gymnáziu F. X. Šaldy v roce 1968 vystudoval medicínu na Univerzitě Karlově. V Psychiatrickém výzkumném ústavu v Praze-Bohnicích začal kariéru, kterou završil přeměnou pracoviště na moderní Národní ústav duševního zdraví v Klecanech v roce 2015. NUDZ vedl do roku 2021, kdy jej vystřídal Petr Winkler, v září 2025 pak přišel současný ředitel Jiří Horáček.

Mezitím stihl dvě funkční období jako první svobodně zvolený děkan 3. lékařské fakulty UK (1990–1997), prezidentství Evropské psychiatrické asociace (2007–2008) i Federace evropských lékařských akademií (2008–2009). V říjnu 2024 převzal Cenu Neuron za celoživotní přínos vědě. Při předávání řekl: „Snažil jsem se lidem ukázat, že psychiatričtí pacienti nekousou. I když jsme v boji proti stigmatizaci pokročili, musíme pokračovat neustále."

Dokument Žít pro druhé: Kamera u posledních měsíců

Režisér Jan Mudra, absolvent FAMU (Filmová a televizní fakulta AMU) a autor dokumentů o Hegerové, Rottrové či Ebenovi, začal natáčet kolem Höschlových sedmdesátin. Výsledný film citlivě zachycuje i postupující onemocnění a poslední okamžiky psychiatrova života.

Höschl zemřel 21. dubna 2025 na multisystémovou atrofii — vzácné neurodegenerativní onemocnění se symptomy podobnými parkinsonismu, které postupně ničí pohyb, rovnováhu a koordinaci. Svou diagnózu přijímal s nečekanou vyrovnaností. „Svůj osud přijímám, ale odsud posud," řekl v bilančním rozhovoru.

Biochemik Jan Konvalinka k tomu poznamenal: „Jako neurolog chápal, že se blíží konec, a popisoval to s velkou elegancí a vtipem. Přišlo mi to naprosto neuvěřitelné." Dokument obsahuje i vzpomínky manželky Jitky Štenclové, akademické malířky, s níž měl čtyři děti a jedenáct vnoučat, a dalších kolegů a přátel.

Film Cyril Höschl: Žít pro druhé má premiéru na ČT2 dne 21. dubna 2026 ve 20:55 a bude k dispozici také na iVysílání.

Stín svazků StB

Höschlův odkaz provází i kontroverzní kapitola: v 80. letech jej Státní bezpečnost evidovala jako kandidáta tajné spolupráce pod krycím jménem Vrba. Debata o rozsahu jeho kontaktů s StB pokračuje dodnes.

Podle archivních dokumentů byl Höschl v letech 1984–1989 evidován jako KTS (kandidát tajné spolupráce). Zájem StB vzbudil jeho kontakt s Ivanem Havlem, bratrem Václava Havla. Höschl tvrdil, že se s StB stýkal, aby ochránil ty, kterým poskytoval modré knížky, invalidní důchody nebo hospitalizace. Odmítl podepsat závazek ke spolupráci.

Ústavní soud v roce 1992 rozhodl, že osoby v kategorii KTS nelze považovat za vědomé spolupracovníky. Kritici jako Monika Le Fay jeho jednání přesto označili za „svinstvo". Höschl sám přiznal, že StB „asi říkal víc, než musel". Pro celkový obraz jeho odkazu je tato kapitola nevyhnutelnou součástí — nikoli proto, že by jej definovala, ale proto, že ukazuje složitost života pod totalitním režimem.

Nedokončená reforma české psychiatrie

Česko má v roce 2026 jen 30 ze 100 plánovaných center duševního zdraví. Reforma, k níž Höschl položil základy, stále čeká na naplnění — průměrná česká psychiatrická nemocnice měla podle dat z roku 2012 celkem 492 lůžek, zatímco průměr EU-15 činil 185.

Höschl celý profesní život prosazoval přesun péče z velkých léčeben do komunitních center. V roce 2026 funguje 30 center duševního zdraví, do budoucna jich má být kolem 100. Pilotní program zahájený začátkem roku 2026 s rozpočtem 3,65 milionu Kč pro 10 zařízení ukazuje, že reforma pokračuje — ale tempem, které by Höschla nejspíš neuspokojilo.

V roce 2023 obdržel Cenu Arnošta Lustiga za pomoc disidentům po roce 1968, v roce 2008 ocenění Česká hlava. Posmrtně vyšel výbor jeho textů Listy Cyrila Höschla (2025), mapující období 2020–2025. Jeho odkaz tak žije nejen v institucích, které budoval, ale i v textech, které zanechal.

Zajímá vás, jak vlastně funguje reforma psychiatrické péče v Česku a proč přechod od velkých léčeben k menším komunitním centrům trvá tak dlouho?