V sobotu 28. března 2026 ve 20:30 zhasne Žižkovská věž, brněnský hrad Špilberk i stovky dalších budov po celém Česku. Hodina Země slaví dvacáté výročí — a nabízí příležitost k otázce, kterou si málokdo klade: má symbolické zhasnutí světel reálný dopad, když Česko vypouští o 40 % více CO₂ na obyvatele než průměr Evropské unie?
Co je Hodina Země a proč vznikla
Hodina Země (Earth Hour) je celosvětová kampaň organizace WWF, při které lidé, firmy a města na jednu hodinu symbolicky zhasínají světla. Vznikla v roce 2007 v australském Sydney a v roce 2026 se koná ve více než 190 zemích — vždy poslední sobotu v březnu od 20:30 do 21:30 místního času.
Příběh začal v roce 2004, kdy Andy Ridley z australské pobočky WWF hledal způsob, jak klimatickou krizi přenést z konferenčních sálů do ulic. O tři roky později, 31. března 2007, 2,2 milionu obyvatel Sydney a přes 2 000 firem na hodinu zhaslo. O rok později se připojilo 35 zemí.
Od té doby se z lokálního experimentu stal největší environmentální happening planety. Opera v Sydney, Eiffelova věž, athénská Akropole, pyramidy v Gíze, Velká čínská zeď — každý rok na hodinu zmizí z noční oblohy ikonické siluety všech kontinentů.
V posledních dvou letech se kampaň proměnila. Místo pouhého zhasínání WWF v roce 2024 spustilo model „Hour Bank" — účastníci zaznamenávají hodiny strávené konkrétními akcemi pro přírodu. V roce 2025 dobrovolníci ve 118 zemích věnovali téměř 3 miliony hodin sázení stromů, úklidu vodních toků nebo mapování biodiverzity.
Jak se zapojuje Česko
Česká republika se k Hodině Země připojila v roce 2010. V roce 2025 se zapojilo 133 obcí, 84 organizací a firem a 790 jednotlivců, kteří se společně zavázali ušetřit 2 200 tun skleníkových plynů ročně. V roce 2026 zhasnou mimo jiné Žižkovská věž, hrad Špilberk i věž ostravské Nové radnice.
Koordinaci v Česku zajišťuje WWF Česko pod vedením ředitelky Lenky Fryčové. „Již 20 let je Hodina Země příležitostí, při níž se lidé na celém světě symbolicky i prakticky propojují s naší planetou," říká Fryčová. K zapojení v roce 2026 přizvala i města jako Ústí nad Labem, Liberec, Náchod nebo Nový Bor.
Letošní Hodina Země se kryje s 13. ročníkem akce Ukliďme Česko — obě události připadají na 28. března 2026. V loňském ročníku Ukliďme Česko se zapojilo přes 200 000 dobrovolníků. Pro účastníky to znamená možnost spojit symbolické gesto s fyzickou prací: dopoledne uklidit okolí, večer zhasnout.
Lukáš Hrábek, koordinátor Hodiny Země za WWF Česko, upřesňuje: „Cílem není jen symbolické zhasnutí, ale zapojení co nejvíce lidí do konkrétních aktivit pro přírodu. Jde o to dát přírodě na konci března alespoň hodinu svého času."
České emise skleníkových plynů — kde stojíme
Česko v roce 2023 poprvé od roku 1990 vypustilo méně než 100 milionů tun CO₂ ekvivalentu — konkrétně 99 milionů tun, což představuje meziroční pokles o 15 %. Na obyvatele však Česko stále produkuje přibližně 10 tun CO₂ ekvivalentu ročně, zatímco průměr EU činí zhruba 7 tun.
Pokles je patrný i v systému EU ETS (Emissions Trading System) — emise českých podniků za rok 2024 činily 40,9 milionu tun CO₂e, tedy o 13 % méně než předchozí rok. To je výrazně více než evropský průměr, který klesl o 5 %. Hlavní důvody? Útlum uhelné energetiky, nižší průmyslová výroba a příznivější klimatické podmínky pro vytápění.
Největšími producenty emisí v Česku jsou průmysl a energetika — dohromady tvoří téměř polovinu celkových emisí. Doprava s 20 % podílem je třetím největším zdrojem a jako jediný sektor v posledních letech emisně rostla. Domácnosti, na které míří Hodina Země, se skrývají v kategorii „ostatní sektory" — jejich přímý podíl na celkových emisích je relativně malý.
| Sektor | Emise (mil. tun CO₂e) | Podíl na celku |
|---|---|---|
| Energetika (elektrárny) | 25,61 | 24,7 % |
| Průmysl | 25,86 | 25,0 % |
| Doprava | 20,94 | 20,2 % |
| Teplárenství | 8,10 | 7,8 % |
| Ostatní sektory | 22,49 | 22,3 % |
Česko přitom jako jedna z 11 zemí EU nemá vlastní klimatický zákon — 16 členských států ho již přijalo. Česko se řídí kolektivním závazkem Pařížské dohody z roku 2015 snížit emise EU o 55 % do roku 2030 oproti roku 1990. Vnitrostátní plán v oblasti energetiky a klimatu (NECP) schválila vláda v prosinci 2024.
Funguje symbolické zhasínání — nebo jen uklidňuje svědomí?
Studie publikovaná v roce 2014 v časopise Energy Research and Social Science analyzovala 274 měření v 10 zemích za 6 let a zjistila, že Hodina Země snížila spotřebu elektřiny v průměru o 4 %. Kritici ale upozorňují, že i kdyby celý svět na hodinu zhasnul veškeré domácí osvětlení, odpovídalo by to emisím Číny za necelé 4 minuty.
Čísla z Prahy jsou ještě střízlivější: během Hodiny Země v roce 2021 hlavní město ušetřilo přibližně 15 MWh elektřiny. Pro srovnání — průměrná česká domácnost spotřebuje ročně asi 3 000 kWh, takže pražská úspora odpovídá zhruba roční spotřebě pěti domácností.
Dánský politolog Bjørn Lomborg z Copenhagen Consensus Center patří k nejhlasitějším kritikům. Považuje Hodinu Země za „environmentalismus dobrého pocitu" bez měřitelného dopadu. Britský National Grid upozornil na paradox: drobný pokles spotřeby se nepromítne do méně energie v síti — a následný náběh uhelných či plynových zdrojů může emise krátkodobě dokonce zvýšit. Americký think-tank Competitive Enterprise Institute zašel nejdál a zavedl protikampaň Human Achievement Hour, která oslavuje lidský pokrok včetně energetiky.
Skeptici mluví o „slacktivismu" — lidé symbolicky zhasnou, získají pocit splněné povinnosti a přestanou tlačit na systémové změny. Studie z roku 2014 sama konstatuje, že hlavní výzvou zůstává přeměnit krátkodobou úsporu v dlouhodobou změnu chování a investic.
WWF na kritiku odpovídá otevřeně. Keya Chatterjee, někdejší ředitelka mezinárodní klimatické politiky WWF, uvedla: „Hodina Země si neklade za cíl snižovat spotřebu energie nebo uhlíkové emise — je to symbolická akce." Lenka Fryčová dodává: „Hodina Země ale není jen o symbolickém gestu a zhasínání světel. Cílem je, aby veřejnost věnovala koncem března nějaký čas přírodě." Měřitelná úspora elektřiny podle WWF není indikátorem úspěchu kampaně — jde o mobilizaci a závazky.
Co to znamená pro vás
Hodina Země není o tom ušetřit na účtence za elektřinu — průměrná česká domácnost spotřebuje ročně 2 930 až 3 000 kWh, hodina bez světel změní minimum. Je to příležitost zastavit se a zvážit, jak každodenní rozhodnutí od volby dopravy po spotřebu energie ovlivňují klima.
V Česku, kde domácnosti spotřebovaly v roce 2025 o 6,5 % více elektřiny než předchozí rok (celková netto spotřeba dosáhla 59 TWh), má toto zamyšlení smysl. Účastníci Hodiny Země v Česku se v roce 2025 zavázali k úsporám 2 200 tun CO₂ ročně — to odpovídá přibližně roční uhlíkové stopě 200 průměrných Čechů.
WWF Living Planet Report z roku 2024 přitom ukazuje naléhavost: monitorované populace volně žijících živočichů klesly za 50 let (1970–2020) o 73 %. Nejhůře jsou na tom sladkovodní druhy s poklesem o 85 %. Hodina Země je jedním z nástrojů, jak tuto realitu dostat do veřejné debaty — a motivovat lidi k akcím, které trvají déle než šedesát minut.
Hodina Země v Česku — vývoj zapojení
Zapojení českých obcí, organizací i jednotlivců do Hodiny Země se mezi roky 2021 a 2025 proměnilo. Kampaň se přeorientovala z čistě symbolického zhasínání na konkrétní environmentální závazky, což se odráží i v měnící se struktuře účastníků.
| Rok | Zapojené obce | Organizace a firmy | Jednotlivci |
|---|---|---|---|
| 2021 | 145 | 110 | 3 000 |
| 2025 | 133 | 84 | 790 |
Srovnání ukazuje paradox: počet zapojených obcí i organizací mírně klesl, ale kampaň se zároveň přeorientovala na měřitelné závazky. Méně účastníků, ale větší důraz na konkrétní akce pro přírodu — od výsadby stromů po mapování vodních toků.
Říkali jste si někdy, kolik energie vlastně spotřebujete za rok — a jak velkou část z toho tvoří samotné osvětlení? Nebo jestli symbolické akce jako Hodina Země skutečně mění chování lidí kolem vás?
Často kladené otázky
Kdy se koná Hodina Země 2026?
Hodina Země 2026 se koná v sobotu 28. března od 20:30 do 21:30 místního času. Jde o jubilejní 20. ročník celosvětové kampaně organizace WWF, která se pořádá ve více než 190 zemích.
Jak se mohu do Hodiny Země zapojit?
Nejjednodušší způsob je na hodinu zhasnout nepotřebná světla a elektroniku. WWF Česko ale doporučuje jít dál — věnovat čas přírodě, zapojit se do úklidu okolí nebo zaznamenat svůj závazek na stránkách earthhour.org prostřednictvím modelu „Hour Bank".
Kolik energie Hodina Země skutečně ušetří?
Studie z roku 2014 zjistila průměrnou úsporu 4 % spotřeby elektřiny během akce. Praha v roce 2021 ušetřila přibližně 15 MWh. WWF ale zdůrazňuje, že měřitelná úspora elektřiny není cílem kampaně — jde o mobilizaci veřejnosti a dlouhodobé závazky.
Proč Česko vypouští více emisí CO₂ než průměr EU?
Česko produkuje přibližně 10 tun CO₂ ekvivalentu na obyvatele ročně oproti zhruba 7 tunám v průměru EU. Hlavními důvody jsou vysoký podíl uhelné energetiky, energeticky náročný průmysl a pomalejší přechod na obnovitelné zdroje energie.
Co je Ukliďme Česko a jak souvisí s Hodinou Země?
Ukliďme Česko je dobrovolnická akce zaměřená na úklid veřejných prostranství, v roce 2026 slaví 13. ročník. Její hlavní den 28. března se kryje s Hodinou Země, takže účastníci mohou obě akce spojit — dopoledne uklidit přírodu, večer symbolicky zhasnout.
Má Česko vlastní klimatický zákon?
Česko v roce 2026 vlastní klimatický zákon nemá — jako jedna z 11 zemí EU. Řídí se kolektivním cílem Pařížské dohody snížit emise EU o 55 % do roku 2030 oproti roku 1990. Vnitrostátní plán v oblasti energetiky a klimatu schválila vláda v prosinci 2024.
Komentáře
Sdílejte svůj pohled na toto téma.