Povinný příspěvek na penzi 2026: kdo má nárok a kolik získá

Přibližně 100 000 Čechů — svářečů, hutníků, slévačů, skladníků v mrazírnách nebo lesních dělníků — získalo od 1. ledna 2026 nový nárok: jejich zaměstnavatel jim musí povinně přispívat na penzijní spoření. Zní to jako dobrá zpráva, a v mnoha ohledech je. Ale za tímhle příspěvkem se skrývá příběh o slibu, který se během legislativního procesu výrazně zmenšil.

Co je povinný příspěvek na penzijní spoření pro náročné profese

Povinný příspěvek zaměstnavatele na penzijní spoření pro náročné profese zavedl zákon č. 324/2025 Sb. s účinností od 1. ledna 2026. Zaměstnavatelé musí přispívat 4 % z vyměřovacího základu zaměstnancům ve třetí kategorii rizikové práce se čtyřmi konkrétními rizikovými faktory: vibrace, zátěž chladem, zátěž teplem nebo celková fyzická zátěž.

Původně se mluvilo o tom, že pracovníci v náročných profesích získají nárok na dřívější důchod bez krácení — tedy stejnou výhodu, jakou mají pracovníci ve čtvrté, nejrizikovější kategorii. Z toho nakonec sešlo. Důchodová reforma přiznala nekrácený dřívější důchod pouze čtvrté kategorii (asi 15 000 lidí). Pro třetí kategorii — kde je zhruba sedmkrát více pracovníků — zůstal jako kompenzace „jen" povinný příspěvek na spoření.

Je to málo, nebo hodně? Záleží na úhlu pohledu. Na jedné straně jde o peníze, které by jinak zaměstnanec nedostal. Na druhé straně je rozdíl mezi tím odejít do důchodu o několik let dřív, a tím dostat měsíčně necelé dva tisíce na spořicí účet, ze kterého si peníze vyberete až v důchodu.

Kdo má na příspěvek nárok

Nárok na povinný příspěvek mají zaměstnanci zařazení do třetí kategorie rizikové práce pro čtyři konkrétní faktory: vibrace, zátěž chladem, zátěž teplem a celková fyzická zátěž. Podmínkou je odpracovat alespoň tři směny rizikové práce v kalendářním měsíci.

Typické profese, kterých se příspěvek týká, jsou svářeči, kováři, lakýrníci, hutníci, sléváči, skladníci v mrazírnách, stavbaři nebo lesní dělníci. Celkem jde o přibližně 100 000 až 108 000 zaměstnanců v celé České republice.

Důležitý detail: „směna rizikové práce" neznamená jakákoli směna v rizikovém provozu. Zákon ji definuje jako směnu, při které zaměstnanec vykonává rizikovou práci po její převážnou část — tedy déle než polovinu. Pokud tedy pracujete ve třetí kategorii, ale riziková činnost tvoří jen menší část vaší směny, nárok vám nevznikne.

Původně se diskutovalo o tom, že by příspěvek dostávalo až téměř půl milionu lidí. Okruh se ale během legislativního procesu výrazně zúžil právě na čtyři rizikové faktory. Kdo pracuje ve třetí kategorii s jinými faktory — například s hlukem nebo chemickými látkami — nárok nemá.

Kolik peněz dostanete a kam půjdou

Zaměstnavatel přispívá 4 % z vyměřovacího základu zaměstnance. Při hrubé mzdě 40 000 Kč jde o 1 600 Kč měsíčně, při průměrné mzdě činí příspěvek přibližně 1 760 Kč měsíčně. Peníze směřují výhradně na penzijní připojištění se státním příspěvkem nebo na doplňkové penzijní spoření.

Za rok tak na vašem penzijním účtu přibude zhruba 19 200 až 21 100 Kč jen z povinného příspěvku zaměstnavatele. K tomu můžete přičíst vlastní vklady a státní příspěvek — při vlastním vkladu 1 700 Kč měsíčně a více přidá stát dalších 340 Kč měsíčně (maximum 4 080 Kč ročně). Příspěvek zaměstnavatele se ale do základu pro výpočet státního příspěvku nepočítá.

Co je důležité z daňového hlediska: povinný příspěvek zaměstnavatele se započítává do ročního limitu 50 000 Kč osvobozených příjmů podle § 6 odst. 9 písm. m) zákona o daních z příjmů. Tento limit je společný s dobrovolnými příspěvky zaměstnavatele na daňově podporované produkty spoření na stáří. Pokud vám zaměstnavatel už přispívá dobrovolně, povinný příspěvek se k tomu připočte — a částka nad 50 000 Kč ročně podléhá dani z příjmů.

Peníze přitom nelze směřovat kamkoli. Zákon povoluje pouze dva produkty: penzijní připojištění se státním příspěvkem a doplňkové penzijní spoření. Soukromé životní pojištění ani dlouhodobý investiční produkt použít nelze.

Jak příspěvek uplatnit — praktický postup

Zaměstnanec musí právo na příspěvek aktivně uplatnit u zaměstnavatele — automaticky se nevyplácí. Je potřeba oznámit údaje o svém penzijním spoření. Zaměstnavatel je naopak povinen písemně informovat zaměstnance o existenci nároku.

1. Ověřte si u zaměstnavatele nebo u závodního lékaře, zda jste zařazeni do třetí kategorie rizikové práce pro vibrace, chlad, teplo nebo fyzickou zátěž.
2. Pokud ještě nemáte penzijní spoření (doplňkové penzijní spoření nebo penzijní připojištění), uzavřete smlouvu s některou z penzijních společností.
3. Oznamte zaměstnavateli, že uplatňujete nárok na povinný příspěvek, a předejte mu údaje o svém penzijním spoření (číslo smlouvy, název penzijní společnosti).
4. Zaměstnavatel začne příspěvek odvádět přímo na váš účet u penzijní společnosti.

Zaměstnavatel měl povinnost písemně informovat stávající zaměstnance o existenci tohoto nároku do 15. ledna 2026. Pokud jste žádnou informaci nedostali, má smysl se aktivně zeptat — podle Jana Sedláčka z Asociace penzijních společností „řada zaměstnanců o příspěvek nežádá." Překážkou je podle něj nezájem zejména mladších pracovníků a lidí s nižším vzděláním.

Jak příspěvek pomůže s předdůchodem

Pro zaměstnance v náročných profesích třetí kategorie se zkracuje minimální doba čerpání předdůchodu na 15 měsíců místo standardních 24 měsíců a odpadá povinná minimální doba spoření. Na účtu postačí přibližně 216 780 Kč.

Předdůchod je období, kdy si z naspořených peněz v penzijním spoření vyplácíte pravidelnou rentu ještě před dosažením důchodového věku. V roce 2026 činí minimální měsíční částka předdůchodu 14 452 Kč (30 % průměrné mzdy). Pro běžného zaměstnance musí předdůchod trvat minimálně dva roky — tedy potřebujete naspořit alespoň 346 848 Kč.

Pracovníkům ve třetí kategorii s nárokem na povinný příspěvek stačí předdůchod na 15 měsíců, tedy přibližně 216 780 Kč. To je o 130 000 Kč méně než u standardního předdůchodu. Navíc odpadá podmínka minimální doby spoření, která jinak vyžaduje několik let aktivní smlouvy.

Kolik let trvá dosáhnout na předdůchod jen z povinného příspěvku? Při měsíčním příspěvku 1 760 Kč (průměrná mzda) a bez vlastních vkladů byste na 216 780 Kč naspořili za přibližně deset let — bez započtení výnosů fondu. S vlastními vklady a státním příspěvkem se doba zkracuje.

Porovnání třetí a čtvrté kategorie rizikové práce

Zatímco pracovníci ve čtvrté kategorii mohou odejít do důchodu dříve bez krácení (o 15 až 60 měsíců), pracovníci ve třetí kategorii tuto možnost nemají — místo toho dostávají povinný příspěvek na spoření a zvýhodněný předdůchod.

Výhoda	3. kategorie (vybrané faktory)	4. kategorie
Povinný příspěvek zaměstnavatele 4 %	Ano (od roku 2026)	Ne (mají dřívější důchod)
Dřívější důchod bez krácení	Ne	Ano (o 15–60 měsíců dle směn)
Zkrácený předdůchod (15 měsíců)	Ano	Ne (standard 24 měsíců)
Odpadá minimální doba spoření pro předdůchod	Ano	Ne
Odhadovaný počet dotčených zaměstnanců	~100 000–108 000	~15 000

Pracovníci čtvrté kategorie — tedy ti v nejrizikovějších profesích, kde jde o přímé ohrožení zdraví — mohou odejít do důchodu bez krácení již od roku 2025. Za 2 200 odpracovaných směn to je o 15 měsíců dříve, za 4 400 směn o 30 měsíců, maximum je 60 měsíců (pět let). Týká se to přibližně 15 000 lidí.

Třetí kategorie dostala „měkčí" kompenzaci. Jak upozorňuje Jan Sedláček z Asociace penzijních společností: „Troufnu si tvrdit, že velké firmy (korporace) a státní firmy tento benefit v naprosté většině budou nabízet. Nižší zastoupení budou mít menší firmy."

Státní příspěvek na doplňkové penzijní spoření v roce 2026

Státní příspěvek na penzijní spoření závisí na výši vlastního vkladu. Při vkladu 500 Kč měsíčně přidá stát 100 Kč, při vkladu 1 700 Kč a více je maximum 340 Kč měsíčně. Příspěvek zaměstnavatele se do základu pro státní příspěvek nepočítá.

Vlastní vklad (Kč/měsíc)	Státní příspěvek (Kč/měsíc)
méně než 500	0
500	100
700	140
1 000	200
1 300	260
1 500	300
1 700 a více	340 (maximum)

Pokud tedy pracujete v náročné profesi a přidáte k povinnému příspěvku zaměstnavatele (1 760 Kč měsíčně při průměrné mzdě) vlastní vklad 1 700 Kč, na váš penzijní účet přibude celkem přibližně 3 860 Kč měsíčně — tedy přes 46 000 Kč ročně. Z toho 21 100 Kč od zaměstnavatele, 20 400 Kč z vlastní kapsy a 4 080 Kč od státu.

Minimální naspořená částka pro předdůchod v roce 2026

Výše potřebné úspory na předdůchod závisí na délce čerpání. Pro náročné profese třetí kategorie stačí 216 780 Kč na 15 měsíců, zatímco standardní dvouletý předdůchod vyžaduje 346 848 Kč.

Délka čerpání	Standardní předdůchod	Náročné profese 3. kat.
15 měsíců	—	216 780 Kč
24 měsíců (2 roky)	346 848 Kč	346 848 Kč
36 měsíců (3 roky)	520 272 Kč	520 272 Kč
60 měsíců (5 let)	867 000 Kč	867 000 Kč

Zkrácená varianta předdůchodu na 15 měsíců je specifická právě pro náročné profese. Částka 14 452 Kč měsíčně sice nepokryje veškeré životní náklady, ale může sloužit jako překlenovací období před řádným důchodem — zvlášť pro pracovníky, jejichž tělo už nedokáže fyzicky náročnou práci zvládat.

Co chystá nová vláda

Ministr práce Aleš Juchelka (ANO) připravuje rozšíření okruhu náročných profesí s nárokem na skutečně dřívější důchod. Změny mají platit od roku 2028 souběžně se zastropováním důchodového věku na 65 letech.

Povinný příspěvek na spoření je podle mnoha odborníků jen částečnou kompenzací. Nová vláda ANO slibuje jít dál. Juchelka v březnu 2026 oznámil: „Od 1. dubna budeme mít data, která budou zaměstnavatelé vkládat, a na základě toho budeme řešit náročné profese." Vycházet chce z dat jednotného měsíčního hlášení, nikoli z výběru rizikových faktorů.

Plán počítá se zastropováním důchodového věku na 65 letech a současným rozšířením nároku na dřívější důchod pro náročné profese. Bývalý ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL), autor původní důchodové reformy, ovšem varuje: zastropování důchodového věku bude stát přibližně 127 miliard korun — a zaplatí to dnešní třicátníci a čtyřicátníci vyššími odvody.

Pracujete v rizikovém prostředí a váš zaměstnavatel vám ještě o povinném příspěvku neřekl? Nebo vás zajímá, jak se liší podmínky předdůchodu pro různé kategorie rizikových prací?