Afghánští spojenci míří do Konga: proč je Amerika zradila

Proč 1 100 Afghánců čeká v táboře v Kataru

Na americké základně Camp As Sayliyah v Kataru žije přibližně 1 100 Afghánců — tlumočníků, vojenských komandos a rodinných příslušníků amerických vojáků, včetně více než 400 dětí. Trumpova administrativa jim dala na výběr: přesun do válkou zmítaného Konga, nebo návrat k Tálibánu.

Představte si, že dvacet let riskujete život pro cizí armádu. Překládáte v boji, řídíte konvoje, pomáháte s výzvědnými operacemi. Amerika vám slíbí bezpečí. A pak vám řekne: buď odletíte do země, kde zuří jedna z nejhorších humanitárních krizí na světě, nebo se vraťte domů — k režimu, který vás za spolupráci může popravit.

Přesně tahle volba stojí před afghánскými spojenci USA v Kataru. Termín pro uzavření tábora byl 31. března 2026. Uplynul, ale Afghánci zůstávají v limbu — bez víz, bez plánu, bez budoucnosti.

Co je program speciálních imigračních víz

Program SIV (Special Immigrant Visa) vytvořil americký Kongres od roku 2006 pro afghánské a irácké občany, kteří pracovali jako tlumočníci nebo zaměstnanci americké vlády. Žadatel musí prokázat minimálně rok „věrné a hodnotné služby".

K říjnu 2024 mělo přes 130 000 hlavních žadatelů nevyřízené žádosti o SIV. Z téměř 60 000 kompletních žádostí podaných v letech 2009 až 2021 USA schválily jen 22 085 víz — pouhých 37 %. Bidenova administrativa přesídlila přes 190 000 Afghánců prostřednictvím programů SIV a přijímání uprchlíků, ale tisíce dalších zůstaly čekat.

Přibližně 800 obyvatel katarského tábora — tedy většina — je plně prověřených a schválených uprchlíků s povolením k přesídlení do USA. „Toto není plán přesídlení. Toto je plán odmítnutí," říká Shawn VanDiver, prezident organizace AfghanEvac a veterán amerického námořnictva, který organizaci založil v srpnu 2021 poté, co mu zavolal zoufalý přítel z Afghánistánu obklíčený Tálibánem.

Jak Trump uzavřel cestu do Ameriky

Trump hned první den v úřadu pozastavil americký program přijímání uprchlíků (USRAP), zastavil zpracování speciálních imigračních víz a zařadil Afghánistán na cestovní zákaz. Ministr zahraničí Rubio navíc zrušil Úřad koordinátora pro afghánské přesídlení (CARE).

Série kroků byla systematická. Ukončení dočasného chráněného statusu pro Afghánistán. Zastavení SIV programu. Cestovní zákaz. A jako tečka — zrušení kanceláře CARE, čímž Rubio porušil zákon, který Kongres přijal právě k její ochraně. Před pozastavením mělo 1 600 afghánských spojenců rezervované letenky do USA a dalších 10 000 mělo schválený vstup.

Federální soud 6. února 2026 rozhodl, že omezení vstupu nezbavují vládu povinnosti pokračovat ve zpracování afghánských žádostí o SIV. Administrativa rozhodnutí zatím ignoruje.

„Řekli jsme těmto Afgháncům, že pomůžeme zajistit jejich bezpečnost poté, co nám pomohli," připomněl senátor Tim Kaine, člen Výboru pro ozbrojené síly a Výboru pro zahraniční vztahy Senátu.

Proč zrovna Kongo — a co tam Afghánce čeká

Demokratická republika Kongo hostí 6,9 milionu vnitřně vysídlených osob a 26,6 milionu lidí čelí krizové úrovni hladu. Na východě země pokračují boje mezi armádou a rebely hnutí M23 (Hnutí 23. března) podporovanými Rwandou — poslat tam uprchlíky znamená přesouvat je z jedné krize do druhé.

„Nepřesouvejte prověřené válečné spojence, z nichž více než 400 jsou děti, z americké péče do země, která se nachází uprostřed svého vlastního kolapsu," varoval VanDiver. Zahraniční analytici i lidskoprávní organizace se shodují na interpretaci: nabídka přesunu do aktivní válečné zóny je záměrně neakceptovatelná. Skutečným cílem je podle kritiků donutit Afghánce k „dobrovolnému" návratu k Tálibánu.

State Department odmítá potvrdit Kongo jako cílovou destinaci a hovoří o hledání možností „dobrovolného přesídlení" zajišťujících „bezpečí pro tyto zbývající lidi k zahájení nového života". Afghánci v táboře mezitím čelí bezpečnostním hrozbám kvůli válce USA s Íránem — střepiny z útoků dopadají do budov, kde spí malé děti.

Co to znamená pro budoucí spojenectví USA

Historici a bezpečnostní analytici varují, že zrazení afghánských spojenců vytvoří nebezpečný precedent — místní obyvatelé v budoucích konfliktech nebudou ochotni spolupracovat s americkými silami, pokud uvidí, jak Amerika zachází s těmi, kdo jí pomáhali.

„Poslat je do Konga by bylo zradou dluhu, který USA vůči nim za jejich službu mají, a vytvořilo by to hrozný precedent pro budoucí aliance," řekl David Silbey, profesor vojenské historie na Cornellově univerzitě. Během dvacetileté války v Afghánistánu (2001–2021) přišlo o život 66 000 afghánských bezpečnostních sil, které bojovaly po boku USA a NATO.

Senátor Chris Coons situaci shrnul ostřeji: „Tito Afghánci nás podporovali 20 let s rizikem pro své životy i životy svých rodin. Vyhnat je do země, kde nikdy nežili, nebo je poslat na jistou smrt z rukou Tálibánu je zbabělá zrada prezidenta, pro kterého je loajalita vždy jen jednosměrná ulice."

Ranking člen Výboru pro zahraniční vztahy Sněmovny reprezentantů Gregory W. Meeks dodal: „Prezident Trump by se měl stydět, že nutí naše afghánské spojence k nemožné volbě: vrátit se do Afghánistánu a čelit pravděpodobným represáliím Tálibánu, nebo být posláni do DRC, země zmítané vážnou humanitární krizí a probíhajícím konfliktem."

Blížící se páté výročí pádu Kábulu v srpnu 2026 zesiluje pozornost médií k osudu afghánských spojenců. Při evakuaci v srpnu 2021 USA a koaliční partneři zachránili přes 123 000 lidí — ale odhadem až 200 000 afghánských spojenců se nedostalo ven.

Zajímá vás, jak Česko řešilo přesídlení svých afghánských tlumočníků po pádu Kábulu — a zda jejich příběh dopadl jinak než ten americký?