Černá stavba Dobšice: dům zbourán, majitelé zvažují žalobu

Aktualizováno 8. května 2026.

Černá stavba v Dobšicích zbourána po 14 letech sporů

Demoliční četa zbourala černou stavbu v Dobšicích u Znojma v úterý 28. dubna 2026 brzy ráno. Vila o 164 m², kterou manželé postavili místo dvou povolených chatek, stála bez stavebního povolení od roku 2012. Majitelé nyní zvažují soudní napadení celého postupu exekutora.

Čtrnáct let, pět soudních instancí, protest na střeše a desítky lidí s peticí — a nakonec bagry v úterý ráno. Černá stavba v Dobšicích u Znojma přestala existovat. Vila, která měla být dvěma chatkami po 50 m², padla k zemi 28. dubna 2026. Případ ale zdaleka nekončí — majitelé plánují soudní obranu a obec mezitím připravuje změnu územního plánu, která by na stejném místě umožnila legální stavbu.

Kauza černé stavby v Dobšicích se stala jedním z nejsledovanějších případů nelegálního stavění v Česku v roce 2026. Médii rezonovala nejen kvůli dramatickým okolnostem — majitel na střeše, desítky podporovatelů, uzavřená silnice — ale také proto, že otevřela širší otázku: jak přísně mají úřady postupovat proti černým stavbám, když samotné řízení trvá déle než životnost stavby?

Od chatek k vile: jak černá stavba v Dobšicích vznikla

Manželé ohlásili dvě zahradní chatky po 50 m² na dvou pozemcích v zahrádkářské kolonii Suchohrdelská v Dobšicích. Místo toho postavili zděný rodinný dům o rozloze 164 m² — trojnásobek povolené plochy — v rozporu s územním plánem obce Dobšice.

Stavební úřad zjistil nesoulad přibližně v roce 2012. Povolení znělo na dvě samostatné chatky, každou na vlastním pozemku. Skutečnost? Jeden dům přes oba pozemky, trojnásobně větší než povolená plocha, využívaný k trvalému bydlení v zóně určené výhradně pro rekreaci a zahrádkářství.

Územní plán Dobšic jasně definuje lokalitu jako zahrádkářskou kolonii. Dodatečná legalizace nebyla možná — ne proto, že by úřady nechtěly, ale proto, že stavba je v přímém rozporu s územním plánem. A na tom nemůže nic změnit ani vstřícnost úředníků, ani čas. Nový stavební zákon (č. 283/2021 Sb.) sice zjednodušil proces dodatečného povolení pro mnoho typů staveb, ale výslovně vylučuje stavby odporující územnímu plánu.

Manželé se přesto pokoušeli stavbu legalizovat. Podle dostupných informací věřili, že ji úřady dodatečně povolí — praxe, která u menších odchylek od projektu v Česku skutečně funguje poměrně běžně. Jenže rozdíl mezi chatkou a vilou je příliš velký na to, aby ho jakýkoli úřad přehlédl.

Soudy potvrdily demolici bez výjimky

Rozhodnutí o odstranění černé stavby v Dobšicích postupně potvrdily čtyři instance: Krajský úřad Jihomoravského kraje, Okresní soud ve Znojmě, Krajský soud v Brně a Nejvyšší správní soud. Majitelé vyčerpali všechny řádné i mimořádné opravné prostředky bez úspěchu.

„Vlastníci využili všech řádných i mimořádných opravných prostředků ve správním řízení a u příslušných soudů," potvrdila mluvčí města Znojma Ing. Petra Šuláková ve vyjádření z 24. března 2026. Žádná instance nezpochybnila původní rozhodnutí stavebního úřadu.

Město Znojmo v oficiálním stanovisku zdůraznilo, že žádný představitel — primátor, místostarostové ani zastupitelstvo — nemá pravomoc zasahovat do probíhajícího exekučního řízení. „Jakýkoli zásah by odporoval zákonu a mohl představovat zneužití pravomoci úřední osoby," stojí ve vyjádření, které podepsala mluvčí Šuláková.

Protože majitelé nesplnili rozhodnutí o odstranění stavby dobrovolně, byla věc předána soudnímu exekutorovi Mgr. Vojtěchu Jarošovi z Exekutorského úřadu Znojmo k vynucení splnění — v souladu s exekučním řádem a občanským soudním řádem.

Březnové drama: protest na střeše a třicet dní na rozhodnutí

V březnu 2026 kauza černé stavby v Dobšicích dramaticky vyvrcholila. Majitel strávil téměř 11 hodin na střeše domu na protest proti demolici a vynutil si třicetidenní odklad — buď dům zbourá sám a ušetří miliony, nebo zaplatí přes 2,6 milionu korun za exekuční demolici.

V pondělí 9. března 2026 měla demolice poprvé proběhnout. Na místo v zahrádkářské kolonii u Suchohrdel přišly desítky podporovatelů, sepisovala se petice. Soudní exekutor Vojtěch Jaroš demolici nakonec nenechal provést — situace byla příliš vyhrocená.

O tři dny později, ve čtvrtek 12. března 2026, majitel domu vylezl na střechu a setrval tam od rána přibližně do 20:00 — téměř 11 hodin. Na místě zasahovali hasiči, záchranáři i policisté s vyjednavačem. Silnice mezi Suchohrdly a Znojmem musela být uzavřena, dopravu navíc komplikovala souběžná objížďka kvůli opravě mostu u Dobšic.

Po celodenním vyjednávání padla dohoda: majitelé dostali třicetidenní lhůtu na vlastní demolici. „Pokud dům stihneme do třiceti dnů zbourat, exekuce by padla. Zůstal by nám pozemek a ušetřili bychom zhruba tři miliony," řekl majitel domu. Samotná exekuce by stála přes 600 tisíc korun, odstranění stavby exekutorem dalších přes 2 miliony korun — celkově přes 2,6 milionu.

Demolice černé stavby v Dobšicích: 28. dubna 2026

Třicetidenní lhůta uplynula a majitelé dům nezbourali. V úterý 28. dubna 2026 brzy ráno nastoupila demoliční četa a černou stavbu v zahrádkářské kolonii srovnala se zemí. Policie zajišťovala bezpečnost a řídila dopravu v okolí.

Majitelé dům v třicetidenní lhůtě nezbourali. Vyklidili ho, ale demolici sami neprovést odmítli. Demoliční četa přijela v úterý 28. dubna 2026 časně ráno. Dům, kolem kterého se celé měsíce vedly spory, přestal existovat během několika hodin. Policie na místě zajišťovala bezpečnost a řídila dopravu.

~Podle informací Znojemského deníku exekutor při vstupu na pozemek překonal bránu, což majitelé považují za překročení rozsahu exekuce. Tvrdí, že policie na místě chránila exekutora, místo aby zasáhla proti údajně nezákonnému postupu. Exekutorský úřad se k těmto tvrzením zatím oficiálně nevyjádřil.

Co bude dál: majitelé zvažují soudní obranu

Majitelé zbořeného domu v Dobšicích se chtějí bránit soudně. Chtějí prověřit, zda stavební úřad i exekutor postupovali v souladu se zákonem. Zpochybňují zejména způsob vstupu na pozemek a průběh samotné demolice. Aby si ponechali pozemek, musí zaplatit náklady demolice.

~Podle Znojemského deníku majitelé plánují napadnout postup exekutora u soudu. Konkrétně zpochybňují, zda překonání brány a způsob vstupu na pozemek spadaly do rozsahu exekučního titulu. Chtějí, aby soud prověřil, „jestli obě instance postupovaly tak, jak měly".

Aby si ponechali pozemek, musí majitelé uhradit náklady demolice exekutorovi. Přesná konečná částka dosud nebyla zveřejněna, ale původní odhad nákladů exekuční demolice přesahoval 2,6 milionu korun. Pokud náklady neuhradí, hrozí další exekuce — tentokrát na majetek.

Právní experti upozorňují, že napadení exekučního postupu a napadení samotného rozhodnutí o demolici jsou dvě odlišné věci. Rozhodnutí o odstranění stavby je pravomocné a vykonatelné — to již žádný soud nezmění. Majitelé ale mohou zkoumat, zda exekutor při provádění demolice postupoval v mezích zákona.

Paradox: po demolici by mohli stavět znovu

Obec Dobšice připravuje změnu územního plánu, která by pozemky v zahrádkářském areálu přeřadila na stavební. Paradoxně by majitelé po zbourání domu a zaplacení nákladů demolice mohli na stejném místě legálně požádat o stavební povolení a stavět znovu.

„Byla by to lidská tragédie. Na druhou stranu si myslím, že chybu udělaly obě strany, když to nechaly dojít tak daleko," říká starosta Dobšic Miloš Ludvík. Kritizuje jak majitele za překročení rozměrů a nečinnost, tak úřady za délku řízení: „Majitel překročil rozměr stavby, nekonal na výzvy, aby to upravil. Úřady mohly být také vstřícnější, 14 let je opravdu dlouhá doba na vyřešení."

Právní předpisy ovšem neumožňují zpětně legalizovat stavby postavené bez potřebných povolení — ani případná změna územního plánu by na pravomocném rozhodnutí nic nezměnila. „I když to bude převedeno do možnosti na bydlení, tak to ale nemá vliv na rozhodnutí soudu," potvrzuje starosta Ludvík.

Případ černé stavby v Dobšicích tak ilustruje paradox českého stavebního práva: území se může změnit na stavební dřív, než se podaří dokončit demolici stavby, která na něm stojí nelegálně. Čtrnáct let je v českém správním řízení sice extrém, ale ne unikát.

Zajímá vás, jak vlastně funguje povolovací proces u staveb v Česku — a proč některé případy trvají déle než samotná stavba?

Jména soukromých osob byla z právních důvodů anonymizována.