Orbánův špionážní skandál: Maďarsko volí za dva týdny

Policista, který promluvil

Maďarský vyšetřovatel Bence Szabó odhalil v březnu 2026 koordinovanou operaci tajných služeb proti IT infrastruktuře opoziční strany Tisza. Do 24 hodin byl propuštěn z policie a obviněn ze zneužití pravomoci. Na veřejné sbírce se za půl dne sešlo přes 500 000 eur od 22 000 lidí.

Investigativní portál Direkt36 zveřejnil 25. března 2026 reportáž, která otřásla maďarskou předvolební kampaní. Jejím klíčovým zdrojem byl Bence Szabó, kapitán kyberkriminalistického oddělení Národního vyšetřovacího úřadu (NNI). Szabó popsal, jak kontrarozvědka — Úřad pro ochranu ústavy (AH) — řídila vyšetřování namířené proti dvěma IT specialistům strany Tisza.

„Není pro mě přijatelné, že si před zákonem nejsou všichni rovni," řekl Szabó v rozhovoru pro server Telex, který na YouTube překročil 2 miliony zhlédnutí v zemi s 9,5 miliony obyvatel.

Od Pegasu ke Candiru: eskalace sledování

Maďarsko nejprve nasadilo izraelský spyware Pegasus proti novinářům a opozici v roce 2021, nyní čelí obvinění z použití Candiru — nástroje cílícího na počítače — proti celé opoziční straně. USA obě firmy v roce 2021 zařadily na sankční Entity List.

Pegasus od NSO Group se dostane do telefonu a získá přístup ke kameře, mikrofonu, zprávám i poloze. Candiru cílí primárně na počítače — jeho nástroj „DevilsTongue" (pojmenování od Microsoftu) exploituje zero-day zranitelnosti a umožňuje vzdálené ovládání zařízení, exfiltraci dat i odesílání zpráv z účtů oběti. Jeden projekt Candiru stojí od 16 milionů eur, přístup ke zprávám ze Signalu dalších 500 000 eur.

Orbán koupil Pegasus po schůzce s izraelským premiérem Netanjahuem v roce 2017. Terčem bylo nejméně 5 novinářů včetně Szabolcse Panyiho z Direkt36, opoziční politik György Gémesi, předseda maďarské advokátní komory János Bánáti i podnikatel Zoltán Varga. Vláda nákup přiznala až po 5 měsících popírání, v listopadu 2021. Citizen Lab z University of Toronto identifikoval Maďarsko jako klienta Candiru a odhalil přes 750 webových stránek napojených na jeho infrastrukturu — včetně stránek maskovaných jako Amnesty International.

Operace „Henry": falešné udání a zadní vrátka

Operace proti IT specialistům Tiszy začala v červenci 2025 anonymním udáním o dětské pornografii. Policie žádnou pornografii nenašla, ale odkryla stopy politicky motivované operace řízené kontrarozvědkou.

Neznámý operativec s kódovým označením „Henry" se v únoru 2025 pokusil rekrutovat 19letého IT dobrovolníka Tiszy k instalaci zadních vrátek do stranických systémů — s cílem je deaktivovat před dubnovými volbami 2026. „Fungujeme jako speciální operační jednotka," napsal Henry v zabavených zprávách.

Kontrarozvědka kontaktovala vedení NNI ještě před doručením oficiálního oznámení a trvala na rychlém zahájení vyšetřování. Podle Szabóa tlačila na policii, aby IT specialisty obvinila z držení „nelegální vojenské technologie" namísto vyšetřování samotné operace „Henry".

Péter Magyar, předseda Tiszy a bývalý člen Fideszu, kauzu nazval „Orbángate — nejzávažnější bezpečnostní skandál od přechodu Maďarska k demokracii v roce 1990." Tvrdí, že na IT systémech strany byl nalezen software Candiru. Szabó sám však při výslechu uvedl, že stopy Candiru na zabavených zařízeních nenašel — přímý rozpor s Magyarovým tvrzením.

Proč Evropa nezasáhla

Evropský soud pro lidská práva rozhodl už v roce 2016, že celý maďarský systém tajného sledování je protiprávní. Vyšetřovací výbor Evropského parlamentu PEGA v roce 2023 potvrdil systematické zneužití. Žádná závazná opatření dosud nenásledovala.

V Maďarsku tajné služby pro sledování nepotřebují souhlas soudu — stačí podpis ministra spravedlnosti. Evropský soud pro lidská práva (ESLP) v případu Szabó a Vissy v. Maďarsko v roce 2016 konstatoval, že tento systém je „ve své celistvosti protiprávní." Výbor ministrů Rady Evropy v roce 2023 opětovně vyzval Maďarsko k nápravě. Zákon zůstává nezměněn.

Vyšetřovací výbor EP PEGA (2022–2023) vyslechl přes 215 svědků a navštívil šest zemí včetně Maďarska a Izraele. Jeho závěr: nasazení spywaru v Maďarsku je „součástí promyšlené a strategické kampaně za zničení svobody médií a projevu ze strany vlády." Europarlament přijal doporučení v červnu 2023 — žádná závazná opatření ze strany Evropské komise však nenásledovala.

Paralelně s kauzou Szabó odhalil Washington Post 21. března 2026, že ministr zahraničí Szijjártó pravidelně informoval ruského ministra Lavrova o interních pozicích členských států EU a detailech sankčních balíčků proti Rusku. EU Maďarsku v reakci omezila přístup k důvěrným materiálům.

Volby 12. dubna: může Orbán prohrát?

Maďarsko volí 12. dubna 2026. Podle průzkumu agentury Medián z března 2026 vede Tisza s náskokem 58 % proti 35 % Fideszu mezi rozhodnutými voliči. Orbán je u moci nepřetržitě 16 let.

Politolog Bálint Madlovics z CEU Institutu pro demokracii situaci shrnul: „Orbán ve volbách nehraje pouze o to, jestli bude v opozici nebo ve vládě. Otázka zní, jestli on či jeho spojenci s velkou pravděpodobností skončí ve vězení."

Orbánova vláda buduje protinarativ: skutečným bezpečnostním rizikem jsou prý „ukrajinští špióni" uvnitř Tiszy. Ministr Gulyás se na tiskové konferenci zeptal: „Proč v Tisze pracují ukrajinští špióni?" Orbán vyzval Zelenského k odvolání „agentů" z Maďarska. Ministr vnitra Pintér označil Szabóa za „zrádce."

Současně policie obvinila investigativního novináře Szabolcse Panyiho — dřívější terč Pegasu — ze špionáže. Hrozí mu až 15 let vězení. Panyi reagoval: „Obvinění investigativních novinářů ze špionáže je ve 21. století v členském státě EU bez precedentu. To je typické spíše pro Putinovo Rusko."

Zajímá vás, jak je možné, že členský stát EU používá špionážní software proti vlastní opozici — a evropské instituce ho nedokážou zastavit?