Porodnost v Česku 2025: proč se rodí nejméně dětí za 240 let

V roce 2021 mělo Česko spolu s Francií nejvyšší porodnost v celé Evropské unii. Úhrnná plodnost 1,83 dítěte na ženu — číslo, o kterém dnes většina evropských zemí může jen snít. O čtyři roky později statistici oznámili, že se v roce 2025 narodilo 77 600 dětí. Nejméně za 240 let, co se v českých zemích porodnost měří.

Pokles o 31 % za čtyři roky. Takovou rychlost propadu nezažila žádná jiná země v EU.

Z evropského lídra na dno za čtyři roky

Česko propadlo z pozice země s nejvyšší plodností v EU (1,83 v roce 2021) na úroveň 1,28 v roce 2025 — pod evropský průměr 1,34. Počet živě narozených klesl ze 111 800 na 77 600, tedy o 34 200 dětí ročně.

Když Český statistický úřad (ČSÚ) v březnu 2026 zveřejnil data za rok 2025, historici sáhli do archivů. Posledních 240 let — od roku 1785, kdy se v habsburské monarchii začaly systematicky vést matriky — se v českých zemích nikdy nenarodilo tak málo dětí. A to ani během obou světových válek.

Tempo propadu je bezprecedentní i v evropském kontextu. Ztráta 0,55 bodu úhrnné plodnosti za čtyři roky nemá v EU obdoby. Pro srovnání: Španělsko klesalo z podobné úrovně na dnešních 1,10 dvě desetiletí. Česko to zvládlo za čtyři roky.

Proč Češky odkládají nebo odmítají mateřství

Za propadem porodnosti v Česku stojí kombinace strukturálních faktorů: nedostupné bydlení, slabé populační ročníky 90. let vstupující do reprodukčního věku, rostoucí počet singles přes 30 let a posun životních priorit mladé generace.

Sociolog Daniel Prokop identifikoval pět hlavních příčin: sociální média, dopady pandemie, sociální dezintegraci, nedostupné bydlení a rostoucí počet singles přes 30 let. „Vláda by měla nabídnout nějakou vizi, která sníží nejistotu," varoval.

Demografka Eva Waldaufová upozornila na paradox, který situaci nejlépe vystihuje: většina Čechů si stále přeje dvě děti. „Realistické záměry zůstávají nižší kvůli ekonomické nejistotě, nedostupnému bydlení a nedostatečné podpoře státu," vysvětlila. Propast mezi tím, co lidé chtějí, a tím, co si troufnou, se rozevírá.

Průměrný věk prvorodiček vzrostl z 22 let v roce 1990 na 29,2 roku v roce 2025. Průměrný věk matek při porodu je 30,6 roku. Odkládání prvního dítěte zužuje biologické okno pro druhé — a při zachování plodnosti z roku 2025 by zůstalo 38 % žen bezdětných po celý život.

Zajímavý je kontext antikoncepce: užívání hormonální antikoncepce u žen 18–35 let kleslo z 62 % v roce 2008 na 32 % v roce 2022. Pokles plodnosti tedy paradoxně nesouvisí s lepší kontrolou početí — spíš s tím, že méně žen je v partnerských vztazích. Podíl dětí narozených mimo manželství mezitím vzrostl z 8,5 % v roce 1990 na 47 % v roce 2023.

Počet interrupcí naopak klesá: v roce 2023 jich bylo 15 000 — nejméně od 50. let 20. století a 7,5× méně než na konci 80. let. Ani potraty tedy pokles porodnosti nevysvětlují.

Kdo přestal rodit nejvíc

Nejprudší pokles plodnosti mezi lety 2021 a 2025 nastal u nejmladších žen: u věkové skupiny 20–24 let činil 38 %, u žen do 19 let 34 %. Starší ročníky zaznamenaly pokles kolem 29–30 %.

Data ČSÚ ukazují, že propad zasáhl všechny věkové skupiny — ale ne rovnoměrně.

Věková skupina	Pokles plodnosti 2021–2025
do 19 let	−34 %
20–24 let	−38 %
25–29 let	−30 %
30–34 let	−29 %
35–39 let	−29 %

Největší propad u dvacátnic naznačuje, že problém není jen v odkládání — část mladých žen mateřství odkládá na neurčito nebo ho vůbec neplánuje. Generace, která vstoupila do dospělosti během pandemie a energetické krize, přistupuje k rodičovství jinak než její rodiče.

Vývoj porodnosti v Česku (2020–2025)

Počet živě narozených dětí v Česku klesá nepřetržitě od roku 2022. Mezi lety 2021 a 2025 se snížil o 34 200 — z 111 800 na 77 600. Úhrnná plodnost za stejné období propadla z 1,83 na 1,28 dítěte na ženu.

Rok	Úhrnná plodnost	Počet živě narozených	Meziroční změna
2020	1,71	110 200	—
2021	1,83	111 800	+1,5 %
2022	1,62	101 400	−9 %
2023	1,45	91 400	−10 %
2024	1,37	84 311	−8 %
2025	1,28	77 600	−8 %

Rok 2021 vyčnívá jako anomálie — mírný nárůst způsobily „covidové děti", početí během lockdownů. Od té doby pokles zrychluje. Každý rok ubylo 7 000 až 10 000 narozených.

Regionální rozdíly jsou výrazné. Praha a Karlovarský kraj mají úhrnnou plodnost pod 1,2 dítěte na ženu, zatímco Kraj Vysočina si drží hodnotu nad 1,4.

Kraj	Úhrnná plodnost (2025)
Praha	pod 1,2
Karlovarský kraj	pod 1,2
Kraj Vysočina	nad 1,4

Zavírající se porodnice: když statistika dostane adresu

Od roku 2023 zavřely v Česku čtyři porodnice a pojišťovny zvažují uzavření až 27 dalších zařízení s méně než 600 porody ročně. Matky v některých regionech cestují desítky kilometrů k nejbližšímu porodnímu sálu.

Abstraktní čísla o klesající porodnosti dostávají konkrétní adresu v momentě, kdy zavře porodnice. Od roku 2023 ukončily provoz porodnice ve Stodě (2023), Ivančicích (2024), Prachaticích (2025) a v Rychnově nad Kněžnou (2025). Nemocnice v Prachaticích byla čerstvě zrekonstruovaná — a přesto musela zavřít kvůli nízkému počtu porodů.

Pro matky z Prachatic to znamená cestu přes 45 minut přes šumavské kopce k nejbližší porodnici. A situace se může zhoršit: pojišťovny zvažují uzavření až 27 dalších zařízení, která mají méně než 600 porodů ročně. Česko přitom není samo — sousední Slovensko zaznamenalo srovnatelný propad z 57 969 živě narozených v roce 2017 na přibližně 42 000 v roce 2025.

Co to znamená pro důchody a ekonomiku

Méně narozených dětí dnes znamená méně pracujících za 25–30 let. Podíl obyvatel nad 65 let v Česku činí 20 % a do roku 2050 má vzrůst na 30 %, což zásadně zatíží průběžný důchodový systém.

Počet obyvatel Česka se v roce 2025 meziročně zvýšil o pouhých 6 300 — a pouze díky migraci. Přirozenou cestou se populace snížila téměř o 36 000 lidí. Česko roste jen proto, že se sem stěhuje víc lidí, než kolik se jich rodí a umírá.

Důchodová reforma z roku 2024 zvýšila věk odchodu do důchodu z 65 na 67 let. Ale ani to nemusí stačit: pokud se porodnost nezvýší, bude na jednoho důchodce připadat stále méně pracujících. Podíl obyvatel nad 65 let má do roku 2050 vzrůst z dnešních 20 % na 30 %.

Asi 6 % českých dětí se rodí pomocí umělého oplodnění (IVF) — dvojnásobek oproti situaci před deseti lety. Jeden cyklus stojí samoplátce přibližně 40 000 Kč plus 15 000–25 000 Kč za léky. Pojišťovna hradí maximálně 4 cykly ženám do 40 let. Asistovaná reprodukce ale nemůže nahradit chybějící děti v řádu desítek tisíc ročně.

Pomáhají vládní opatření?

Česko zvýšilo rodičovský příspěvek na 350 000 Kč od roku 2024 a nabízí 28 týdnů mateřské dovolené — nejdelší v regionu Visegrádské čtyřky (V4). Finanční pobídky ale mají podle odborníků omezený dopad, protože hlavní bariéry rodičovství jsou strukturální.

Přehled hlavních rodinných dávek v Česku:

Opatření	Detail
Rodičovský příspěvek	350 000 Kč na dítě (od 2024), 700 000 Kč na vícerčata (od 2026), max. 60 000 Kč/měsíc
Porodné	13 000 Kč na první dítě, 10 000 Kč na druhé (příjem rodiny do 2,4násobku životního minima)
Mateřská dovolená	28 týdnů (Polsko 20 týdnů, nejdelší ve V4)
Rodičovská dovolená	do 3 let věku dítěte
Výdaje na rodinné dávky	2,1 % HDP (průměr OECD)

Vláda nastoupivší v prosinci 2025 slíbila „přijmout opatření, která umožní každé rodině mít tolik dětí, kolik chce, aniž by přišla o životní úroveň." Jenže data ukazují, že peníze samy o sobě nestačí. Navzdory zvýšení rodičovského příspěvku v roce 2024 pokračoval pokles porodnosti dalších 8 %.

Příčiny leží hlouběji: nedostupné bydlení, slabé populační ročníky 90. let (méně žen v reprodukčním věku) a proměna životního stylu. Celoevropský průměr plodnosti klesl v roce 2024 na 1,34 — nejméně od začátku sledování Eurostatu. V celé EU se v roce 2024 narodilo 3,55 milionu dětí, o 3,3 % méně než rok předtím. Malta (1,01) a Španělsko (1,10) jsou na tom hůře než Česko. Otázka, na kterou nikdo nemá jednoznačnou odpověď: kde je dno?

Říkali jste si někdy, proč se ve vašem okolí za posledních pár let narodilo méně dětí? Nebo jak se pokles porodnosti promítne do vaší obce za deset dvacet let — třeba do škol, které dnes stavíte?