Omar Yaghi: Nobelista vyrábí 1000 litrů vody ze vzduchu

Přístroj velký jako lodní kontejner, který nepotřebuje elektřinu a denně vyrobí až tisíc litrů pitné vody ze suchého pouštního vzduchu. Zní to jako sci-fi, ale Omar Yaghi, čerstvý laureát Nobelovy ceny za chemii 2025, právě takové zařízení představil — a plánuje ho v druhé polovině roku 2026 začít prodávat.

Kdo je Omar Yaghi a za co dostal Nobelovu cenu

Švédská královská akademie věd udělila v říjnu 2025 Nobelovu cenu za chemii trojici vědců: Susumu Kitagawovi, Richardu Robsonovi a Omaru M. Yaghimu. Ocenění získali za vývoj kovově-organických rámců, známých pod zkratkou MOF (metal–organic frameworks) — porézních materiálů, které v chemii otevřely zcela novou kapitolu.

Yaghi se narodil v roce 1965 v Ammánu v Jordánsku palestinským rodičům-uprchlíkům. Vyrůstal v domě bez tekoucí vody a elektřiny, v rodině s deseti dětmi. V patnácti letech odešel sám do USA, kde nejprve studoval na komunitní škole v Troy ve státě New York, než přestoupil na SUNY Albany. Doktorát získal v roce 1990 na University of Illinois. Dnes působí jako profesor na University of California v Berkeley a má na kontě přes 300 recenzovaných publikací a 50 amerických patentů.

Co jsou MOF materiály a proč mění pravidla hry

MOF materiály si lze představit jako molekulární houby s obrovským vnitřním povrchem. Jeden gram takového materiálu může mít vnitřní povrch až 10 000 metrů čtverečních — to odpovídá zhruba dvěma fotbalovým hřištím. Kovové ionty tvoří uzly, které jsou propojené dlouhými organickými molekulami, a společně vytvářejí krystalickou strukturu plnou dutin.

Právě tyto dutiny dokážou selektivně zachytávat konkrétní molekuly — od oxidu uhličitého přes léčiva ve vodě až po vodní páru ze vzduchu. Od devadesátých let, kdy Yaghi a jeho kolegové vytvořili první stabilní MOF struktury, bylo syntetizováno více než 100 000 různých variant. Každá má jiné vlastnosti přizpůsobené konkrétnímu účelu: čištění vody, zachycování skleníkových plynů, skladování vodíku nebo právě sběr atmosférické vlhkosti.

Tisíc litrů vody denně bez elektřiny

Yaghiho tým vyvinul přístroj velikosti standardního námořního kontejneru, který dokáže ze vzduchu s vlhkostí pouhých 20 % získat až 1000 litrů čisté vody denně. Princip je elegantně jednoduchý: vzduch proudí přes MOF materiál, který zachytí molekuly vody ve svých pórech. Když materiál zahřeje sluneční teplo, uvolní zachycenou vlhkost jako páru, která zkondenzuje do kapalné vody.

Na rozdíl od běžných generátorů atmosférické vody, které potřebují elektřinu k ochlazování vzduchu, Yaghiho systém funguje zcela mimo rozvodnou síť — stačí mu slunce a okolní teplota. Testování v Death Valley v Kalifornii, jednom z nejsušších míst na planetě, prokázalo, že vyprodukovaná voda měla kvalitu blízkou destilované vodě.

Někteří odborníci nicméně upozorňují na otázky škálovatelnosti. Podle jedné analýzy by plnohodnotný vodní provoz vyžadoval stovky tun MOF materiálu, což zatím představuje výrobní výzvu. Yaghi však tvrdí, že klíčem je postupné nasazení — od menších jednotek po průmyslové systémy.

Od laboratoře k zákazníkům: startup Atoco

V roce 2020 Yaghi založil firmu Atoco se sídlem v Kalifornii, aby svůj objev přenesl z laboratoře do praxe. Společnost plánuje dvě produktové řady: průmyslové generátory napájené elektřinou schopné produkovat tisíce litrů denně a pasivní jednotky pro odlehlé oblasti fungující pouze na sluneční energii.

Mezi první zákazníky by mohla patřit datová centra, kde umělá inteligence dramaticky zvyšuje spotřebu chladicí vody. MOF systém dokáže využít odpadní teplo serverů k produkci čisté vody — jak Yaghi vysvětlil: „Pohlcuje teplo a přitom vyrábí čistou vodu." Atoco jedná také s firmami v Perském zálivu a cílí na oblasti postižené suchem po celém světě. Komerční verze by měla být dostupná ve druhé polovině roku 2026.

Proč by to mělo zajímat Čechy

Česko sice neleží v poušti, ale nedostatek vody se týká i nás. Na jednoho obyvatele připadá přibližně 1 200 kubických metrů vody ročně, což řadí Česko mezi vodou chudší evropské země. Odborníci z ministerstva životního prostředí varují, že do roku 2050 by mohla voda v některých regionech citelně chybět — zejména na jižní Moravě a v severozápadních Čechách, kde hladiny podzemních vod dlouhodobě klesají.

Yaghiho vize takzvané „personalizované vody" — analogie k domácím solárním panelům, jen místo elektřiny vyrábíte vodu — může znít pro středoevropské podmínky vzdáleně. Ale princip MOF materiálů má širší využití i v našich podmínkách: čištění vody od farmaceutických reziduí, zachycování CO₂ z průmyslových provozů nebo efektivnější skladování plynů. Technologie, za kterou letos padla Nobelova cena, tak může ovlivnit i to, jak Česko řeší svou vodní budoucnost.

Nobelovka s osobním příběhem

Yaghi při přebírání ceny ve Stockholmu v prosinci 2025 vzpomínal na dětství v uprchlickém táboře, kde příjezd cisterny s vodou vyvolával panický shon sousedů s nádobami. „Nic se tomu nevyrovná, je to úžas," řekl o okamžiku, kdy se o ceně dozvěděl během přestupu na cestě na konferenci do Bruselu. Cena 11 milionů švédských korun, rozdělená rovným dílem mezi tři laureáty, je oceněním za práci, která začala jako čistá základní věda a dnes slibuje řešení jednoho z nejpalčivějších problémů planety. Z chlapce bez tekoucí vody se stal muž, který ji umí vyrobit ze vzduchu.