Japonsko od roku 1967 nesmělo vyvážet zbraně. Téměř šedesát let se tato ostrovní velmoc s čtvrtou největší ekonomikou světa dobrovolně držela stranou globálního obchodu se zbraněmi — jediná země, jejíž ústava výslovně zakazuje válku. V dubnu 2026 premiérka Sanae Takaičiová tento zákaz definitivně zrušila. Japonsko teď může prodávat stíhačky, rakety i válečné lodě.
Co se vlastně změnilo
Japonský kabinet 21. dubna 2026 schválil revizi Tří principů transferu obranného vybavení, které nově umožňují vývoz jakéhokoli hotového obranného produktu včetně smrtících zbraní do 17 partnerských zemí. Dosud byl export omezen na pět nesmrtících kategorií.
Dosud smělo Japonsko vyvážet obranné vybavení pouze v pěti nesmrtících kategoriích: záchrana, transport, varování, průzkum a odstraňování min. Nová pravidla otevírají cestu pro export stíhaček, raket, torpédoborců, bojových dronů a válečných lodí. Každý vývoz musí schválit japonská Rada pro národní bezpečnost a příjemcem může být pouze jedna ze 17 zemí, které mají s Japonskem podepsané dohody o transferu obranného vybavení.
„Žádná země dnes nemůže sama bránit mír a bezpečnost a potřebuje, aby se partneři navzájem podporovali," prohlásila premiérka Takaičiová. Zároveň zdůraznila: „Nedochází k absolutně žádné změně v našem závazku dodržovat cestu, kterou jsme jako mírumilovný národ následovali více než 80 let od války."
Od pacifismu k exportu zbraní — 60 let v kostce
Zákaz vývozu zbraní zavedl premiér Sato v roce 1967 a po rozšíření v roce 1976 platil de facto absolutně až do roku 2014. Premiér Abe tehdy zahájil postupné uvolňování, které vyvrcholilo plným zrušením v dubnu 2026 za vlády Sanae Takaičiové.
Příběh japonského pacifismu začíná článkem 9 ústavy z roku 1947 — unikátní právní konstrukcí, jakou nemá žádná jiná země na světě. Japonsko se v ní výslovně zříká války a držení válečného potenciálu. V praxi ale země postupně budovala jednu z nejlépe vybavených armád v Asii, formálně označovanou jako „Síly sebeobrany".
| Rok | Událost |
|---|---|
| 1967 | Premiér Sato zavádí Tři principy zakazující vývoz zbraní do komunistických zemí, zemí pod sankcemi OSN a zemí ve válce |
| 1976 | Premiér Miki rozšiřuje zákaz na de facto úplný zákaz vývozu zbraní |
| 2014 | Premiér Abe ruší úplný zákaz — zavádí nové Tři principy transferu obranného vybavení s omezeními |
| 2022 | Japonsko se připojuje k programu GCAP (Global Combat Air Programme — stíhačka 6. generace) s Velkou Británií a Itálií |
| 2023 | Povolení reexportu licenčně vyráběných zbraní zpět do země původu — umožnilo dodávku raket Patriot do USA |
| 2024 | Povolení budoucího exportu stíhačky GCAP (s výjimkou zemí ve válce) |
| 2026 | Plné uvolnění — povolení vývozu jakéhokoli hotového obranného produktu do 17 partnerských zemí |
Každý krok byl reakcí na rostoucí bezpečnostní hrozby: čínská vojenská expanze v Jihočínském moři, severokorejský raketový program a ruská invaze na Ukrajinu v roce 2022. Postupná eroze zákazu trvala 12 let — od prvního Abeho uvolnění v roce 2014 až po definitivní zrušení v dubnu 2026.
Jak nová pravidla fungují v praxi
Vývoz vyžaduje schválení japonské Rady pro národní bezpečnost a je omezen na 17 zemí s bilaterálními dohodami. Příjemci se musí zavázat k použití v souladu s Chartou OSN. Mezi první kontrakty patří dodávka válečných lodí Austrálii za 7 miliard dolarů.
Systém není volný trh se zbraněmi. Japonsko zavedlo tři pojistky: příjemce musí mít podepsanou bilaterální dohodu o transferu obranného vybavení, musí se zavázat k použití v souladu s Chartou OSN a každý konkrétní vývoz musí individuálně schválit Rada pro národní bezpečnost. U stíhačky šesté generace GCAP, vyvíjené společně s Velkou Británií a Itálií, bude navíc vyžadován zvláštní souhlas kabinetu.
První velký kontrakt je už na stole: Austrálie objedná válečné lodě třídy Mogami za 7 miliard dolarů — 3 fregaty přímo z japonských loděnic a 8 ve společné výrobě. Filipíny obdrží vyřazené torpédoborce třídy Abukuma, průzkumná letadla TC-90 a protiletadlové rakety Type 3. Japonsko se také připojilo k programu NATO pro nákup a dodávky vybavení — zatím pouze nesmrtícího.
„Touto novelou bude transfer veškerého obranného vybavení v zásadě možný. Příjemci budou omezeni na země, které se zaváží k použití v souladu s Chartou OSN," shrnula Takaičiová pravidla reformy.
Obranný rozpočet: čísla, která mluví za vše
Japonský obranný rozpočet na fiskální rok 2026 dosáhl rekordních 9,04 bilionu jenů (58 miliard dolarů), což odpovídá 1,9 % HDP. Od roku 2022 vzrostl o 67 % — z 5,4 na 9,04 bilionu jenů.
Japonský obranný rozpočet ve výši 58 miliard dolarů je přibližně dvacetinásobek celého českého rozpočtu na obranu. A roste tempem, které nemá v poválečné historii země obdobu.
| Fiskální rok | Rozpočet (bil. jenů) | Podíl na HDP |
|---|---|---|
| 2022 | 5,4 | ~1,0 % |
| 2023 | 6,8 | 1,4 % |
| 2024 | 7,7 | 1,6 % |
| 2025 | 8,7 | 1,8 % |
| 2026 | 9,04 | 1,9 % |
Od roku 2022 vzrostl rozpočet o 67 % — trojnásobný nárůst oproti dlouhodobé úrovni 1 % HDP, kterou Japonsko udržovalo od 60. let. Cílem je dosáhnout 2 % HDP do roku 2027, tedy hranice, ke které se zavázali členové NATO.
Proč Peking protestuje
Čína označila reformu za „bezohlednou militarizaci nového typu" a v odpovědi zařadila 40 japonských subjektů na kontrolní a sledovací seznamy exportu. Kritici v Japonsku i zahraničí varují, že rozšíření vývozu zbraní odporuje článku 9 ústavy.
Reakce Pekingu přišla okamžitě. „Mezinárodní společenství včetně Číny bude nadále velmi ostražité a bude se rázně bránit japonské bezohledné militarizaci nového typu," prohlásil mluvčí čínského ministerstva zahraničí Kuo Ťia-kchun na tiskové konferenci 21. dubna 2026. Čína v odpovědi zařadila 20 japonských subjektů zapojených do posilování vojenských kapacit na kontrolní seznam exportu a dalších 20 na sledovací seznam.
Reforma má odpůrce i v samotném Japonsku. Dne 19. dubna 2026 se v Tokiu sešlo přibližně 36 000 lidí na protest proti militarizaci a uvolnění pravidel vývozu zbraní. Opoziční strany požadují přísnější kontrolu exportu a zachování pacifistických principů. Profesor Širo Sato z Hirošimské městské univerzity varoval, že oslabení pacifistických principů může narušit důvěru sousedních zemí.
Na druhé straně analytici Justin Bassi a Alex Bristow z australského strategického institutu ASPI (Australian Strategic Policy Institute) označili reformu za „dobrou zprávu pro Austrálii a další země investované do řádu založeného na pravidlech." Americký velvyslanec v Japonsku George Glass ji nazval „historickým krokem" posilujícím obranné schopnosti spojenců.
Co to znamená pro Česko a Evropu
Česká republika jako člen NATO a EU patří mezi potenciální odběratele japonského obranného vybavení. Japonsko je třetím největším obchodním partnerem ČR v Asii a reforma otevírá nové možnosti obranné spolupráce v rámci programu GCAP i NATO.
Přímý dopad na Česko je zatím spíše strategický než bezprostřední. Japonsko pro ČR představuje třetího největšího obchodního partnera v Asii a nová pravidla rozšiřují pole možné spolupráce o obranný sektor. V kontextu programu GCAP — stíhačky šesté generace vyvíjené s Velkou Británií a Itálií — se Japonsko stává přímým technologickým partnerem evropského obranného průmyslu.
Pro širší evropskou bezpečnost je signál jasný: indo-pacifický region se přezbrojuje a Japonsko se z tichého pozorovatele mění v aktivního hráče. Reforma přichází v kontextu probíhající čínsko-japonské diplomatické krize 2025–2026 a rostoucích bezpečnostních hrozeb, které rezonují i v Evropě — od čínského tlaku na pacifické ostrovní státy po ruskou agresi na Ukrajině. Takaičiová navíc ve stejný den, kdy kabinet schválil reformu, zaslala rituální dar kontroverzní svatyni Jasukuni, kde je uctíváno přes 1 000 válečných zločinců — gesto, které Čína a Jižní Korea považují za urážlivé a které dále přiživuje diplomatické napětí v regionu.
Zajímá vás, jak se mění bezpečnostní rovnováha v Asii a proč o ní mluví i evropští politici? Nebo jak vlastně funguje obchod se zbraněmi mezi spojenci NATO?
Často kladené otázky
Proč Japonsko nesmělo vyvážet zbraně?
Zákaz vývozu zbraní zavedl premiér Sato v roce 1967 jako součást poválečné pacifistické politiky vycházející z článku 9 japonské ústavy z roku 1947. Ten výslovně zakazuje válku a držení válečného potenciálu — jde o unikátní právní konstrukci, jakou nemá žádná jiná země na světě. V roce 1976 byl zákaz rozšířen na de facto úplný zákaz vývozu jakýchkoli zbraní.
Komu může Japonsko zbraně prodávat?
Vývoz je omezen na 17 zemí, které mají s Japonskem podepsané bilaterální dohody o transferu obranného vybavení. Každý konkrétní vývoz musí schválit japonská Rada pro národní bezpečnost. Příjemci se musí zavázat k použití vybavení v souladu s Chartou OSN.
Jaké zbraně může Japonsko vyvážet?
Nová pravidla umožňují vývoz jakéhokoli hotového obranného produktu — od stíhaček a raket přes torpédoborce a bojové drony až po válečné lodě. Dosud byl japonský export omezen pouze na nesmrtící vybavení v pěti kategoriích: záchrana, transport, varování, průzkum a odstraňování min.
Jak velký je japonský obranný rozpočet?
Na fiskální rok 2026 dosáhl obranný rozpočet Japonska rekordních 9,04 bilionu jenů (58 miliard dolarů), tedy 1,9 % HDP. Od roku 2022 vzrostl o 67 %. Cílem je dosáhnout 2 % HDP do roku 2027 — hranice, ke které se zavázali členové NATO.
Týká se reforma vývozu zbraní i Česka?
Česká republika jako člen NATO a EU patří mezi potenciální odběratele japonského obranného vybavení v rámci 17 partnerských zemí. Japonsko je třetím největším obchodním partnerem ČR v Asii. Reforma také otevírá možnosti spolupráce přes program stíhačky GCAP vyvíjené s evropskými partnery.
Jak reagovala Čína na japonskou reformu?
Čína označila reformu za „bezohlednou militarizaci nového typu" a zařadila 40 japonských subjektů na kontrolní a sledovací seznamy exportu. Mluvčí čínského ministerstva zahraničí varoval, že mezinárodní společenství se bude „rázně bránit" japonské militarizaci. Čínsko-japonské vztahy procházejí diplomatickou krizí od roku 2025.
Komentáře
Sdílejte svůj pohled na toto téma.