Náčelník Generálního štábu Karel Řehka se 24. února 2026 rozloučil s pravděpodobně posledním velitelským shromážděním svého funkčního období. Před vrchními vojenskými veliteli, prezidentem Petrem Pavlem a dalšími hosty shrnul stav české armády, pojmenoval klíčové hrozby a nastínil, co Česko čeká. Tón byl vážný — ale i naléhavý. „Zrychlit, zjednodušit a přestat čekat," shrnul Řehka hlavní úkol pro rok 2026 do tří slov. Jeho funkční období skončí 31. srpna 2026.
Rusko jako největší bezpečnostní hrozba
Ústředním tématem shromáždění bylo varování před Ruskem. „S Ruskem se totiž nedomluvíme u piva, s Ruskem se domluvíme jen z pozice síly," prohlásil Řehka. Rusko podle něj zůstává největší bezprostřední hrozbou pro českou i spojeneckou bezpečnost — a tato hrozba se neustále vyvíjí.
Generál konkrétně poukázal na ruské hybridní aktivity v Evropě: sabotážní útoky v Polsku, drony přelétávající nad spojeneckým územím a použití laserových systémů proti letadlům a pobřežní stráži. Rusko podle Řehky záměrně testuje, kde jsou meze aliančního odhodlání, a každá prodleva v reakci tato meze posouvá.
„Nedochází nám vážnost situace," konstatoval náčelník s tím, že Česko a jeho spojenci musejí jednat rychleji, než doposud. Prezident Pavel, který shromáždění rovněž navštívil, označil Řehkův projev za „velice přesný popis situace".
Povinná vojenská služba: otázka nevyhnutelná
Jedním z nejdiskutovanějších momentů shromáždění bylo Řehkovo vyjádření k povinné vojenské službě. „Pokud to myslíme s obranou skutečně vážně, nevyhneme se nějaké formě vojenské služby," řekl. Vzápětí však upřesnil, co tím nemyslí: návrat k povinné základní vojenské službě sovětského střihu podle něj smysl nedává a označil reakce na svá dřívější slova za „hysterické".
Armáda pracuje s modelem mobilizace postaveným primárně na dobrovolnosti. Povinné prvky by sloužily pouze jako záložní varianta pro případ, že dobrovolné nábory nestačí. Řehka zvažuje modely jako selektivní elitní službu, loterní systém nebo dobrovolnou službu s finančními pobídkami — tedy přístupy, které fungují v řadě jiných aliančních zemí.
Statistiky mluví jasně: od zrušení povinné vojenské základní služby v roce 2004 přichází Česká republika ročně o přibližně 40 000 záložníků. Bez systémové změny nelze splnit cíle NATO a zajistit mobilizační zálohu v případě ozbrojeného konfliktu. Sousední Německo přitom povinnou vojenskou službu v omezené podobě od počátku roku 2026 fakticky obnovilo; Polsko zapojilo do výcviku desítky tisíc dobrovolníků ročně.
Spor s ministrem Zůnou o obranný rozpočet
Otevřeně kritická část Řehkova projevu směřovala k ministru obrany Jaromíru Zůnovi. Obranný rozpočet pro rok 2026 byl stanoven přibližně na 154,8 miliardy korun — o 21 miliard méně, než navrhovala předchozí vláda. Zůna škrty obhajoval tím, že žádné podepsané smlouvy ani modernizační projekty nejsou ohroženy, a výdaje na obranu prý stále dosáhnou přibližně 2,1 % HDP.
Řehka tento výpočet zpochybnil. Armáda vypočítala, že na modernizaci a vybavení potřebuje přibližně 750 miliard korun navíc oproti základnímu 2% rozpočtu HDP. Ke zaplnění tohoto deficitu by bylo nutné zvýšit výdaje na obranu na přibližně 3 % HDP po dobu deseti let. „Nic není dražší než armáda, která je polovičatá a nefunkční," zdůraznil náčelník.
Řehka opakovaně připomínal, že modernizační investice nejsou „hračky pro vojáky", ale nutná podmínka pro to, aby armáda vůbec mohla plnit aliančně smluvené závazky. Varoval také před opakováním historického vzorce, kdy česká obrana dekádu po dekádě upadala — s tím, že tentokrát na nápravu nemusí být čas.
Armáda výrazně pod stavem
Personální podstav armády patří k nejpalčivějším problémům. Česká armáda disponuje přibližně 24 000 vojáky a 4 500 aktivními záložníky. NATO od Česka požaduje 37 500 vojáků — tedy o více než třináct tisíc více, než armáda aktuálně má. V klíčových příspěvcích k aliančním obranným plánům vidí Řehka zpoždění 6 až 10 let oproti stanoveným cílům.
Náčelník rovněž kritizoval nadměrnou byrokracii: „Mrhání časem našich vojáků." Vojáci podle něj tráví příliš mnoho času administrativou místo výcvikem na střelnicích a cvičištích. Každému veliteli pod jeho velením uložil konkrétní plán, jak procesy urychlit a zjednodušit.
Konec funkčního období a otevřené otázky
Řehka nastoupil do funkce náčelníka Generálního štábu v červenci 2022. Během čtyřletého funkčního období se stal jedním z nejvýraznějších a nejotevřenějších hlasů při obhajobě vyšších výdajů na obranu i strukturální modernizaci armády. Na posledním shromáždění vyzval velitele, aby politickému vedení poskytovali „nezkreslená a upřímná doporučení" — a nenechávali si věci pro sebe ze strachu z nepříjemných reakcí.
Kdo Řehku v čele generálního štábu vystřídá, zatím oznámeno nebylo. Otázky povinné vojenské služby, výše obranného rozpočtu i personálního doplnění armády zůstávají otevřenými výzvami, které zdědí jeho nástupce. Řehkova slova z posledního shromáždění jsou přitom jasná: čas je nejcennější komoditou — a jeho mrhání si Česko nemůže dovolit.
Komentáře
Sdílejte svůj pohled na toto téma.