Česko riskuje poslední místo v NATO kvůli škrtům v obraně

Zatímco většina evropských zemí zbrojí jako nikdy předtím, Česko jde opačným směrem. Americký velvyslanec v Praze Nicholas Merrick na osobním jednání varoval premiéra Andreje Babiše, že Česko nesplní závazky vůči NATO — a v tabulce obranných výdajů se může ocitnout na posledním místě v celé Alianci. Bloomberg o varování informoval jako o signálu rostoucího napětí mezi Prahou a Washingtonem.

Babišova vláda škrtá v obraně v době, kdy Donald Trump od spojenců požaduje víc peněz na zbrojení. Navrhovaných 154,79 miliardy korun pro ministerstvo obrany představuje jen 1,76 % HDP — výrazně pod závazkem dvou procent, který Česko pod předchozí Fialovou vládou ještě loni splnilo s výdaji 171 miliard korun.

Co navrhl americký velvyslanec

Podle informací Deníku N přišel velvyslanec Merrick s konkrétním návrhem: Česko by mohlo dvouprocentní závazek splnit, kdyby přispělo do fondu NATO na nákup zbraní pro Ukrajinu. Babišova odpověď byla odmítavá — premiér se místo toho pokouší získat roční odklad.

Merrick přitom ve svém tlaku nebyl osamocený. Radiožurnál zjistil, že on i jeho zástupce David Wisner opakovaně upozorňovali české politiky na nutnost brát financování obrany vážně. Mluvčí amerického velvyslanectví Don Cordell situaci komentoval diplomaticky: „Nejde o plnění požadavku ze zahraničí, ale o nezbytnou investici Čechů k zajištění jejich bezpečí."

Velvyslanec v rozhovoru pro CNN Prima NEWS zároveň vyjádřil důvěru v dlouhodobý záměr: „Nemám žádné pochybnosti o závazku této země k 3,5 procentům v průběhu dalších deseti let. Cesta k tomuto cíli není lineární." Otázka je, jestli Trumpova administrativa bude stejně trpělivá.

Dálnice jako obranný výdaj — „rozpočtová gymnastika"

Aby vláda opticky udržela výdaje nad dvěma procenty, pokouší se do obranných nákladů započítat položky z rozpočtů dalších ministerstev — celkem za zhruba 30 miliard korun. Nejkontroverznější položka: dostavba dálnice D11 spojující Prahu s polskými hranicemi.

Argument vlády zní na první pohled logicky — dálnice má strategický význam pro přesun vojenské techniky. Jenže NATO takovýto výklad dosud nepotvrdilo a jeho uznatelnost je nejistá. Předseda senátního výboru pro obranu Pavel Fischer to shrnul: „Uklizené miliardy v dalších resortech nelze vykázat jako výdaje na obranu. Není to účetní chyba, je to politická chyba." Podobnou cestu aktuálně zkouší i Itálie, která navrhuje zahrnout do obranných výdajů infrastrukturní projekty jako most přes Messinský průliv — NATO však takový přístup označuje za kreativní účetnictví.

I po započtení všech sporných položek by vláda dosáhla na 2,07 % HDP. Pro srovnání: Fialova vláda plánovala na rok 2026 výdaje ve výši 2,35 % a cílila na tři procenta do roku 2030. Rozdíl mezi oběma přístupy činí desítky miliard korun ročně — peníze, které armáda potřebuje na modernizaci techniky a plnění spojeneckých závazků.

Česko jako „nový padouch NATO"

Bruselský server Politico označil Česko za „nového padoucha NATO". Čísla mu dávají za pravdu — v době, kdy i Slovensko a Maďarsko, tradiční kritici zvyšování výdajů, zůstávají bezpečně nad dvěma procenty, Česko jako jedna z mála zemí Aliance směřuje pod tuto hranici.

Bezpečnostní analytik Jireš upozornil na iROZHLAS, že Česko by se v tabulce pro rok 2026 „ocitlo na posledním místě" v celé Alianci. Tomáš Pojar, bezpečnostní poradce minulé vlády, pro Politico varoval: „Trump chce vidět peníze a zbraně na stole. Pokud to nebudeme myslet vážně, budou problémy."

NATO přitom v roce 2025 na summitu v Haagu závazky navýšilo — nový cíl je pět procent HDP do roku 2035. Česko se tak dostává do paradoxní situace, kdy neplní ani staré, výrazně nižší minimum.

Co to znamená pro Česko

Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) se ve Washingtonu pokoušel vyjednat pro Česko určitou výjimku. Po návratu tvrdil, že „žádné obavy neslyšel". To ale kontrastuje s opakovaným tlakem amerických diplomatů přímo v Praze — i s postojem Bílého domu, který od spojenců požaduje pětiprocentní výdaje na obranu.

V praktické rovině škrt 21 miliard korun oproti původnímu návrhu rozpočtu zastaví modernizaci české armády. Ohroženo je i budování těžké brigády, kterou se Česko zavázalo vytvořit pro NATO. Ministr obrany Jaromír Zůna (SPD) škrty hájí tím, že „bezpečnost se neměří pouze poměrem výdajů na HDP".

Babišova vláda stojí před dilematem bez dobrého řešení: voliči čekají vyšší platy a sociální programy, které jim premiér před volbami slíbil. NATO a Washington ale počítají každé procento HDP na obranu — a případ Česka sledují se stoupajícím znepokojením.