Posledních 47 let strávil na jevišti, kam nikdy neměl namířeno
Jan Hraběta zemřel v noci na 28. května 2026 ve věku 86 let. Vyučený elektromechanik, který nikdy neprošel hereckou školou, odehrál v Divadle Járy Cimrmana přes 47 sezon a vytvořil desítky nezapomenutelných rolí. Poslední představení odehrál v neděli 25. května 2026 — dva dny před smrtí.
Zdeněk Svěrák o něm řekl: „Jeho pobyt na jevišti byla přirozenost sama. Je to od přírody nadaný civilní herec, který je stejný před kamerou i bez ní." Hraběta přitom k divadlu přišel oklikou — původně pracoval jako řidič, opravoval motory a svítil na jeviště. Na prkna ho přivedla náhoda a přátelství se správnými lidmi.
Na desáté narozeniny mu StB zatkla otce
Hrabětovo dětství poznamenala komunistická persekuce. Jeho otec Bedřich pracoval u firmy Baťa na zahraničním oddělení, po únoru 1948 byl obviněn ze špionáže a odsouzen k 11 letům vězení. Pracoval v uhelných dolech a sametové revoluce se nedožil.
Jan se narodil 10. ledna 1940 ve Zlíně. Bylo mu přesně deset let, když si pro otce přišla Státní bezpečnost. Rodinu vystěhovali z Vršovic do podkrovní místnosti v Dejvicích. Matka Emanuela, původně kadeřnice, pletla svetry, aby uživila dva syny — Jana a staršího Jiřího. Malý Jan jako dítě zažil výslechy na Ruzyni.
Vyučil se elektromechanikem, pracoval jako řidič a opravář motorů. Navštěvoval také večerní výtvarnou školu. „Mám všechno. Ženu, syna, vnoučata, domov. Co víc si můžu přát?" řekl Hraběta v jednom z rozhovorů. Od muže, kterému režim ukradl dětství, zní ta věta jinak než od kohokoliv jiného.
Přes Havla a Zábradlí ke Cimrmanům
Hrabětova cesta k herectví vedla přes Divadlo Na zábradlí, kde se v 60. letech jako osvětlovač seznámil s režisérem Andrejem Krobem a dramatikem Václavem Havlem. Knihovna Václava Havla ho později označila za celoživotního souputníka a neokázalého přítele prezidenta.
V listopadu 1975 účinkoval v Havlově Žebrácké opeře na Hrádečku. Po představení byl zatčen a vyslýchán — disidentské divadlo pro něj bylo přirozené prostředí. Knihovna Václava Havla později napsala, že „textům Václava Havla dobře rozuměl a svým chytrým, střízlivým projevem výrazně přispěl k úspěchu představení."
Zlom přišel roku 1978. Prostřednictvím Andreje Kroba nastoupil jako osvětlovač do Divadla Járy Cimrmana. O rok později dostal první hereckou nabídku — roli Krále v pohádce Dlouhý, Široký a Krátkozraký. Svěrák mu tehdy řekl: „Podívej, kdybys přestal hrát to disidentské divadlo, mohl bys hrát u nás." Hraběta převzal role po Oldřichu Ungerovi, který emigroval, a zůstal dalších 47 let.
Ne/herectví, které definovalo styl
Jan Hraběta nikdy neprošel hereckou školou, přesto vytvořil přes 30 filmových a televizních rolí. Filip Smoljak, syn spoluzakladatele Ladislava Smoljaka, jeho styl pojmenoval výstižně: ne/herectví — přesně to, co k Cimrmanovi patří.
„Zrovna jeho ne/herectví bylo přesně to, co k Cimrmanovi patří. Jan Hraběta byl vždycky děsně fajn, přitom stál skromně v pozadí," vzpomíná Filip Smoljak. Ondřej Kepka, prezident Herecké asociace, dodal, že Hraběta vytvořil neopakovatelné role definované právě jeho neprofesionalitou.
Na jevišti Cimrmanů ztvárnil praotce Čecha v Českém nebi, faráře v Němém Bobši, hostinského v Hospodě na mýtince nebo Bedřicha Síru v Aktu. Herec Vojtěch Efler vzpomíná, že se Hraběta „zdál v té roli lepší než Zdeněk Svěrák."
Filmový debut přišel v roce 1980 ve snímku Vrchní, prchni! Následovaly filmy, které zná prakticky každý Čech — Jára Cimrman ležící, spící (1983), Vesničko má středisková (1985), kde pracoval i jako asistent režie Jiřího Menzela, Báječná léta pod psa (1997) nebo Vratné lahve (2007). V televizi si diváci pamatují jeho roli bratra Standy v seriálu Horákovi nebo moderování pořadu Hodinový manžel s Petrem Rajchertem.
V roce 2008 podstoupil operaci nohy po těžkém úrazu na motorce v Divadelní ulici u Národního divadla — zlomenina kolena a stehenní kosti, stafylokoková infekce komplikovaná cukrovkou. Od té doby chodil o holi a přizpůsobil se sedavým rolím. „Jsem vděčný, že žiji," řekl tehdy. V roce 2022 vydal autobiografii Přes Zábradlí k Cimrmanům s publicistkou Janou Mács Magdoňovou. Manželku Vlastu označoval za svou paměť; ve volném čase řezbařil a v mládí hrál hokej.
Dokumentární pořad 13. komnata Jana Hraběty je k dispozici na iVysílání České televize. Kdo chce poznat celý příběh, najde ho v autobiografii Přes Zábradlí k Cimrmanům.
Pamatujete si, ve které hře Divadla Járy Cimrmana jste Jana Hrabětu viděli poprvé — nebo který z jeho filmů vás donutil se zasmát nahlas?
Často kladené otázky
Kdy zemřel Jan Hraběta?
Jan Hraběta zemřel v noci na 28. května 2026 ve věku 86 let. Poslední představení v Divadle Járy Cimrmana odehrál v neděli 25. května 2026, dva dny před smrtí.
Jaké byly nejznámější filmy Jana Hraběty?
Mezi nejznámější filmy Jana Hraběty patří Vrchní, prchni! (1980), Jára Cimrman ležící, spící (1983), Vesničko má středisková (1985), Báječná léta pod psa (1997) a Vratné lahve (2007). Celkem vytvořil přes 30 filmových a televizních rolí za kariéru trvající od roku 1980.
Jak dlouho hrál Jan Hraběta v Divadle Járy Cimrmana?
Jan Hraběta působil v Divadle Járy Cimrmana nepřetržitě 47 let, od roku 1978 do své smrti v květnu 2026. Původně nastoupil jako osvětlovač, první hereckou roli dostal v roce 1979 — Krále v pohádce Dlouhý, Široký a Krátkozraký.







Komentáře
Sdílejte svůj pohled na toto téma.