Více než třetina Čechů trpí nějakou formou alergie a s příchodem března 2026 pylová sezóna nabírá na síle. Líska a olše dominují ovzduší, rýma, kašel a slzení očí jsou na denním pořádku. Jenže přesně stejné příznaky mají i spalničky — nemoc, která se kvůli klesající proočkovanosti vrací do Evropy. Jak je od sebe rozlišit a proč je to letos důležitější než jindy?
Pylová sezóna 2026: pozdní start, ale mimořádná intenzita
Chladnější zima začátek pylové sezóny odsunula, ale po březnovém oteplení koncentrace pylu lísky a olše prudce vzrostly. Alergologové hodnotí sezónu 2026 jako mimořádně silnou — líska má nadprůměrný počet jehněd a po slabší sezóně břízy v roce 2025 se očekává nadprůměrná sezóna břízy 2026.
V Česku trpí alergií přibližně 2,5 milionu lidí — za 25 let se jejich počet zdvojnásobil. Typické příznaky v březnu a dubnu jsou tak běžné, že je většina lidí automaticky přisuzuje pylu. A právě v tom tkví riziko.
Spalničky nebo alergie? Rozhoduje horečka
Počáteční příznaky spalniček — kašel, rýma, konjunktivitida se slzivýma červenýma očima — se podle amerického CDC snadno zaměňují za jarní alergii nebo nachlazení. Klíčový rozdíl je jednoznačný: alergie nezpůsobuje horečku. Pokud k rýmě a slzení přibude teplota 39–40 °C, nejde o pylovou reakci.
Spalničky přitom patří mezi nejnakažlivější nemoci vůbec. Jeden nakažený může nakazit až 18 dalších lidí — to je 12× více než u chřipky. Virus přežívá ve vzduchu až dvě hodiny po odchodu nakaženého z místnosti. „Spalničky patří mezi vysoce nakažlivá virová onemocnění. Virus se šíří vzduchem a může v prostoru přetrvávat až dvě hodiny," potvrzuje epidemioložka Státního zdravotního ústavu (SZÚ) Kateřina Fabiánová.
Proočkovanost v Česku klesá — a spalničky se vracejí
Proočkovanost českých dětí dvěma dávkami kombinované vakcíny MMR (spalničky, příušnice a zarděnky) klesla na přibližně 87 % — u ročníku 2020 nedostalo vakcínu do dvou let věku více než 14 000 dětí. Světová zdravotnická organizace (WHO) přitom pro kolektivní imunitu požaduje 95 %. Česko je osm procentních bodů pod tímto prahem.
V celém evropském regionu WHO bylo v roce 2025 hlášeno téměř 34 000 případů spalniček. I když jde o pokles o 75 % oproti roku 2024 (127 412 případů), čísla zůstávají výrazně nad průměrem let 2000–2023. Osmdesát procent nemocných bylo neočkovaných, děti do pěti let tvořily 40 % případů.
V Česku samotném evidoval SZÚ ke 2. únoru 2026 tři případy spalniček. Situace je zatím stabilní, ale epidemiolog Jan Kynčl upozorňuje na tři regionální epidemie za poslední dekádu — v Ústeckém a Moravskoslezském kraji a v Praze se Středočeským krajem. V londýnském Enfieldu přitom v únoru 2026 zaznamenali přes 50 potvrzených případů v sedmi školách — proočkovanost v oblasti činila pouhých 64,3 %.
„Vakcína je bezpečná a vysoce účinná, dvě dávky poskytují dlouhodobou ochranu," zdůrazňuje hlavní hygienička Barbora Macková.
Imunitní amnézie: skrytá hrozba spalniček
Spalničky nejsou jen akutní horečnatá nemoc. Výzkum Harvardovy univerzity publikovaný v časopise Science ukázal, že virus ničí 11–73 % ochranných protilátek proti jiným patogenům — jev nazývaný „imunitní amnézie". Tělo po prodělání spalniček de facto zapomene, jak bojovat s nemocemi, proti kterým už bylo chráněno. U očkovaných k tomuto jevu nedochází.
Šest evropských zemí v roce 2024 ztratilo status „bez spalniček" — mezi nimi Rakousko, Španělsko nebo Velká Británie. Počet zemí s endemickým přenosem vzrostl z 12 na 19.
Proč někteří rodiče odmítají očkování
Spolek Rozalio upozorňuje, že za poklesem proočkovanosti nestojí jen odmítání očkování jako takového. Řada rodičů odmítá kombinovanou vakcínu MMR, ale přijala by samostatnou vakcínu proti spalničkám — monovakcíny ale z českého trhu zmizely kolem roku 2000. Za nedodržení očkovací povinnosti hrozí v Česku pokuta až 10 000 Kč.
Ať už jde o alergii, nebo o něco závažnějšího, klíčem je pozornost k vlastnímu tělu. Horečka nad 39 °C v kombinaci s rýmou a vyrážkou není pylová sezóna — a zaslouží si návštěvu lékaře.
Tento článek nenahrazuje konzultaci s lékařem.
Komentáře
Sdílejte svůj pohled na toto téma.