Jiří Grygar slaví 90 let: Muž, který Čechům otevřel vesmír

Devítiletý kluk, který se rozhodl být hvězdářem

Jiří Grygar, nejvýznamnější český popularizátor astronomie, slaví 17. března 2026 devadesáté narozeniny. Dva měsíce předtím převzal Cenu Neuron za celoživotní přínos popularizaci vědy — s 215 vědeckými pracemi, legendárním televizním seriálem a šedesátiletým přednáškovým cyklem za sebou.

Na Vánoce 1944 dostal devítiletý Jiří od rodičů knihu Vesmír novýma očima od Josefa Pospíšila. Po jejím přečtení oznámil matce a otci, že bude hvězdářem. Bylo mu devět let, žil v poválečném Brně a jeho otec — celní úředník, který rodinu přestěhoval z pohraničního Heinersdorfu (dnes Dziewiętlice v Polsku) — zemřel krátce po válce. O čtrnáct let později, v roce 1958, přišel Grygar i o matku a vzal nezletilou sestru Hedviku do opatrovnictví. Na studia si vydělával brigádami.

Dráha od chlapce s knížkou k nejznámějšímu českému astronomovi vedla přes fyziku na Masarykově univerzitě v Brně (1954–1957), astronomii na MFF UK v Praze (1957–1959) a výzkumnou práci v Astronomickém ústavu ČSAV v Ondřejově, kde v roce 1963 získal hodnost kandidáta věd. V letech 1969–1970 absolvoval stáž na Dominion Astrophysical Observatory v kanadské Victorii — jednu z mála příležitostí, které normalizační Československo vědcům nabízelo.

Jak vznikla Okna vesmíru dokořán — s cenzurovaným scenáristou a zakázaným výtvarníkem

Televizní seriál Okna vesmíru dokořán (1981–1991) vznikl ve spolupráci s Vladimírem Železným, který musel psát pod pseudonymem kvůli účasti na ilegálním vysílání proti sovětské okupaci v roce 1968, a s výtvarníkem Kájou Saudkem, v té době stále zakázaným umělcem.

Impulsem byl americký seriál Cosmos Carla Sagana. Železný — pozdější ředitel TV Nova — vymyslel název a napsal scénář pod pseudonymem Vladimír Silný, protože se po srpnu 1968 účastnil ilegálního vysílání proti sovětské okupaci a musel odejít z Československé televize. Ilustrace vytvořil Kája Saudek, v době natáčení stále zakázaný výtvarník. Znělku složil Vangelis. Seriál vznikal v bratislavském studiu ČST.

Knižní podoba vyšla v roce 1989 v nakladatelství Naše vojsko v nákladu 106 800 výtisků — číslo, které dnes vypadá jako z jiné planety. Celý seriál je dodnes dostupný na iVysílání České televize.

Šedesát let na oběžné dráze — od Žně objevů po český rekord

Od roku 1966 Grygar každoročně sestavuje Žeň objevů — přehled nejdůležitějších astronomických objevů uplynulého roku. V dubnu 2025 byl tento cyklus zapsán do České databáze rekordů jako nejdelší nepřetržité zveřejňování nových poznatků v astronomii.

Nad Žní objevů strávil odhadem 16 000 hodin — to je téměř dva roky nepřetržité práce. „Když se něco dělá dlouho a dobře, začneme to brát automaticky a mohlo by se zdát, že si toho přestáváme vážit," řekl Josef Vaněk z Agentury Dobrý den při zápisu do databáze rekordů. Kompletní archiv Žně objevů je dnes volně přístupný na webu zen-objevu.cz.

Podle databáze NASA-Harvard publikoval Grygar 215 vědeckých prací s 1 599 citacemi. Předmětem výzkumu jsou fotometrie a spektroskopie hvězd, meziplanetární hmota a astročásticová fyzika. Na jeho počest byla pojmenována planetka (3336) Grygar, objevená 26. října 1971.

V roce 1996 získal od UNESCO Kalingovu cenu za popularizaci vědy — jako první a dosud jediný Čech. K ní se postupně přidaly Cena Františka Nušla (2011), Česká hlava (2009), Medaile za zásluhy I. stupně od prezidenta Petra Pavla (2023) a v roce 2024 autobiografie Dvě století v životě pozorovatele (Academia, 684 stran).

Skeptik s růžencem — proč Grygar dráždí obě strany

Jiří Grygar je praktikující katolík a zároveň spoluzakladatel Českého klubu skeptiků Sisyfos. Tato kombinace mu přináší kritiku od ateistů i od odpůrců klubu — jedni mu vytýkají nekonzistenci víry a skepticismu, druzí klubu vyčítají bohorovnost.

Grygar sám přiznává, že některým moderním teoriím — kosmické inflaci nebo teorii strun — „v hloubi srdce nevěří", protože jim chybějí empirické podklady. Zároveň je přesvědčený, že „lidská blbost nesmí zaplavit svět" — slova, která adresoval vyznávačům placaté Země.

Klub Sisyfos, který spoluzaložil v roce 1995, čelí kritice za směšování seriózních aktivit s pronásledováním podvodníků a za údajné dušení svobodného myšlení. Grygar ale oponuje: věda potřebuje hranice, a ty někdo musí hájit. V roce 2004 se stal čestným předsedou České astronomické společnosti, v letech 2004–2008 vedl Učenou společnost ČR.

Cena Neuron a devadesátiny — hvězdář, který stále dochází do kanceláře

Dne 18. ledna 2026 převzal Grygar Cenu Neuron za rozvíjení lásky k vědě. Slavnostní ceremoniál v pražském Planetáriu zahájil prezident Petr Pavel. Cena zahrnuje finanční odměnu 500 000 Kč.

„Nemohu tomu uvěřit. Ale je pravda, že na oběžnou dráhu jsem poslal hodně lidí," reagoval Grygar při přebírání ceny. Ředitelka Nadace Neuron Monika Řasa Vondráková k tomu dodala: „Jiří Grygar je pro nás jasně zářící hvězdou. Vědecká rada jednomyslně podpořila ocenění jeho mimořádného přínosu popularizaci vědy, který inspiroval tisíce lidí."

Slavnostní oslava 90. narozenin proběhne 21. března 2026 v pražském Planetáriu za účasti bývalých předsedů astronomické společnosti a s hudebním doprovodem. Grygar dodnes působí v Oddělení astročásticové fyziky Fyzikálního ústavu AV ČR — v devadesáti letech stále dochází do kanceláře v Řeži.

K pilotnovaným kosmickým misím je přitom skeptický: „Jsou to zbytečná rizika. Když tam pošlete živého astronauta, tak vydáte velice mnoho peněz. Přitom dneska máme aparatury, které jsou automatické a stojí zlomek toho velkého létání."

Tři děti — dva synové a dcera. Starší syn a dcera jsou lékaři, mladší syn je odborník na počítačové hry a překladatel. Nadšený cyklista (polní hejtman astro-cyklistického spolku EBICYKL), milovník vážné hudby a příznivec divadla Járy Cimrmana. Člověk, který — jak sám říká — „dává smysl tomu, aby člověk o vědě mluvil."

Zajímá vás, jak vlastně vypadá každodenní práce astrofyzika? Nebo proč se právě astronomie stala v Česku jedním z nejpopulárnějších vědeckých oborů?