Jen pár dní po tom, co Evropská komise dala Česku měsíc na doplnění informací k Babišovu střetu zájmů, oznámil Agrofert nečekaný krok: devět svých chemiček ze sedmi evropských zemí přesune do nové firmy AGF Nitrogen. Holding zůstane jediným akcionářem — a právě to spouští otázku, na kterou zatím nikdo z firmy oficiálně neodpověděl. Proč zrovna teď?
Co přesně Agrofert oznámil
Agrofert vyčleňuje devět chemických společností ze sedmi evropských zemí do nové firmy AGF Nitrogen se základním kapitálem 500 milionů korun. Holding zůstává jediným akcionářem a rozdělení nabude účinnosti dnem zápisu do obchodního rejstříku.
Vyčlenění se týká české Lovochemie, slovenského Dusla, tří francouzských firem a společností v Německu, Rakousku, Nizozemsku a Itálii. Jde tedy o celý hnojivový (dusíkatý) segment holdingu, soustředěný pod jednu střechu.
Nová společnost přitom zůstává s mateřskou firmou pevně srostlá. AGF Nitrogen bude mít sídlo na stejné adrese jako Agrofert a její představenstvo budou tvořit tři z dvanácti členů představenstva holdingu. Formálně samostatná firma, personálně i adresou ovšem stále tatáž rodina.
Proč zrovna teď: stín Bruselu
Vyčlenění chemiček přichází ve chvíli, kdy Evropská komise kvůli střetu zájmů premiéra Andreje Babiše (ANO) hrozí zastavením dotací firmám spojeným s Agrofertem. Komise dala Česku měsíc na doplnění právního posouzení svěřenského fondu RSVP Trust, do kterého Babiš vložil akcie holdingu.
Časová shoda je nápadná. Komise nepovažovala odpověď českých úřadů za dostatečnou a kromě fondu RSVP Trust požaduje i informace o firmách SynBiol a Hartenberg Holding, které Babiš do fondu nevložil. Dokud nebude střet zájmů vyřešen, dotace Bruselu firmám spojeným s premiérem neproplatí.
Tlak se přitom už promítl do konkrétních čísel. Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) sice rozhodl, že Agrofert nemusí vracet nárokové evropské dotace z let 2017 až 2021, u osmi konkrétních projektů z Programu rozvoje venkova v objemu 68 milionů korun ale platby definitivně zastavil — střet zájmů totiž nastal přímo při jejich schvalování.
Sám Babiš jakoukoli souvislost odmítá a tvrdí, že problém už dávno vyřešil. „Ten údajný střet zájmu jsem vyřešil daleko nad rámec českých i evropských zákonů. Agrofert nevlastním a až do konce života se mi akcie nevrátí," uvedl premiér; doptávání Komise přičítá tuzemské opozici. Ta mluví jinak — lídr ODS Martin Kupka Babiše označil za „ekonomického parazita".
Žádný oficiální důvod restrukturalizace Agrofert neuvedl. Kritici proto mohou oddělení rizikového hnojivového segmentu do samostatné firmy číst jako přípravu na případný prodej nebo na oddělení části, kterou by mohl dotační spor zasáhnout. Zůstává to ovšem výkladem — holding formálně zůstává jediným vlastníkem a sám žádné takové plány nepotvrdil.
Jak velký byznys se přesouvá
Hnojivový segment Agrofertu patří k největším v Evropě. Po dokončení odkupu dusíkaté divize rakouské Borealis za zhruba 810 milionů eur (přes 19,2 miliardy korun) se holding v roce 2023 zařadil mezi největší výrobce dusíkatých hnojiv v Evropě.
Pro představu měřítka: 19,2 miliardy korun za jedinou akvizici se blíží ročnímu rozpočtu středně velkého českého kraje. Akvizici Borealis NITRO skupinou Agrofert přitom Evropská komise schválila bez podmínek už v březnu 2023 — tatáž instituce, která dnes drží dotace.
Že nejde o okrajový byznys, ukazuje i hospodaření Lovochemie. Její zisk v roce 2022 meziročně vzrostl o 1225 procent na 424 milionů korun a tržby z prodeje stouply o 91 procent na 11,17 miliardy korun. Právě tahle firma je jednou z devíti, které teď míří pod AGF Nitrogen.
- Březen 2023 — EK schvaluje odkup divize Borealis skupinou Agrofert.
- Červenec 2023 — Agrofert se zařazuje mezi největší výrobce dusíkatých hnojiv v Evropě.
- Květen 2026 — EK dává Česku měsíc na doplnění informací ke střetu zájmů.
- 29. května 2026 — oznámeno vyčlenění chemiček do AGF Nitrogen.
Co to znamená pro vás
Pro běžného čtenáře je klíčové, že spor o dotace se vede o veřejné peníze — evropské i české. Jeho výsledek ovlivní, zda firmy spojené s premiérem získají miliardy z dotačních programů, na které přispívají i čeští daňoví poplatníci.
Restrukturalizace sama o sobě nemění to, kdo Agrofert vlastní. Mění ale uspořádání majetku v době, kdy je holding pod drobnohledem Bruselu — a to je důvod, proč krok přitahuje pozornost. Pro zaměstnance Lovochemie a dalších firem se bezprostředně nemění nic; provoz pokračuje pod novou střechou se stejnou adresou i vedením.
Sledovat se vyplatí dvě věci: jak Komise vyhodnotí doplněné posouzení fondu RSVP Trust a zda se restrukturalizace promítne do dalšího osudu zastavených dotací. Obojí může nakonec skončit u soudu.
Říkali jste si někdy, jak vlastně funguje svěřenský fond a proč by měl řešit politický střet zájmů? A kde leží hranice mezi legitimní restrukturalizací firmy a krokem, který už vzbuzuje otázky?
Často kladené otázky
Co je AGF Nitrogen?
AGF Nitrogen je nová firma se základním kapitálem 500 milionů korun, do které Agrofert vyčleňuje devět svých chemiček ze sedmi evropských zemí, včetně Lovochemie a slovenského Dusla. Agrofert v ní zůstává jediným akcionářem.
Souvisí vyčlenění chemiček se sporem o dotace?
Oficiální důvod Agrofert neuvedl. Krok ale přichází jen pár dní po dopisu Evropské komise, která kvůli Babišovu střetu zájmů hrozí zastavením dotací — časová shoda je proto terčem spekulací opozice. Holding žádnou souvislost nepotvrdil.
Přijde Agrofert o evropské dotace?
Zatím ne plošně. SZIF rozhodl, že nárokové dotace z let 2017–2021 vracet nemusí, u osmi projektů za 68 milionů korun ale platby definitivně zastavil. Evropská komise navíc dál odmítá proplácet dotace firmám spojeným s premiérem, dokud nebude střet zájmů vyřešen.
Komentáře
Sdílejte svůj pohled na toto téma.