Relikvie svatých v Česku: proč vzbuzují vášně i krádeže

V úterý 12. května 2026 rozbil neznámý muž skleněnou schránku v bazilice v Jablonném v Podještědí a odnesl lebku svaté Zdislavy — patronky českých rodin a spolupatronky národa. Alarm byl vypnutý kvůli přípravě bohoslužby. Celá krádež trvala minuty. Vikář baziliky později popsal: „Dvě rány a pak utekl."

O tři dny později policie zadržela 35letého muže ze Středočeského kraje. Lebku nalezla zalitou v betonu — pachatel ji chtěl potopit v řece. Nebyl to sběratel ani satanista. Nesouhlasil s tím, že byla lebka oddělena od těla a veřejně vystavována jako „reklamní poutač". Soud v České Lípě ho 16. května neposlal do vazby. Hrozí mu až 8 let vězení.

Svatí pod sklem — tradice uctívání relikvií v Česku

Uctívání relikvií má v českých zemích tradici sahající do raného středověku. Svatovítský poklad v pražské katedrále uchovává lebky sv. Václava, sv. Vojtěcha a sv. Ludmily — nejstarší sbírku ostatků v zemi, kterou rozšířil především Karel IV. ve 14. století.

Relikvie — tělesné pozůstatky nebo předměty spojené se svatými — jsou v katolické tradici mostem mezi věřícími a nebeskými přímluvci. Zdislava z Lemberka (~1220–1252), šlechtična a léčitelka, založila dominikánský klášter právě v Jablonném. Kanonizoval ji Jan Pavel II. v roce 1995. Její ostatky jsou dnes rozptýleny po světě od Austrálie po Filipíny — v roce 2021 jednu relikvii obdržel i papež František.

Lebka sv. Zdislavy byla veřejně vystavena přibližně 120 let — od blahořečení v roce 1907, kdy byla oddělena od ostatního těla uloženého v podzemí baziliky. Pro věřící šlo o objekt hluboké úcty. Církevní historik Petr Kubín z Katolické teologické fakulty Univerzity Karlovy situaci přirovnal: „Je to, jako by někdo ukradl lebku vašeho příbuzného z hrobu."

Jak církev relikvie chrání — a proč to nestačí

Kánon 1190 Kodexu kanonického práva zakazuje prodej relikvií. Vatikán v roce 2017 zpřísnil pravidla: ostatky musejí mít osvědčení o pravosti a nesmějí být vystavovány mimo sakrální prostory. V praxi ale mnoho českých kostelů spoléhá na skleněné vitríny bez alarmu.

Relikviář sv. Maura v Bečově nad Teplou — po korunovačních klenotech druhá nejcennější movitá památka v Česku — je dnes střežen moderním bezpečnostním systémem. Většina českých farností si ale takové zabezpečení nemůže dovolit. Pražský arcibiskup Stanislav Přibyl po incidentu přiznal: „Lebka by měla být vystavena už jen s odpovídajícím zabezpečením."

V letech 1990–2013 bylo v Česku spácháno 10 741 krádeží v církevních a památkových objektech s celkovou škodou přes 1,193 miliardy Kč. To je průměrně jedna krádež denně po dobu 23 let. Interpol v roce 2022 uvedl, že 78 % z přibližně 23 000 odcizených kulturních předmětů hlášených ze 74 zemí v roce 2021 pocházelo z Evropy. Ve Francii zaznamenali v roce 2025 celkem 538 krádeží náboženských předmětů — nárůst o 11 % oproti předchozímu roku.

Protest betonem — proč muž lebku ukradl

Pachatel nejednal z touhy po zisku ani ze sběratelské vášně. Nesouhlasil s tím, že byla lebka oddělena od těla svaté Zdislavy a veřejně vystavována. Zalil ji do betonu a plánoval ji potopit v řece — jako formu pohřbení.

U soudu litoval, že nezvolil jinou formu protestu. Historik Petr Hlaváček z Univerzity Karlovy nastínil tři typické motivy krádeží relikvií: sběratel, vyděrač, nebo derangovaný věřící. Tento případ je neobvyklý — pachatel sám reprezentuje morální protiargument proti vystavování lidských ostatků.

Debata o vhodnosti veřejného vystavování relikvií není nová. Od konce 14. století ji vedli Viklef, Hus, Želivský, Luther i Kalvín — všichni označovali kult relikvií za modlářství. Historik Jaroslav Šebek upozornil, že v Itálii je ve 21. století stále relativně aktivní černý trh s relikviemi svatých. Arcibiskup Přibyl před zadržením pachatele veřejně varoval: „Může vás postihnout kletba. Není to výhrůžka, ale realita."

Co bude s lebkou sv. Zdislavy dál

Svátek sv. Zdislavy připadá na 30. května 2026. Arcibiskup Přibyl svolal na tento den diecézní pouť do baziliky v Jablonném — mši za odpuštění a odčinění svatokrádeže. Lebka by měla být po forenzním zkoumání vrácena, otázkou zůstává forma budoucího vystavení.

Případ otevřel širší otázku: jak najít rovnováhu mezi zpřístupněním náboženského dědictví veřejnosti a jeho ochranou. Česko má přes 5 500 sakrálních objektů — většina bez moderního zabezpečení. Řešení bude vyžadovat spolupráci církve, památkářů i státu.

Zajímá vás, kde všude v Česku se ukrývají relikvie svatých — a kolik z nich bylo za posledních 30 let ukradeno a nikdy nenalezeno?